Německý Institut pro systém financování nemocnic vyčlenil personální náklady z DRG

Podle nového způsobu výpočtu personálních nákladů, který vychází ze skutečných potřeb nemocnic, by se v německých nemocnicích měly platby zvýšit o 1,6 miliard eur oproti nákladům, které vycházejí z výpočtu podle systému DRG. Foto: koláž ZD

Náklady na personál německých nemocnic činí celkem 16 miliard eur ročně. Podle Institutu pro systém financování nemocnic jde o výpočet stojící mimo systém DRG. Tyto náklady by měly být nově hrazeny na základě jiných principů. Vyplývá to ze zákona o posílení ošetřovatelského personálu, který byl v Německu přijat před dvěma lety.

 

Podle nového způsobu výpočtu personálních nákladů, který vychází ze skutečných potřeb nemocnic, by se v německých nemocnicích měly platby zvýšit o 1,6 miliard eur oproti nákladům, které vycházejí z výpočtu podle systému DRG. S odkazem na Institut pro systém financování nemocnic (InEK – Institut für Entgeldsystem im Krankenhaus) to uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.

V novém systému by to mělo fungovat tak, náklady na ošetřovatelský personál budou součástí katalogu příjmů pro ošetřovatele. Na základě tohoto katalogu budou nemocnice a zdravotní pojišťovny sjednávat rozpočet na úhradu zdravotní péče pro konkrétní nemocnici, který bude odrážet skutečné náklady dané kliniky. Na virtuálním německém dni nemocnic tento způsob představil výkonný ředitel Institutu Frank Heimig.

Upravený katalog má méně položek

„Cílem je, aby náklady na ošetřovatelský personál zahrnuté v rozpočtu na ošetřovatelství byly nejméně tak vysoké jako náklady, které se vyčlení ze systému DRG,“ vysvětlil Heimig s tím, že tímto způsobem bude zabráněno dvojímu financování nákladů na zdravotnický personál.

Heimig rovněž vysvětloval faktory, které způsobily, že personální náklady vypočítané vně systému DRG jsou o 1,6 miliardy eur vyšší. Podle něho nemocnice musely přijímat nový zdravotnický personál a rovněž navyšovat platy svým zaměstnancům. Národní asociace zákonných fondů zdravotního pojištění však prý byla ochotna přistoupit na nárůst jen o 800 milionů eur.

Podle Heimiga ale bylo nutné katalog DRG na příští rok upravit i v dalších oblastech. Paradoxně právě kvůli vyčlenění personálních nákladů. „Po odstranění nákladů na ošetřovatele by již nebyly řádně odměňovány případy s komplexními terapeutickými kolonoskopiemi a hlavní diagnóza maligních novotvarů,“ vysvětlil. Určité úpravy se musely provést také v té části katalogu, která se týká pediatrické péče.

Do katalogu DRG byla přidána nová hlavní diagnostická skupina s názvem Částečná lůžková pediatrická diagnostika a léčba, aby bylo možné mapovat léčbu dětí a dospívajících, kteří byli hospitalizováni pouze jeden den. Zde se jedná například o radiologickou diagnostiku či oční vyšetření v lokální nebo celkové anestezii. Úpravy katalogu DRG ale nakonec vedly ke snížení počtu položek o 17 na 1275.

Kritika DRG přichází z Hannoveru

Systém DRG byl v posledních dnech v Německu podroben kritice. Profesor Hannoverské univerzity Michael Simon totiž vydal studii, v níž poukázal na problémy, které jsou s financováním zdravotní péče v nemocnicích podle DRG systému spojeny. Podle Simona by se měl tento systém výrazně přehodnotit, protože je příliš nepružný.

Aktuální nastavení DRG systému totiž prý až moc spoléhá na paušální platby za jednotlivé případy, ale nedokáže dostatečně správně finančně ohodnotit kvalitu poskytované zdravotní péče. Přesněji řečeno vede spíše k tomu, že kliniky nejsou k té nejvyšší kvalitě vždy motivovány. Michael Simon kritizuje systém jako „převážně medicínsky nehomogenní“. Například kombinuje pacienty s někdy velmi odlišnými diagnózami a typy léčby ve stejných skupinách případů. Tím pak vznikají rozdíly v nákladech. „Kvůli tomu se nemocnice soustředí na lukrativní péči s nejnižšími náklady a ostatní případy se snaží odmítat nebo je předat jiným nemocnicím,“ uvádí Simon ve studii.

Takové zkreslení je ale ještě umocněno tím, že vzorek klinik, na základě jejichž údajů se paušální platby za případ počítají, nereprezentuje celkový počet německých nemocnic. „To je jeden z důvodů, proč se roční přepočet paušálů z pohledu mnoha nemocnic jeví jako určitý druh hazardní hry,“ tvrdí profesor z Hannoverské univerzity.

DRG vede k šetření na pracovní síle

Za mnohem závažnější Simon považuje již zmíněné zohlednění kvality léčby. Při výpočtu paušálů totiž podle něho nejsou průměrné náklady s dosaženou kvalitou srovnávány. Nejsou zahrnuty žádné údaje o strukturální kvalitě v nemocnicích, jako je počet zaměstnanců na odděleních a podobně. „V systému DRG není ani po 15 letech zcela známo, jaká kvalita stojí za stanovenými průměrnými náklady,“ píše Simon.

To pak vede ke snahám vedení nemocnic nepřekročit průměr, či ho dokonce snížit, a tak se kliniky snaží ušetřit na největší nákladové položce – na pracovní síle. Podle Michaela Simona systém paušálních sazeb v rámci DRG trestá nadprůměrné personální obsazení ztrátami a odměňuje nedostatečnou personální vybavenost zisky.

Petr Musil