Německo aktualizuje strategii proti koronaviru. Zřídí „horečkové“ ambulance a posílí mobilní týmy

Německo chystá taková opatření, s nimiž lze epidemii zvládnout, aniž by bylo nutné podnikat drastické nebo plošné kroky. Foto: Pixabay

Spolkový kabinet Angely Merkelové chce omezit další šíření koronaviru pomocí rychlotestů, posílení nemocničních kapacit a přísnějších kontrol lidí, kteří se navracejí ze zahraničí. Reaguje tak nejen na rostoucí počet nakažených, ale i na blížící se chladné období roku. „Musíme být maximálně bdělí,“ uvedl mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert.

 

A spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) představil nové body ve strategii pro boj s koronavirem právě s ohledem na to, že příštích několik měsíců bude z hlediska šíření respiračních onemocnění nanejvýš kritické. Vedle koronaviru se dá očekávat také vzestup případů sezónní chřipky a dalších druhů virové nákazy. Strategie by měla začít platit od poloviny října.

Její součástí je například vytvoření nových ambulancí pro příjem pacientů s příznaky respiračních onemocnění a zároveň vysokou horečkou. To by podle Spahna mělo zabránit šíření koronaviru v čekárnách běžných ordinací praktických lékařů. „Horečkové“ ambulance budou umístěny mimo ordinace a rovněž ordinační doba by se měla lišit od hodin, kdy mohou přijít ostatní pacienti. Uvedl to Jens Spahn v rozhovoru pro deník Rheinische Post, jehož přepis na webové stránky umístilo Spahnovo ministerstvo.

Rychlotesty pro navrátilce

Dalším bodem nové strategie boje proti šíření koronaviru mají být rychlotesty. Přednostně by měly být nabízeny návštěvníkům domů s pečovatelskou službou. Podle Spahna by to mohly být testy, které by výsledek ukázaly během patnácti až dvaceti minut, a to na základě vzorku odebraného ze slin nebo výtěrem z nosu. Kapacita takto provedených testů by měla být milion měsíčně.

Mluvčí spolkového ministerstva zdravotnictví sice pro deník Deutsches Ärzteblatt připustil, že spolehlivost rychlotestů je nižší, ale jako doplněk prý dostačující. Podle Spahna to ale bude znamenat markantní posun s ohledem na počty provedených testů. „Enormně jsme zvýšili testovací kapacity. Jen na poslední čtyři dny od počátku pandemie připadala asi třetina všech provedených testů,“ řekl Jens Spahn. Rychlotesty by se mohly používat také například pro lidi, kteří se do Německa budou vracet ze zahraničí, nebo pro zdravotnický personál. „V říjnu upravíme také požadavky na délku karantény pro navrátilce z rizikových zemí,“ doplnil Spahn.

Spahnova aktualizace strategie boje s koronavirem se zamlouvá Asociaci lékařů systému zákonného pojištění (KBV – Kassenärztliche Bundesvereinigung). „Postupy pro příští týdny jsou dobře připravené,“ uvedl s odkazem na vyjádření šéfa KBV Andrease Gassena deník Deutsches Ärzteblatt. Podle něho lze epidemii s novými opatřeními zvládnout, aniž by bylo nutné podnikat drastické nebo plošné kroky.

Zřiďte pandemickou radu, žádají Zelení

Německá nadace pro ochranu pacientů pak obzvláště přivítala nápad na vznik zvláštních ambulancí pro vyšetření pacientů s horečkami. Apeluje ale na to, aby vláda ještě větší důraz kladla na podporu pečovatelských zařízení, která patří mezi zranitelná. Podle nadace by bylo vhodné, aby byly posíleny mobilní týmy (Mobile Corona) pro odběry vzorků, čímž by se výrazně snížilo riziko, že o seniory bude pečovat infikovaný personál. „Nemělo by se opakovat, že nakažení ošetřovatelé budou pokračovat v práci jen proto, že za ně neexistuje náhrada,“ řekl Eugen Brysch, člen vedení Německé nadace pro ochranu pacientů.

Podle předsedkyně Strany zelených Annaleny Baerbockové už bylo na čase. Připomněla, že její strana už několik měsíců varuje, aby stát připravil komplexní strategii pro boj s koronavirem pro podzimní a zimní měsíce. „Jde o to se vyhnout jednotlivostem. Je zapotřebí ustavit pandemickou radu,“ uvedla podle deníku Deutsches Ärzteblatt. Návrh na „horečkové“ ambulance vítá, ale připomíná, že je zapotřebí brát v potaz také personální kapacity a bezpečnost zdravotnických pracovníků.

Petr Musil