Pátek, 5. března, 2021

Zákaz návštěv se na výskytu covid-19 v domovech pro seniory podepsal minimálně, tvrdí Boris Šťastný. Zásadní je testování

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Základní metodou, na které by měla stát ochrana těch nejzranitelnějších lidí v sociálních zařízeních, je testování. Zatímco zákaz návštěv výskyt infekce v domovech pro seniory ovlivnil jen málo, zavedení pravidelných antigenních testů situaci pomohlo zlepšit, poukazují praktičtí lékaři. Paradoxně se ale nyní s tímto testováním končí a není ani součástí systému PES, kde naopak je zákaz návštěv. Proti jeho uplatnění ve vánočním období se přitom staví praktický lékař Boris Šťastný, podle kterého se toto opatření výrazně podepisuje na psychickém i fyzickém stavu klientů. Problematiku včera na tiskové konferenci přiblížili zástupci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

 

„V pobytových službách existuje velká komunita osob, které jsou spolu v blízkém kontaktu, a z toho vyplývá, že při zásahu dochází k masivnímu rozšíření mezi uživateli i personálem. Spolupráce mezi praktickými lékaři a pracovníky v těchto službách je proto naprosto nezbytná – při přetížení akutní péče v nemocnicích je třeba co nejdéle zachovat kvalitní péči v domácím prostředí včetně pobytových služeb,“ podtrhává člen výboru Společnosti všeobecného lékařství Boris Šťastný.

Z celkového počtu 65 tisíc klientů pobytových zařízení se přitom v druhé vlně nakazilo 12 tisíc, tedy dohromady 18 procent. Doposud zemřelo 1800 klientů (denně se číslo zvyšuje o 30 až 60), tedy 15 procent nakažených (celkem tři procenta klientů pobytových zařízení). Vrchol nastal 15. listopadu, kdy bylo dohromady nakaženo 5100 klientů, od té doby číslo klesá na současných 3500.

„Jestliže zákaz návštěv byl od 9. října, tak neměl podle mého názoru zásadní vliv na průnik do sociálních služeb a mezi ohroženou skupinu. To je velmi důležité, protože byl velice diskutován a klienti byli několik měsíců na jaře i na podzim uzavřeni a izolováni od rodin. Tato věc se velmi negativně podílí na jejich psychickém i fyzickém stavu. Přitom samotný zákaz návštěv infekci neomezil – jak klesala či stoupala incidence onemocnění ve společnosti, stejně tak pronikala do sociálních služeb. Jedinou možností, jak se tak stalo, byli zaměstnanci. Celá řada politiků dnes hovoří o tom, že chtějí ochránit rizikové skupiny, ale příliš se neříká, jak,“ konstatuje Šťastný s tím, že právě klienti sociálních domovů tvoří nemalou část hospitalizací a je proto na ně třeba mířit ochranu.

Zdroj: Boris Šťastný

Jediné opatření, které je však dnes v rámci PES cíleno na sociální domovy, je omezení či zákaz návštěv, které platí již od druhého stupně (v prvním stupni jsou povoleny s ochrannými pomůckami). Oproti tomu o antigenních testech tu není ani zmínka, přitom po zavedení plošného testování začal počet nakažených klesat.

Testování v domovech přitom odstartovalo od 11. listopadu s tím, že se opakuje každých pět dní. U klientů ovšem už 3. prosince skončilo, u zaměstnanců pak končí 12. prosince. „Ukončení testování v době, kdy dochází k rozvolňování opatření, pokládám za chybu přinejmenším u zaměstnanců sociálních služeb. Jde o jeden z mála nástrojů, kterým máme šanci epidemii v domovech sociálních služeb omezit,“ podtrhává Šťastný.

Boris Šťastný by tak byl pro to, aby PES obsahoval i testování – podle něj by bylo na místě, kdyby bylo zahrnuto například to, že v pátém stupni se testují klienti sociálních zařízení, personál už ale třeba od stupně třetího. Oproti tomu zákaz návštěv není na místě. V současnosti přitom mohou do sociálních zařízení lidé, kteří mají potvrzení, že v posledních 90 dnech covid prodělali, nebo mají negativní antigenní či PCR test starý maximálně 48 hodin (potažmo podstoupí test na místě). Pokud by se ale do Vánoc situace opět zhoršila, znovu hrozí zákaz. „Jsem zásadně proti tomu. To, co musíme udělat, je, že se musíme pokusit zajistit dostatek ochranných pomůcek pro klienty i navštěvující, což se nám daří, a návštěvy umožnit. Jak jsem již prezentoval, čísla ukazují, že zákaz návštěv epidemii v zařízeních zásadně neovlivnil. Měli bychom ale obnovit testování zaměstnanců a ponechat možnosti návštěv v ochranných pomůckách,“ dodává Boris Šťastný.

Antigenní testy chtějí praktici provádět na dobrovolné bázi

Antigenní testy dnes provádějí i někteří praktici, nejde ale o samozřejmost. „Testování pro nás není prioritou. Naší prioritou je zůstat lékaři, být blíže pacientům a především zajistit pacienty s projevy respiračních onemocnění převážně distančním způsobem indikací testu PCR. Na druhou stranu testování v ordinacích praktických lékařů neodmítáme a někde již probíhá. K tomu, aby ordinace mohla testovat, potřebuje prostorové, personální a materiální možnosti, a pro nás je důležité, aby možnost testovat byla volbou lékaře, byla dobrovolná a měla zajištěnou úhradu,“ vysvětluje místopředseda Společnosti všeobecného lékařství Bohumil Seifert s tím, že zatím není úhrada pro diagnostické testování příznakových pacientů. Zároveň by bylo na místě doporučení autorit, které antigenní testy je vhodné používat.

S čím naopak praktici počítají, je očkování proti covid-19, zatím ale ani oni nemají bližší informace, jak by celá akce měla probíhat. „Předpokládám veliký zájem stran námi registrovaných pacientů, tím pádem to bude organizačně náročnější. Jsme ale schopni si upravit režim ordinace, abychom populaci očkovali co nejrychleji. Otázkou je, jaký typ vakcíny tu bude a jakou logistiku bude vyžadovat,“ říká Bohumil Seifert.

Na tom také bude záviset průběh očkování lidí v domovech pro seniory. „Jedna z vakcín vyžaduje velmi přísný distribuční řetězec včetně chlazení, některé další vakcíny jsou na tom lépe. Bude tedy záležet, která z vakcín tu bude první. Představa, že klienty sociálních služeb naložíme a přemístíme do očkovacích center v nemocnicích, je zcela iluzorní. Bude úlohou vlády vymyslet, jak jít za nimi,“ konstatuje Šťastný s tím, že „chlazené“ vakcíny by zřejmě musely očkovat náležitě vybavené mobilní týmy. „Státní orgány by se k tomu měly začít vyjadřovat a připravovat se. V Německu už jsou stanovena očkovací centra a podobně,“ dodává člen výboru Společnosti všeobecného lékařství Cyril Mucha.

Zároveň by podle praktiků byla na místě kampaň, která by očkování podpořila. „Hoaxů chodí obrovské množství. Je správné, aby se důvěryhodné osobnosti za očkování postavily. Dnes jsme slyšeli, že se královna v Británii nechá očkovat před kamerami, a i naši představitelé by se měli nechat očkovat. Když už se očkovat nenechají, alespoň by ho neměli zlehčovat,“ podtrhává Mucha.

Praktici mají odborný postup pro telemedicínu

Zásadní samozřejmě při tom všem je zachovat běžnou péči o chronické a všechny další pacienty. K tomu nyní začala ve větší míře sloužit telemedicína. „Telemedicína udělala za letošní rok obrovský skok jak do kladného, tak záporného bodu. Objevila se řada „spasitelů“, kteří začali propagovat telemedicínu. Určitě tam byli altruisté, ale i tvrdí podnikatelé a zprostředkovatelé, kteří najednou nabízeli organizaci telemedicíny a podobně. Když jsme se jako odborná společnost podívali, co se děje, zjistili jsme, že telemedicína nemá oporu v zákoně, ale hlavně se jí nikdo z nás nikdy neučil a neexistuje propedeutika. My umíme pacienta vyšetřit a diagnostikovat kontaktně, ale ne přes telefon či přes kameru. Je to výrazně problematičtější, než když pacient přijde do ordinace. Proto vznikl odborný postup telemedicína,“ vysvětluje Cyril Mucha.

Postup přišel na svět už v září a od té doby se na něm stále pracuje. Ten shrnuje základní typy telemedicínských služeb včetně těch probíhajících jen mezi zdravotníky nebo dálkového vzdělávání. U telemedicíny probíhající mezi zdravotníkem a pacientem byla vytvořena terminologie definující telemedicínskou poradnu (zahrnující obecné dotazy) a telemedicínskou konzultaci. Ta musí splňovat podmínky podobné jako návštěva v ordinaci, může ji tedy poskytovat jen registrované zdravotnické zařízení a nesmí jít o tzv. potulnou praxi, musí být jasné, kdo konzultaci poskytoval a musí z ní vzniknout záznam. Zároveň lékař musí pacienta znát, přičemž fyzický kontakt mezi nimi by neměl být starší než dva roky. Zdravotnické zařízení by také nemělo poskytovat pouze telemedicínské služby, za běžných okolností by tak objem této péče neměl přesáhnout 20 procent.

„Co je nejdůležitější, že telemedicínská konzultace by měla být normální součástí zdravotního systému. Neměla by vést k tomu, že najednou sníží práh systému, když se začnou řešit banální problémy. Čas zdravotníků je omezený,“ dodává Mucha.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY