S plnícími se kapacitami nemocnic před námi stojí velké problémy. Tím asi největším je nedostatek zdravotnického personálu, jehož počty navíc snižuje covid. Nemocnice proto transformují svůj provoz, povolávají k covidovým pacientům zdravotníky z jiných oddělení či ambulancí, nasazují mediky a někteří už prosí o pomoc zvenčí. Ministr Roman Prymula před týdnem zmínil výpomoc ambulantních specialistů (psali jsme zde), zároveň se ovšem poté se specialisty domluvil, že půjde o pomoc dobrovolnou a bude zajištěno, aby jejich ordinacím nehrozily finanční ztráty. Sdružení ambulantních specialistů přitom nyní zasílá na ministerstvo seznam s desítkami nabídek.
Zatímco na jaře nachystaly české nemocnice svůj provoz na vlnu nemocných, která nakonec vesměs nepřišla, nyní je situace zásadně odlišná. Z mnoha zdravotnických zařízení tak slyšíme, že se blíží svým limitům, a žádají o podporu všechny zdravotníky, kteří mají možnost vypomoci. Medici, kteří se na jaře sami ujali iniciativy, jsou však nyní v trochu jiné situaci, navíc je často potřeba mnohem více lidí než před půl rokem.
„Rozdíly jsou velké. Na jaře jsme zdaleka nepotřebovali tolik studentů medicíny ani dalších zdravotnických škol. Celkem jsme jich na pracovní příkaz měli 70. Nyní jich zatím potřebujeme 147, možná budeme žádat i o více. Velký rozdíl je bohužel i v administrativě. Na jaře jsme komunikovali přímo se školami a studenti k nám prakticky nastoupili ze dne na den. Teď je to mnohem složitější, vše musí jít přes krajský úřad Jihomoravského kraje a 6. ročník lékařských fakult nyní nemá povinnost,“ popisuje mluvčí FN U svaté Anny Dana Lipovská.
„Zdá se, že nejvíce pomáhali v první vlně medici 5. ročníku. Ti fakticky přišli o výuku v letním semestru. Nyní jsou již v šestém, promočním ročníku, potřebují stážovat a učit se. Proto se zdá, že rekrutáž minimálně z této skupiny je obtížnější a je jich tedy méně,“ konstatuje předseda spolku Mladí lékaři Martin Kočí.
To potvrzuje i jeho kolega Petr Michenka z 3. lékařské fakulty UK. „Studenti mají v současné chvíli ztíženou pozici. Část výuky jim odpadla již během minulého akademického roku a začínají pociťovat, že pro nástup do praxe je může další výpadek, zejména klinické výuky, výrazně ovlivnit z hlediska vědomostí a dovedností. Univerzity tedy klinickou výuku považují za prioritu a snaží se o její maximální udržení. Tím pádem by v případě mobilizace studentských kapacit bylo nutné nejen zkonzultovat uvolnění studentů s vedením univerzit, ale také zvolit a zorganizovat vhodnou formu náhrady za výuku ve dnech, kdy studenti ve zdravotnických zařízeních pomáhali. V opačném případě hrozí, že bude ovlivněna kvalita budoucích absolventů,“ poukazuje Michenka.
Podle něj by také bylo na místě zvolit vhodný systém distribuce a organizace studentské pomoci, protože studenti nemusí být po celou dobu k dispozici v místě svého trvalého bydliště. Někteří navíc žijí s rodinným příslušníkem z rizikové skupiny, takže mohou mít s výpomocí problém. „Dobrovolnost k zapojení, ideálně spojená s adekvátní kompenzací, se vzhledem k těmto a dalším komplikacím jeví jako maximálně vhodná,“ podtrhává Petr Michenka, který připomíná také nutnost počítat s tím, že na jednu pracovní pozici je třeba vzhledem ke studijním a dalším závazkům zapojit alespoň 1,5 až dva studenty.
Vzhledem k dosavadnímu vývoji však Petr Michenka předpokládá, že pomoc mediků stačit nebude – personální požadavky budou velké, takže bude dost možná třeba kapacity doplnit například z řad ambulantních lékařů, proškolených laiků z ostatních skupin či armády.
Z řad ambulantních specialistů by měli pomáhat hlavně internisté a pneumologové
Jak už jsme ale informovali v předchozím vydání ZD, mají nyní i ambulantní specialisté plné ruce práce – lidé už se do ordinací nebojí a často dohánějí i prohlídky zameškané na jaře a v létě. Teď se navíc začíná odrážet i současná situace. „Pacienti s cukrovkou potřebují naši péči, ať již prezenční či distanční, naopak nyní více než jindy – následkem omezené pohybové aktivity, zvýšeného stresu a strachu z nákazy covid-19 jsme nuceni řešit dekompenzace diabetu podstatně častěji. Problémem je také stále stoupající počet zdravotníků v karanténě – ambulance, které nejsou postiženy, musí zajišťovat péči za své kolegy. V některých nemocnicích dochází k přesunu lékařů z nemocničních ambulancí na lůžkové části interních oddělení, což klade další nároky na práci v našich ordinacích,“ přibližuje předsedkyně Občanského sdružení ambulantních diabetologů Marcela Szabó.
Koordinační výbor sdružení se proto nyní rozhodl neoslovovat své členy stran možnosti jejich pomoci v nemocnicích a ponechává rozhodnutí na každém lékaři. „Nicméně již od několika našich členů vím, že i bez našeho doporučení jednají s místně příslušnými nemocnicemi o možnostech své pomoci v individuálních podmínkách,“ dodává Marcela Szabó.
Ohledně toho, jak by vlastně měla být případná výpomoc ambulantních specialistů v nemocnicích při epidemii covid-19 organizována, se minulý týden obrátilo na ministra zdravotnictví Sdružení ambulantních specialistů.
„Mluvil jsem s ministrem s ministrem zdravotnictví v pátek ráno. Byl jsem ujištěn, že půjde o dobrovolnou výpomoc. Dohodli jsme se, že jde o internisty a pneumology, nikoli všechny obory ambulantních specialistů. Ministr slíbil domluvit se zdravotními pojišťovnami takové podmínky úhrady praxí, z nichž odejdou lékaři do nemocnic, že se nebudou muset obávat finančního poškození. Já jsem mu slíbil, že obešlu všechny ambulantní internisty a pneumology a seznam těch, kteří slíbí pomoc, mu pošlu,“ popisuje předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko s tím, že první seznam s desítkami příslibů by měl ministrovi poslat v těchto dnech.
Nemocnice zveřejňují inzeráty i výzvy k pomoci
Některé nemocnice přitom pomoc velmi potřebují. „O pomoc zdravotníků mimo nemocnici nyní žádáme zveřejněním inzerátu na našem webu a v médiích,“ říká tiskový mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher s tím, že už nemocnice omezila provoz svých ambulancí a podle aktuální potřeby využívá jejich lékaře pro chod nezbytných oddělení. Medici přitom v olomoucké fakultní nemocnici pomáhají ve srovnání s jarem ještě více, i když studentům šestých ročníků se doposud povedlo výuku zachovat.
Například v pražské VFN, v ostravské fakultní nemocnici nebo v Brně U svaté Anny zatím provoz svých ambulantních specialistů omezit nemuseli. „Pokud se ale situace ještě zhorší, chystáme se k částečnému omezení ambulantního provozu a tím pádem i převedení zdravotnického personálu k lůžkům. Ne vždy to bude možné, v ambulancích je například dost sester, které nemohou z různých důvodů chodit na směny,“ doplňuje za brněnskou nemocnici Dana Lipovská s tím, že FNUSA zatím nemá žádné nabídky na pomoc od ambulantních specialistů z terénu, ale určitě by za ně byla ráda – a to nejen od lékařů, ale především od sester.
Pražská VFN v tuto chvíli poptává hlavně výpomoc mediků. „Aktuálně zde pracuje přes 80 mediků v odběrovém centru, dalších 30 až 50 poptáváme pro práci na klinikách. Mediky využíváme kontinuálně od jara především v odběrovém centru. Podle potřeby je nasazujeme i jinde v nemocnici v rámci základní ošetřovatelské péče a pomocných prací. Vypomáhají převáženě na Geriatrické klinice, II. Interní klinice, KARIM (Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny) a IV. Interní klinice. Všichni se přihlásili dobrovolně. Spolupracujeme s koordinátory mediků, dále s 1. LF UK a panem děkanem. Směny jim samozřejmě přizpůsobíme podle výuky. Všichni pracují za plat, který jim hradíme z rozpočtu nemocnice,“ popisuje mluvčí VFN Marie Heřmánková.
Ostravská fakultní nemocnice se rozhodla dobrovolníky oslovit prostřednictvím Facebooku. „Ve FN Ostrava pracují dobrovolníci především na ne-covidových odděleních, kde doplňují kapacity sester, sanitářů a ošetřovatelek, kteří přešli na covidová pracoviště. Jsou na různých odděleních a klinikách – chirurgické, interní či kardiovaskulární. Minulý týden nastoupilo 21 studentů Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy v Ostravě -Vítkovicích a jeden student z Univerzity Palackého v Olomouci. Co se týká přímo mediků, tedy studentů lékařských oborů, těch evidujeme k nástupu celkem 19. Jsou to medici z Lékařské fakulty Ostravské univerzity (15) a z LF UP Olomouc (4). Další desítky dobrovolníků – studentů z výše uvedené střední školy, dále z Ostravské univerzity, Slezské univerzity, Univerzity Palackého Olomouc a dalších dobrovolníků z řad veřejnosti (nejen studentů), kteří reagovali na naši FB výzvu, by mělo nastoupit v průběhu tohoto týdne a následujících,“ dodává mluvčí FN Ostrava Petra Petlachová.
Michaela Koubová
