Rozšíření péče prováděné praktickými lékaři pro dospělé, čas vymezený na edukaci rodičů o očkování u dětských praktiků či větší kompetence sester v domácí péči – to jsou novinky, s nimiž přichází návrh novelizace vyhlášky zahrnující seznam výkonů. Ten navrhuje zařazení více než šedesátky nových výkonů, vyřazení výkonů obsolentních či aktualizaci několika desítek stávajících výkonů. Nové znění vyhlášky by mělo platit od ledna a podle odhadů bude mít dopad do rozpočtu pojišťoven ve výši cca 700 milionů korun.
„Cílem vyhlášky je provést nezbytné změny v seznamu zdravotních výkonů, a to v návaznosti na jednání poradního orgánu ministra zdravotnictví – Pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů. Jedná se zejména o zařazení nových výkonů, aktualizace stávajících výkonů, které svým obsahem (materiály, léky, přístroje) již neodpovídají skutečnosti, vyřazení výkonů, které se již nepoužívají při vykazování zdravotní péče a byly nahrazeny modernějšími metodami či technologiemi. V souvislosti se zařazováním nových výkonů dochází i k doplnění, popř. inovaci, pravidel pro vykazování. Dále jsou v návrhu provedeny nezbytné změny s ohledem na platnou a účinnou právní úpravu, rozvoj jednotlivých medicínských oborů nebo míru inflace, která je vyjádřena přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen,“ píše se v předkládací zprávě.
Celkově návrh obsahuje zařazení či aktualizaci 141 zdravotních výkonů. Navrhuje se zařadit do vyhlášky 62 nových zdravotních výkonů (jedná se o obory všeobecné praktické lékařství, diabetologie, gastroenterologie, kardiologie, pneumologie a ftizeologie, neonatologie, radiační onkologie, dermatovenerologie, chirurgie, ortopedie, laboratoře klinické cytologie, domácí péče a ortoptista), vyřadit 22 obsoletních zdravotních výkonů (odbornost ortopedie, laboratoř alergologická a hematologická), zajistit odstranění technických nedostatků vyhlášky a aktualizovat 57 stávajících zdravotních výkonů.
Z celkem 62 nově zaváděných výkonů je jich 26 pro hospitalizační případy, které nebudou mít dopad na systém financování, protože se hradí případovým paušálem. U ostatních se budou celkové kalkulovatelné očekávané dopady pohybovat v příštím roce v rozpětí 254 až 259 milionů.
Novinky se dotknou například všeobecného praktického lékařství, kde odstartovala reforma primární péče. Cílem nových výkonů je umožnit péči o pacienty s demencí v ordinaci praktiků, což bude mít předpokládaný dopad do systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 80 milionů ročně.
Nové výkony dostanou také dětští praktici. „Narůstající antivakcinační hnutí a znejistění rodičů a současně klesající proočkovanost populace si klade na práci PLDD v ordinacích stále větší časové a opakované nároky na edukaci pacientů/zákonných zástupců o prospěšnosti a smyslu očkování. Výkony zachovají vysokou proočkovanost a tím i kolektivní imunitu populace, která snižuje náklady na léčbu vážných infekčních onemocnění a jejich komplikací jinak preventabilního charakteru,“ vysvětluje se v odůvodnění návrhu s tím, že je možné očekávat dopady mezi 160 až 190 miliony v souvislosti s výší ceny bodu a v případě stoprocentního vykázání.
Další nový výkon se taktéž bude týkat edukace rodičů, tentokrát ovšem nastávajících matek. V odbornosti neonatologie má totiž přibýt výkon týkající se edukace a zabezpečení kvalitního laktačního poradenství, které umožní ženám pokračovat v kojení.
Výkony pro sestry v domácí péči i sociálních službách
Nových výkonů se dočkají také sestry. Jedná se například o lokální ošetření nohou a ran u diabetiků se syndromem diabetické nohy. V Česku je sester vyškolených v podiatrické péči 120 až 150, přičemž se počítá s předpokládaným počtem ošetření ve výši 80 000 až 90 000 ročně.
Sester se bude týkat nejen zařazování nových výkonů, ale také aktualizace těch stávajících. Velké změny by se přitom měly týkat domácí péče a ošetřovatelské péče v sociálních službách. Úpravy souvisejí zejména s revizí materiálových položek, zreálnění cen materiálů a jejich spotřeby. „Mezi aktualizované výkony s nejvyšším dopadem patří výkony odbornosti 925 (tj. sestra v domácí péči), kde z důvodu aktualizace materiálových výkonů dochází k navýšení úhrad o 58 milionů Kč, a dále výkony odbornosti 913 (tj. sestra v sociálních službách), kde rovněž vlivem přepočtu materiálových výkonů dochází k růstu úhrad o 38 milionů Kč,“ načrtává důvodová zpráva.
Novým výkonem v domácí péči je například aplikace infúzní terapie do centrálních vstupů, lokální ošetření rozsáhlejších kožních lézí či klyzma a výplachy. Co se týče sociálních služeb, zde přibude nový materiálový výkon v odbornosti ošetřovatelská péče, který byl dosud hrazen pouze časem (výkon č. 06613 – ošetřovatelská intervence).
U 57 aktualizovaných výkonů, z nichž čtyři jsou vykazovány při hospitalizaci, se očekává finanční dopad ve výši 426 až 444 milionů korun. Úplně nejvyšší náklady s sebou ponese aktualizace výkonu individuální kinezioterapie II. v odbornosti rehabilitace, kde došlo k nárůstu bodů o 63 procent a očekávaný dopad se pohybuje od 275 do 288 milionů korun. To s sebou ve výsledku nese růst úhrad celého segmentu rehabilitace o 7,5 procenta.
Osobní náklady nositelů výkonů by se měly zvýšit o deset procent
Mezi změnami je také úprava v ohodnocení ceny práce nositelů zdravotních výkonů. Na základě dohody České lékařské komory s Andrejem Babišem dochází k navýšení osobních nákladů nositelů zdravotních výkonů o 10 procent pro rok 2021, dalších 10 procent pro rok 2022 a následně od roku 2023 budou osobní náklady nositelů valorizovány o míru inflace.
„Tento požadavek představuje navýšení cca o tři miliardy bodů za rok. Z časových důvodů nebylo možné přepočítat všechny výkony na aktuální bodovou hodnotu, proto je navýšení řešeno kapitolou 9. Následně v roce 2021 již dojde k přepočtu všech výkonů a přípravě znění vyhlášky na automatickou valorizaci minutové sazby nositelů,“ stojí v důvodové zprávě (kapitola 9 má následující znění: Navýšení osobních nákladů nositelů výkonů: V kalkulaci bodové hodnoty zdravotních výkonů není zahrnuta položka navýšení osobních nákladů nositelů výkonů. Navýšení zdravotní pojišťovna přičte k vykázaným výkonům na základě času nositelů výkonu a hodnoty mzdového indexu nositelů výkonu u každého vykázaného výkonu. Navýšení se vypočte jako suma součinu minutové sazby nositelů výkonu v daném výkonu, hodnoty odpovídající indexu daného nositele, času daného nositele výkonu a hodnoty navýšení 0,1. Navýšení se zaokrouhluje na celé body a přičítá k přímým nákladům výkonu).
Celkově se náklady související s novelizací vyhlášky odhadují pro příští rok na zhruba 700 milionů korun. „Jedná se o horní hranici hodnot modelovaných dopadů bez uplatnění regulací a limitů daných úhradovou vyhláškou. Tento odhad je velmi předběžný, neboť u některých nových výkonů není možné reálně odhadnout jejich frekvenci vykazování,“ dodává odůvodnění.
-mk-
