Nebývalou zátěž v těchto dnech zažívají nejen zdravotníci v nemocnicích, ale i v ordinacích praktických lékařů. Ty nyní zastávají 90 procent kontaktů pacientů se systémem zdravotní péče a vedle lidí s covid-19 se snaží co nejlépe kompenzovat chronické pacienty, jimž by v případě nákazy koronavirem hrozil těžký průběh, někdy ale musí pečovat i o nemocné, které by za normálních okolností poslali do vyšších pater péče nebo by byli hospitalizováni. K tomu, aby péče v ordinacích běžela za těchto ztížených podmínek co možná nejsnáze, vydala nyní Společnost všeobecného lékařství doporučení pro bezpečné využívání služeb praktických lékařů.
„Prosíme, abyste byli trpělivými pacienty, protože tlak na naše ordinace je obrovský a práce náročná,“ uvádí vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Bohumil Seifert. Aby nedocházelo ke zbytečnému zahlcování ordinací, vydali praktici doporučení pro bezpečné využívání svých služeb. Vyzývají v nich pacienty, aby dodržovali protiepidemická opatření, správnou životosprávu a další doporučení lékaře včetně užívání předepsaných léků. Chroničtí pacienti by zároveň měli provádět sebekontroly v souvislosti s tělesnou vahou, hypertenzí či krevním cukrem u diabetiků.
„V poslední době zaznamenáváme zvýšené obavy chronických pacientů, kteří jsou zároveň z hlediska onemocnění covid-19 vnímáni jako rizikoví. Rádi bychom ujistili, že tu pro tyto pacienty jsme, naše péče nebyla přerušena a pokračuje v plném rozsahu. Pouze jsme vzhledem k pandemii covid-19 byli nuceni upravit podmínky chodu našich ordinací. Zásadní je nutnost objednávání se na čas,“ podtrhává praktická lékařka z Prahy Ludmila Bezdíčková.
Vzhledem k tomu, že u chronických pacientů hrozí vážný průběh covid-19, snaží se nyní praktici dvojnásob dbát na to, aby jejich onemocnění bylo stabilizované. Proto také lékaři tyto pacienty prosí, by neodkládali kontroly, stejně tak normálně fungují preventivní prohlídky. Některé prohlídky je ovšem možné provést distančně – pokud je pacient stabilizovaný a sleduje si své hodnoty, je možno pouze provést konzultaci po telefonu nebo internetu a recept poslat mailem či SMS.
Na druhou stranu by ale lidé měli omezit zbytné návštěvy lékaře, využívat možnosti distanční péče, k lékaři se objednávat a respektovat pravidla v ordinaci (roušky, dezinfekce, rozestupy).
Venkovští lékaři se perou se ztíženou dostupností dalších služeb
Pacienti, kteří pociťují příznaky akutní respirační infekce, by měli zahájit domácí izolaci a samoléčbu a lékaře kontaktovat telefonem nebo elektronicky. „Pracovní neschopnost může být vystavena elektronicky maximálně tři dny zpětně,“ připomíná Bohumil Seifert.
Okamžitě by měli kontaktovat praktika ti, kdo mají příznaky respiračního onemocnění a byli v kontaktu s covid pozitivní osobou, popřípadě jsou již v karanténě. Platí to také o pracovnících ve zdravotnictví a sociálních službách. U pacientů se závažnějšími příznaky nebo lidí v rizikových skupinách lékař případně rozhodne o indikaci k testování na covid-19 a dalším postupu. Žádanku přitom vystavuje elektronicky a pacient pak může jít rovnou na odběrové centrum.
„Pacienty s lehkým průběhem covid-19 se snažíme managovat distančně, ale neznamená to, že bychom při podezření na rizikový průběh a možnost vážných komplikací a zhoršení stavu pacienty nevyšetřili. Právě naopak, ale potřebujeme je pozvat na čas tak, aby byli odděleni od pacientů s chronickým onemocněním,“ vysvětluje Ludmila Bezdíčková.
Trochu složitější teď mají situaci praktici ve venkovských oblastech. „Venkov se trochu liší od toho, co vídají naši kolegové ve městech. Tím hlavním rozdílem, který vidíme, je rozdílnost dostupnosti zdravotní péče. Pozorujeme ji sice už několik let, ale pandemie rozdílnost zvýraznila. Jde například o dlouhé čekací doby na PCR vyšetření, kdy v Praze jsou běžně dostupné do jednoho, dvou dnů, v některých regionech ale bohužel musíme na PCR čekat sedm až deset dní. Odběrové sanitky se v některých regionech stávají nedostižnou modalitou. Také je velmi vidět rozdílná technická a personální vybavenost nemocnic, kdy velké fakultní nemocnice jsou vybaveny lépe, a to hlavně po personální stránce. Není náhodou, že právě v regionálních nemocnicích dochází jako v prvních k vyčerpání personálních možností – a pak dochází k přesunu péče na nás. To pak tvoří problémy, kdy se pacienti nemohou do přetížených ordinací dovolat, protože jsou zavaleny prací, kterou by normálně dělat nemusely,“ popisuje předseda pracovní skupiny venkovského lékařství Společnosti všeobecného lékařství David Halata.
Zmíněná odběrová sanitka má například ve Zlínském kraji objednací dobu sedm až deset dní a dříve než za pět dnů většinou nevezmou pacienty na odběr ani v okresních nemocnicích. Variantou je odběr ve stanu v krajském městě, kam však musí mnozí pacienti cestovat i hodinu autem. Stává se tak, že odběr probíhá ve chvíli, kdy už je k ničemu. „Pokud se situace nebude zlepšovat, nezbude nám asi nic jiného, než se obléci do ochranných oděvů a odběry provést sami,“ konstatuje Halata.
Podle Ludmily Bezdíčkové už nyní někteří praktici odběry covid-19 dělají – domluvili se s laboratořemi na dodání odběrových sad a jsou vybaveni potřebnými ochrannými pomůckami. Takovouto péči ale pojišťovny nehradí a lékař sám musí zajistit zaslání vzorku do laboratoře. „Mnozí lékaři to zvažují a odběry by třeba i dělali rádi, podobně jako antigenní testy, ale pro některé to realizovatelné není. Nemělo by to tedy v žádném případě být povinné, ale jako možnost bychom to uvítali,“ dodává Bezdíčková.
Do některých ordinací může být problém se dovolat
Ve všech ordinacích však každopádně velmi posílily moderní nástroje. „Zavedli jsme moderní systémy objednávání a třídění pacientů, distanční péči a celkově jsme upravili chod ordinací tak, abychom pandemickou situaci nějak zvládli. Vzorem nám byly nejmodernější zdravotní systémy v Evropě. Například pro chybějící legislativní rámec naše odborná společnost jako jediná v ČR vydala doporučený postup na telemedicínu, aby svým lékařům dala alespoň nějaký návod, jak distanční péči poskytovat. Na svých zádech totiž v tuto chvíli neseme přibližně 90 procent kontaktů se systémem zdravotní péče, jak souvisejících s covid-19, tak ale především s dalšími nemocemi, které nevymizely. Stále častěji se na nás obracejí pacienti s problémy, které by normálně plnily jiné části systému – například přetížené krajské hygienické stanice, záchrannou službu, ambulance a bohužel v poslední době se na nás v některých regionech obracejí i pacienti s požadavky, které by jinak byly léčeny za hospitalizace na lůžkách,“ vysvětluje Halata.
Podle něj tak nyní ve Zlínském kraji zůstávají například pacienti s bolestmi na hrudi nebo covidovým zápalem plic a dušností, kteří ovšem nepotřebují kyslík, v péči praktiků. „Někdy sami cítíme, že jsme nuceni léčit na úplné hraně toho, co nám odborná doporučení dovolují, a někdy nezbývá než jít i trochu za ni. Jsou to ale jednotky případů,“ dodává Halata. Také Bohumil Seifert potvrzuje, že se práh odeslání pacientů dál zvýšil, a to i v Praze, stále je ale v bezpečném rozmezí.
Kvůli nebývalému zatížení prosí lékaři pacienty o shovívavost. „Denně vyřizujeme mezi 70 až 150 kontakty, takže se může stát, že se pacient nedovolá. Pokud se to stane, prosíme o trpělivost. Zkuste dle dispozic té které praxe jiný kanál a my se pokusíme ozvat se zpět. Jako odborná společnosti si uvědomujeme, že to není ideální, a proto se podílíme na vývoji moderních elektronických systémů pro komunikaci s pacienty, např. tzv. elektronických telefonistek, které by měly výrazně zjednodušit komunikaci pacientů s lékaři. Některé z těchto systémů jsou týden až dva před spuštěním do reálného testování v praxi,“ dodává David Halata.
Princip elektronické telefonistky stojí na aplikaci na webu dané ordinace, případně pacientské aplikace, a jde o systém přijímající požadavky pacientů. Na úvod pacient vyplní dotazník, na jehož základě se pacienti třídí na ty, kdo potřebují jen zaslat eRecept, mají administrativní požadavek, je na místě telefonický kontakt a podobně. Systémů na tomto principu je více, některé už obsahují i prvky umělé inteligence. Největším přínosem je ale podle Halaty to, že lékař nemusí reagovat hned v daném čase, ale požadavek se zaznamenává a lékař má možnost třídit dle akutnosti. Na prvním místě se pak ozývá pacientům, kteří péči potřebují nejvíce.
Podle Bohumila Seiferta se také ukázalo, že formou distanční péče jsou lékaři schopni řešit podstatně více problémů, než se dříve myslelo. A pokud lékař pacienta zná, může cílenými dotazy do značné míry řešit i klinické otázky.
Michaela Koubová
