Děkani žádají navyšování kompetencí pro mediky po čtvrtém ročníku, poslanci zdravotnického výboru by byli pro

Student třetího ročníku medicíny je na tom s kompetencemi stejně jako student ročníku šestého – oba jsou pouze na úrovni sanitáře či ošetřovatele. Změnit by to chtěla Asociace děkanů lékařských fakult. Foto: drobotdean - www.freepik.com

Krizová situace související s epidemií covid-19 ukázala, že v Česku nemáme dostatečně ošetřeny kompetence mediků. Student třetího ročníku medicíny je na tom totiž stejně jako student ročníku šestého – oba mají kompetence pouze na úrovni sanitáře či ošetřovatele. Změnit by to chtěla Asociace děkanů lékařských fakult, která také ve středu se svým požadavkem vystoupila na sněmovním zdravotnickém výboru.

 

„V současné situaci pracují tři tisíce mediků buď dobrovolně, nebo v rámci nasazení, a pomáhají na všech místech zdravotnictví. Nicméně se ukázalo, a v tom jsme ve shodě s Asociací nemocnic ČR, že kompetence mediků jsou v současné době velmi omezené. Je paradoxem, že medici, kteří jsou v pátém, šestém ročníku, nemají kompetence, aby je ředitelé mohli umístit na vyšší místa v systému. Mohou dělat sanitáře, což je problém nejen v době epidemie – už jsme zažili, že bylo málo sester a medici byli ochotni pomáhat, ale ukázalo se, že nemají kompetence. Máme proto velkou prosbu, aby byl otevřen zákon 96/2004 týkající se nelékařských profesí, protože se domníváme, že po čtvrtém ročníku by studenti mohli pracovat jako praktická sestra, případně jako všeobecná po pátém ročníku. Je škoda, aby někdo, kdo je v pátém, šestém ročníku, nemohl vykonávat práci kompetentnější,“ uvádí předseda Asociace děkanů lékařských fakult Vladimír Komárek. Podle děkana 3. LF UK Petra Widimského by přitom nebylo od věci zařadit i kompetence v rámci hygienické služby.

Zároveň by podle profesora Komárka bylo vhodné navýšit kompetence studentů šestých ročníků, kteří se připravují na výkon povolání. „V Německu či Rakousku běžně pracují jako sekundáři a mají úvazky v nemocnicích. Myslím, že by bylo možné, aby studenti šestých ročníků měli více praxe, což je i požadavek mladých lékařů. Praxi by mohli získat, i když by mohli pracovat jako sestry, ale v šestém ročníku by měli moci pracovat u lůžka se vstupem do dokumentace, stejně jako to pamatuji já za starých časů – jako student šestého ročníku jsem pod dohledem mohl dělat prakticky cokoliv,“ dodává profesor Komárek.

Sesterské kompetence pro mediky komplikuje evropská směrnice

Iniciativu poslanci výboru kvitují. „Medici jsou dnes zcela nesvéprávní. Pokud to dokážeme změnit, významným způsobem zvýšíme atraktivitu a možnosti vzdělávání i na okresních a jiných nemocnicích. Bude to určitě ku prospěchu. Nyní se v celé nahotě ukázalo, že naše právní normy neumožňují plnohodnotné využití při příkazu práce, který mohu jako hejtman dát. Blokujeme si tím obrovské kapacity a i nadšení,“ říká k tomu Jiří Běhounek (ČSSD).

„Před 25 lety jsem od třetího ročníku pracoval jako sestra 120 hodin měsíčně, a bylo to při nástupu velmi praktické – nejen co se týče zdravotnické zručnosti, ale i při poznání práce sester a spolupráci s nimi,“ vzpomíná poslanec a pediatr v chrudimské nemocnici David Kasal (za ANO).

Návrat k tomuto stavu však podle náměstka pro legislativu Radka Policara není tak úplně možný. „Situace je oproti historii odlišná v tom, že jako členský stát EU máme směrnici o odborných kvalifikacích, kam spadají i všeobecné sestry, a nemůžeme dát jejich kompetence nikomu, kdo nesplní požadavky této směrnice – a vzdělání sestry není zcela kompatibilní se vzděláním lékařů. Musíme se na to tedy podívat a budou-li splněny podmínky směrnice o odborných kvalifikacích, bylo by to možné, ale obávám se, že předměty, které absolvuje medik, k tomu nebudou stačit. Diskuze určitě může být o nižších povoláních v rámci zákona 96. Pojďme se ale podívat na to, kde můžeme alespoň částečně umožnit výkon konkrétních kompetencí,“ říká náměstek Policar.

„Jsme jako Asociace děkanů lékařských fakult ochotni pozměnit curricula do té míry, aby se tam potřebné zkušenosti a dovednosti objevily. Pokud budou ministerstvo zdravotnictví a školství, děkani a ředitelé spolupracovat na navýšení kompetencí, pomůže to nejen zdravotnictví, ale celé společnosti,“ dodává děkan Komárek.

-mk-