Příjmy ve výši skoro 1,9 miliardy a výdaje přesahující 10 miliard – tak je naplánován rozpočet ministerstva zdravotnictví na příští rok. Posílení dozná například hygienická služba, kam by mělo jít na projekt chytré karantény navýšení o více než 300 milionů. Pokračovat budou také strategické investice v brněnské fakultní nemocnici či v IKEM. Návrh rozpočtu ve středu odsouhlasil sněmovní zdravotnický výbor.
„Předložený návrh rozpočtu kapitoly se kromě obecně stanovených priorit včetně podpory výzkumu a vývoje či kofinancování evropských strukturálních fondů snaží v nezbytné míře zachovat úroveň činností, které mají bezprostřední vztah k poskytování zdravotní péče a ochraně veřejného zdraví. To bude při realizaci rozpočtu v roce 2021 velmi složité, neboť se snížily provozní prostředky kapitoly,“ uvedl na středečním zasedání zdravotnického výboru ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Příjmy do rozpočtu ministerstva zdravotnictví mají dosáhnout 1,86 miliardy, výdaje pak jsou naplánovány na 10,038 miliardy. Příjmy se skládají z daňových příjmů ve výši 30 milionů, nedaňových příjmů organizačních složek státu ve výši 230 milionů a 1,6 miliardy z rozpočtu EU a finančních mechanizmů.
Výdaje se skládají z 1,8 miliardy určených na výzkum, vývoj a inovace ve zdravotnictví vycházejících ze zářijového rozhodnutí vlády a 1,6 miliardy na projekty hrazené z EU. 6,645 miliardy má putovat na provoz 20 organizačních složek státu, příspěvky přímo řízeným organizacím, výdaje na výzkum, vývoj a inovace, národní zdravotnické dotační programy, provoz lékařské záchranné služby, specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků či zajištění přípravy na krizové situace. Investiční výdaje přitom byly meziročně navýšeny o 500 milionů.
„Oproti rozpočtu na letošní rok došlo ke snížení prostředků na provoz organizačních složek státu o 15 milionů, naopak velmi kvituji, že došlo k navýšení rozpočtu ústředního orgánu a krajských hygienických stanic o 200 milionů provozních výdajů a 125 milionů na platy zaměstnanců – je to na pokračování tzv. chytré karantény,“ poukazuje zpravodaj tisku Kamal Farhan. „Přimlouval bych se za to, aby se ministerstvo věnovalo hlavně oblasti ochraně veřejného zdraví, a to jak ve sféře krajských hygienických stanic, tak zdravotních ústavů. Myslím si, a bylo to tu diskutováno i v loňském roce, že by ministerstvo mělo připravit komplexní koncepci činnosti zdravotních ústavů včetně jejich financování. Ty zajišťují aktivity pro stát, ale s navyšováním platů se dostávají do minusu,“ dodává Farhan.
Národní programy reprodukce majetku počítají s 1,63 miliardy, což je meziroční zvýšení o 650 milionů. Zahrnuto je osm národních programů včetně programu podpory a ochrany veřejného zdraví, zdravotní a sociální péče, hospicové paliativní péče či strategických investic do přímo řízených organizací. Na konci roku pak budou ministerstvu financí předloženy ke schválení programy zaměřené na rozvoj a obnovu materiálně-technické základny fakultních nemocnic a státních léčebných ústavů.
„Na pokračování nebo dokončení akcí s vydanou řídící dokumentací zahájených v minulých letech je nutno v roce 2021 vynaložit ze státního rozpočtu částku ve výši 309,611 tisíc korun, což představuje necelých 19 procent z celkových výdajů státního rozpočtu na financování národních programů reprodukce majetku. Jedná se o dvě strategické investice přímo řízených organizací, a to FN Brno a IKEM,“ doplňuje Blatný.
-mk-
