Sobota, 16. ledna, 2021

Německé nemocnice zvýšily v roce 2020 kvalitu poskytované péče

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Kvalita německých nemocnic je hodnocena na základě více než dvou stovek indikátorů. V roce 2020 došlo u 33 z nich ke zlepšení. Vyplývá to ze zprávy o kvalitě, kterou pro Spolkový smíšený výbor (G-BA) vypracoval Institut pro zajištění kvality a transparentnosti (IQTIG). Celková úroveň kvality německých nemocnic loni vzrostla.

 

Podle Institutu pro zajištění kvality a transparentnosti (Institut für Qualitätssicherung und Transpa­renz) došlo u tří indikátorů ke zhoršení a 169 indikátorů zůstalo oproti roku 2019 beze změny. U čtrnácti pak nebylo možné učinit žádné resumé, protože byly zavedeny nově nebo se změnila metodika jejich hodnocení.

221 indikátorů kvality se dělí na 24 oblastí, respektive indikací. Mezi ně patří například revaskularizace karotid, komunitní pneumonie, chirurgie prsu nebo implantace kardiostimulátoru. Výsledky německých nemocnic se zlepšily například u indikátoru „žádné postprocedurální neurologické vyšetření navzdory novému periprocedurálnímu neurologickému deficitu“ v oblasti revaskularizace karotid nebo u indikátoru „časový interval kratší než sedm dní mezi diagnostikou a operací“ v oblasti chirurgie prsu. Naopak zhoršení nastalo u indikátoru „přijatelné prahové hodnoty stimulů a amplitudy signálu při intraoperačním měření“ v oblasti dodávky kardiostimulátoru.

Zvláštní opatření ke zvýšení kvality

Nasbíraná data pro každou z oblastí hodnotí expertní skupina IQTIG, která určuje, zda existuje potřeba v daných indikátorech kvality provést nějaká zvláštní opatření. Ta byla zjištěna u dvanácti z 221 indikátorů. Například u „Kompletní stanovení kritérií klinické stability do propuštění“ a „Stanovení respirační frekvence při přijetí“ v oblasti komunitní pneumonie.

U posledně jmenovaných se výsledky za poslední dva roky mírně zlepšily. Podíl abnormálních nemocnic u obou indikátorů mírně přesahuje deset procent. Podíl nemocnic s abnormalitou alespoň u jednoho ukazatele pak přesahuje pět procent, jak uvádí zpráva Institutu pro zajištění kvality a transparentnosti.

IQTIG konstatuje, že se uvedené hodnoty oproti předchozímu roku sice zlepšily, stále jsou ale mírně nad stanovenými hraničními hodnotami. Proto zde Institut vidí prostor pro další zlepšení a pro potřebu zavést další zvláštní opatření.

Zpráva o kvalitě německých nemocnic byla zpracována na základě asi 3,5 milionu datových záznamů nasbíraných v téměř 1500 nemocnicích a necelých 1800 odděleních. V několika případech byla kvalita hodnocena rovněž z mezioborového pohledu, a to zejména v oblasti ambulantní péče.

V letošním roce byly poprvé také hodnoceny anonymizované údaje získané od zdravotních pojišťoven, které mapují úmrtnost pacientů na úrovni jednotlivých zařízení. Výsledky ale nebyly do publikované zprávy zatím zahrnuty, neboť její autoři uvedli, že budou vyhodnoceny až koncem roku 2020. To znamená, že se nejspíše objeví ve zprávě hodnotící kvalitu a transparentnost německých nemocnic za rok 2021.

Německo má rezervy v digitalizaci

Institut pro zajištění kvality a transparentnosti zpracovává a vyhodnocuje údaje o kvalitě nemocnic od roku 2015, kdy byl založen. Za tu dobu došlo k poměrně výraznému zvýšení kvality péče v nemocnicích. Je o tom přesvědčen prezident Institutu Christof Veit, který jako důkaz zvyšující se kvality dává vývoj předoperační délky pobytu po zlomenině stehenní kosti. „V roce 2015 muselo více než 22 procent pacientů čekat na operaci déle, než bylo nutné. V roce 2019 to bylo už jen necelých třináct procent,“ uvedl v rozhovoru pro deník Deutsches Ärzteblatt.

Studie podle něho také ukazují, že se v souvislosti se zkracováním předoperačního pobytu v nemocnici výrazně zlepšuje úmrtnost pacientů nebo jejich vážné zdravotní komplikace. „Zavádění nových směrnic o struktuře péče mají pozitivní vliv na ukazatele kvality a my podporujeme úsilí všech, kteří se do zlepšování kvality zapojují,“ dodal Veit.

Veit také zdůrazňuje, že v Německu existuje velmi dobrý mix mnoha decentralizovaných aktivit pro řízení a zajišťování kvality, což se efektivně snoubí se stanovováním jednotných standardů kvality péče v důležitých oblastech.

Šéf Institutu pro zajištění kvality a transparentnosti poukazuje rovněž na mezinárodní srovnání kvality nemocnic, v němž „má Německo ještě co dohánět, pokud jde o digitalizaci“. Na druhé straně se naši západní sousedé mohou pyšnit předními příčkami zejména v dostupnosti lékařské péče mimo běžnou otevírací dobu ordinací.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY