Jedna z nejstarších farmaceutických společností, která vyvíjí léky za využití umělé inteligence, oznámila navýšení investic v objemu 239 milionů dolarů. Z toho 50 milionů získá od německého výrobce léků Bayer a spojí s ním své síly.
Vedle Bayeru společnost Recursion Pharmaceuticals získá peněžní prostředky také od investičních společností jako Casdin Capital, Baillie Gifford a podobně. Z padesáti milionů dolarů (asi 1,1 miliardy korun), které Recursion Pharmaceuticals získá od Bayeru, mu německý výrobce léků předem zaplatí šedesát procent.
Recursion Pharmaceuticals a Bayer budou v rámci společného projektu vyvíjet terapie pro léčbu fibrotických tkání, onemocnění plic, ledvin nebo srdce. „Od spolupráce s Recursion si hodně slibujeme, pokud jde o vývoj léků za využití digitálních technologií,“ uvedl podle magazínu Forbes Jürgen Eckhardt, šéf společnosti Leaps, která je investiční divizí Bayeru. „Vybrali jsme si tuto společnost za partnera, protože jsme přesvědčeni o jejím velkém potenciálu dodávat na trh léky, které podstatně změní život pacientů,“ dodal Eckhardt.
Vytvořit ze zdravých buněk nemocné a ty pak léčit
Princip vývoje léků pomocí umělé inteligence se od toho tradičního neliší pouze využitím digitálních technologií. Celý princip je totiž zcela opačný. Zatímco klasický výzkum a vývoj léků se snaží uzdravit nemocné buňky, metoda Recursion Pharmaceuticals činí zdravé buňky nemocnými, zjednodušeně řečeno.
„Naše pracoviště je plné robotů a malinkých Petriho misek, v nichž se odehraje asi milion experimentů týdne,“ uvedl pro magazín Forbes Chris Gibson výkonný ředitel a zakladatel společnosti, která sídlí v Salt Lake City. V rámci těchto experimentů se ze zdravých buněk dělají nemocné, a to nejrůznějšími způsoby. „Experiment v jeho jednotlivých částech snímáme a následně za pomoci přístrojů zkoumáme, jak se konkrétní buňka liší od ostatních, které prošly jiným typem experimentu, a také, jak se liší od buněk zdravých,“ dodal Gibson.
Tvrdí, že na základě těchto pozorování jsou pak schopni určit, jaký lék dokázal nemocnou buňku uzdravit. „Je to převracení prvních několika kroků při vývoji léků. Rádi bychom nechali pracovat biologii a věříme, že nám dá odpověď,“ uvedl dále Gibson.
Postup společnosti Recursion Pharmaceuticals se do jisté míry liší i od dalších firem, které k vývoji nových léků využívají umělou inteligenci. Zatímco ony vycházejí z již existujících databází a pomocí počítačů jen zkoušejí nové kombinace účinných látek, Recursion Pharmaceuticals si díky svým experimentům vytváří svá vlastní data.
Společnost Recursion Pharmaceuticals, která byla založena před sedmi lety, totiž zaměstnává jak vědce-biology, tak softwarové inženýry. Tím pádem si mohou dovolit vytvořit opravdu masivní databázi, což jim umožňuje uchovat řetězec celého vývoje nových léků takzvaně in-house. „Soustředíme se na to, abychom měli vše plně pod kontrolou od prvního do posledního kroku celého našeho výzkumu a vývoje,“ doplnil Gibson.
Vznikne nejméně deset nových projektů
Americká biotechnologická společnost má aktuálně čtyři kandidáty na nové léky ve fázi testování na dobrovolnících. Mezi nimi je také přípravek pro léčbu neurofibromatózy druhého typu, genetického onemocnění, které způsobuje mnohočetné nádory, jež zasahují nervovou soustavu člověka. Recursion Pharmaceuticals také aktuálně testuje na lidech lék na cerebrální kavernózní malformaci, která postihuje asi půl procenta populace.
Výzkum a vývoj léků pro takto vzácné genetické choroby je zpravidla vysoce nákladný, což je důvod, proč se menší farmaceutické společnosti snaží najít většího a ekonomicky silnějšího partnera. Ten může poskytnout potřebný kapitál výměnou za podíl na zisku poté, co se podaří lék vyvinout. Pro velkého hráče taková spolupráce představuje přijatelnou míru rizika.
Nové partnerství Recursion Pharmaceuticals a Bayeru mimo jiné obsahuje dohodu o zahájení přinejmenším deseti programů pro vývoj nových léků. Obě společnosti budou mít k novým lékům vlastnická práva a Bayer získal opci na případné exkluzivní licencování léků.
Petr Musil
