Německá zařízení pro poskytování zdravotní péče čelí problému, o kterém se příliš často nemluví. Až padesát procent geriatrických pacientů je totiž vážně ohroženo podvýživou. Vyplývá to z aktuální studie pracovní skupiny „Výživa a metabolismus“ při Německé společnosti pro geriatrii (DGG – Deutsche Gesellschaft für Geriatrie) a Ústavu pro biomedicínu stárnutí Erlangensko-norimberské univerzity.
Ačkoli se padesát procent může jevit jako obrovské číslo, trend je v posledních letech v Německu sestupný. V roce 2016 totiž výzkumníci Německé společnosti pro geriatrii podíl podvýživou ohrožených pacientů v seniorské věku odhadovali až na dvě třetiny. Andreas Leischker a Mareike Maurmannová, kteří za tehdejším výzkumem stáli, upozorňovali, že příčina se do značné míry nacházela také na straně lékařů.
„Mnoho z nich bohužel věří, že o výživě vědí všechno. Ve skutečnosti jim ale téměř vždy chybí základní znalosti o výživové medicíně. Není divu, že toto téma je stále jasně nedostatečně zastoupeno v lékařských studiích. Je to úkol pro univerzity, aby výživovou medicínu zakotvily do učebních programů,“ řekl Leischker tehdy v jednom z rozhovorů.
Situace se lepší
Z aktuálních odhadů tedy vyplývá, že se situace u našich západních sousedů za čtyři roky poměrně výrazně zlepšila. Právě informovanost pacientů i lékařů je klíčová. A to nejen ve smyslu vědomosti, jak problém podvýživy řešit, ale také proto, aby podvýživu bylo možné vůbec odhalit. Jedině tak je možné ji řešit, a předejít tak dalším komplikacím při léčbě. „V případě ztráty chuti k jídlu a hubnutí je nutné okamžitě začít jednat,“ uvedla vedoucí pracovní skupiny Dorothee Volkertová z Ústavu pro biomedicínu stárnutí Erlangensko-norimberské univerzity, spoluautorka aktuální studie.
Podvýživa u pacientů v seniorském věku je vážný problém. Podle odborníků má totiž negativní vliv na to, jak rychle a zda se tito pacienti uzdravují. Navíc klesá svalová síla, což by nakonec mohlo vést ke ztrátě nezávislosti a k rapidnímu propadu kvality života. „Proto by měli geriatričtí pacienti postiženi podvýživou okamžitě reagovat a optimalizovat svou stravu. Nebo ten, kdo o ně pečuje,“ dodala Volkertová.
Příčin podvýživy u geriatrických pacientů je více, ale jako klíčové se jeví, že starší lidé nedostatečně vnímají hlad a žízeň, a proto absorbují příliš málo živit a tekutin. Podle pracovní skupiny zmíněných institucí mnoho starších lidí trpí také problémy se žvýkáním a polykáním potravy, mají potíže s nákupem a přípravou jídla, musí jíst samostatně nebo mají obavy, které mohou vést ke špatné, respektive jednostranné stravě.
Podle Volkertové by se starší lidé, ať už žijí doma, v domovech pro seniory, nebo jsou aktuálně hospitalizováni, ostýchat požádat o vhodnou podporu. „Pomoc s nakupováním nebo přípravou jídla k tomu prostě patří. V zařízeních jsou k dispozici také speciální příbory, talíře nebo šálky, které stravování výrazně usnadňují,“ dodala vědkyně.
Jak podvýživě předcházet
Výzkumníci také představili informační leták pro lékaře, zdravotnická a pečovatelská zařízení, samotné pacienty a jejich příbuzné, jehož cílem je poskytnout informace a tipy, které by měly vést ke zlepšení výživy u starších lidí. „Jako pracovní skupina nabízíme profesionálně nezávislou základnu s informacemi, které lze využít ku prospěchu všech,“ uvedla Dorothee Volkertová.
Podle ní si řada starších osob ani neuvědomuje, že se jich problém podvýživy může týkat. Mnoho lidí tím pádem ani neví, že s tím přímo souvisí například kognitivní omezení nebo fyzická slabost. Proto je důležité, aby měli potřebné informace a souvislost správné výživy a jejich fyzické pohody si uvědomili.
„Pokud lékař nestanoví jinak, měli by starší lidé přijmout alespoň litr a půl vody denně ve formě různých nápojů. Kromě toho by měli každý den jíst potraviny bohaté na bílkoviny, ať už v mase, luštěninách nebo mléčných výrobcích,“ doporučuje Volkertová s tím, že je stravu třeba zpestřovat také ovocem nebo ořechy.
Petr Musil
