Češi snědí šest milionů balení sedativ a hypnotik ročně. Boj proti zneužívání psychoaktivních léků bude ještě složitý

Léky, zejména sedativa a hypnotika, zneužívá kolem 900 tisíc lidí v Česku. Foto: Pixabay

Zobat léky po hrstech je zlozvyk známý nejen z amerických filmů, ale bohužel i českých domácností. Podléhají mu přitom lidé všech věkových kategorií, od teenagerů po seniory – ovšem typicky jde o ženy kolem padesátky. Sedativa a hypnotika přitom jen v České republice zneužívá či nadužívá kolem 900 tisíc lidí, tedy skoro více než těch, kdo rizikově pijí alkohol. Problém proto akcentuje i současný národní akční plán pro oblast protidrogové politiky, národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová by mu ovšem do budoucna chtěla věnovat ještě větší pozornost. Také proto včera uspořádal sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky on-line konferenci s názvem Psychoaktivní léky 2020.

 

„Problematice jsme dosud nevěnovali tolik pozornosti, jak si zasluhuje,“ konstatuje Jarmila Vedralová. „Z našeho pohledu je oblast užívání psychoaktivních léčivých přípravků málo koordinovaně komunikována,“ dodává.

Problémové užívání léčivých přípravků se týká hlavně opioidních analgetik, sedativ a hypnotik, a podle odhadu odborníků postihuje v Česku zhruba 900 tisíc lidí. Vůbec nejvíce lidí přitom zneužívá alprazolam (nejčastěji prodáván jako Neurol), kde jde o 270 tisíc osob, a zolpidem (prodáván např. jako Stilnox či Hypnogen), který nadužívá či zneužívá kolem 190 tisíc lidí. Pro srovnání – v ČR máme dva miliony denních kuřáků, 800 tisíc lidí užívajících škodlivě alkohol, sto tisíc uživatelů konopí, sto tisíc patologických hráčů a 45 tisíc problémových uživatelů opioidů a pervitinu.

Pacientů, kteří se s nadužíváním psychoaktivních léků léčí, je však řádově méně – jde o zhruba tři tisíce uživatelů sedativ a hypnotik ročně. Problém spočívá mimo jiné v tom, že mnozí zejména starší pacienti vůbec nemají o riziku vzniku závislosti a následných možnostech léčby žádné informace. Přesto ale lékaři zaznamenávají rostoucí počet lidí, kteří se se závislostí léčí.

„Problém se vyskytuje v obecné populaci a kdykoliv toto téma otevřu, setkávám se s pozitivní reakcí ve smyslu, jsme rádi, že tomu věnujete pozornost, protože to vidíme jako problém. Zasahuje skupiny napříč věkovými kategoriemi od teenagerů přes dospělou populaci po seniory, a to u žen i u mužů,“ přibližuje Vedralová. Situaci navíc rozhodně nijak neusnadňuje současný stav týkající se covid-19 a restriktivních opatření. Odborníci kvůli němu zaznamenávají zvýšené užívání psychoaktivních léků a tento trend zřejmě bude pokračovat.

S omezením dostupnosti už máme zkušenost

Cílem aktivit v oblasti psychoaktivních léků tak je zlepšit informovanosti odborné i laické veřejnosti tak, aby si lidé byli vědomi rizika vzniku závislosti. Vedle toho je v plánu posílení kontrolních nástrojů, které by mělo směřovat k regulaci spotřeby.

Téma zneužívání psychoaktivních léků je již zahrnuto i v národní strategii pro oblast protidrogové politiky 2017 – 2027. V akčním plánu, který je realizačním nástrojem strategie, jsou přitom zahrnuty úkoly zaměřené právě na zvýšení informovanosti či monitoring, který by měl směřovat k podrobnější analýze situace v Česku.

Podle lékárníka Stanislava Havlíčka jsme si už přitom jednou vyzkoušeli, že regulace zneužívání léků může být úspěšná. Jednalo se o léky s pseudoefedrinem, kde desítky procent balení končily ve varnách drog. Proto byly tyto přípravky zařazeny do kategorie s omezením, což opakovaně vedlo k meziročnímu poklesu spotřeby o 60 procent. Z 4,5 milionu balení v roce 2008 jsme se tak loni dostali na 320 tisíc balení po 14 tabletách ročně, což odpovídá tomu, kolik lidí léky skutečně užívá k léčbě.

Co se týče současné spotřeby benzodiazepinů a hypnotik, spotřebuje se jich kolem šesti milionů balení ročně (pokud bychom je ovšem přepočetli na 14tabletová balení, odpovídalo by to 12 milionům). „Otázka je, jestli se tu nabízí stejná cesta a lékárny mají být omezujícím faktorem, nebo jestli nebude lepší naučit lékaře správně předepisovat, respektive skončit se špatnými preskripčními návyky. U pacientů zejména na benzodiazepinech je ale cesta k nápravě velmi složitá. A je otázka, jestli je český zdravotnický systém připraven na 900 tisíc pacientů na odvykací kúře. My v lékárnách jsme připraveni se zapojit – lékárny mohou fungovat jako kontaktní informační centra pro celou řadu pacientů, mohou být využita i jako centra substituce, což by odlehčilo jiné služby, dá se využít informační a edukační kapacita pracovníků v lékárnách, mohou ovlivňovat dostupnost ve smyslu jejího snižování, provádět aktivní screening či distribuovat motivační programy. To má ale dvě zásadní podmínky. Tou první jsou kompetence, které by bylo nutno nastavit, a druhá je najít pro tyto služby financování,“ načrtává Stanislav Havlíček.

Řešení by ovšem mělo spočívat v zapojení všech – pacienty počínaje a lékaři konče. Právě oni by totiž měli nejen správně předepisovat léky a varovat případně před vznikem závislosti, ale také umět adekvátně pomoci v případě, že je navštíví dlouhodobě závislý pacient s přáním se problému zbavit.

Tomu, které skupiny a v jaké míře se potýkají se závislostí na lécích, rizikům závislosti i možným řešením problému se budeme hlouběji zabývat v následujících vydáních ZD.

-mk-