Loňský rok byl pro staronového ředitele největší české zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka plný velkých výzev. Vedle toho, že se mu už potřetí podařilo obhájit svůj post, musí pojišťovnu provázet těžko předvídatelnou covidovou dobou. Vedle hlavní priority, kterou je udržení stability systému, zajišťuje VZP spolu s dalšími pojišťovnami dostupnost testování a nyní se chystá také na distribuci očkování. VZP přitom počítá, že by letos na vakcinaci proti covid-19 měla dát zhruba pět miliard korun – a ředitel Kabátek věří, že dle plánu zvládneme oočkovat 60 procent populace.
Co pro Vás byla větší výzva v roce 2020, zvládnutí pandemie, nebo obhajoba postu?
Na to je jednoduchá odpověď, určitě pandemie. Nechci nijak zlehčovat obhajobu postu, ale mnohem důležitější bylo zvládnutí pandemie a obhajoba dobrého jména pojišťovny, které jsme si za těch osm let vybudovali. To je pro mě mnohem cennější než pozice šéfa. A ne díky mně, ale díky celému týmu jsme to, myslím, dobře zvládli.
Uvědomuji si, že mám velmi silný mandát a přistupuji k němu pokorně
Vy jste získal velkou podporu, 21 z 26 hlasů. Čím si ji Vy sám vysvětlujete? Čekal jste to?
Přistupuji k tomu hodně pokorně. Uvědomuji si, že je to velmi silný mandát a jsem za to rád. I pro stávající období, které nebude o mnoho jiné než loňské jaro. Nicméně myslím, že v dobách, kdy tu panoval mimořádný stav, vše se měnilo, nikdo nevěděl, co bude, tady byla jistota, sázka na něco, co už je vyzkoušené oproti pokusu o nějakou inovaci. I to, jak jsme se dostali v březnu do problémů a začalo se ukazovat, že pojišťovna nepojede už tak bezproblémově a nebude jenom generovat rezervy, ale bude se muset snažit operativně reagovat na vnější svět, je podle mě důvodem, proč to dopadlo tak, jak to dopadlo.
Vy jste teď překonal historický rekord v délce setrvání v křesle ředitele VZP, který držela paní Musílková. Vrátím se ještě k tomu, v čem to tkví. Je to v tom, že ředitel musí vycházet s celou škálou zájmových skupin a politiků, je to v diplomacii? Anebo je to více v tom, že jste zvrátil hospodářský výsledek, kdy se pojišťovna dostala do pozitivního drivu…
To se těžko komentuje, ale za mě je to v předvídatelnosti, očekávatelnosti a čitelnosti ředitele. Myslím, že to není o tom být diplomat, vycházet s řadou politiků nebo dosahovat dobrého hospodářského výsledku, mít kladné saldo. Podle mě je důležité přesvědčit partnery, to je stejné u nás jako v obchodních společnostech. Tady mluvíme víceméně o státu, byť oba víme, že jsme zřizováni zákonem. Stát se nemusí obávat nějakých našich unáhlených rozhodnutí a nepředvídatelných kroků, fungujeme na bázi férovosti, uvěřitelnosti a obhajitelnosti toho, co děláme. To je pro ředitele společnosti, jako je VZP, nejcennější. Jsem člověk, který uznává, že mohou být i jiné názory, ale myslím si, že míra jistoty, solidnosti a spolehlivosti tu sehrála roli.
Myslíte, že i premiér pochopil, že se na VZP může spolehnout, a že jste k sobě našli cestu?
Já samozřejmě nemohu hovořit za pana premiéra. Celou tu dobu, kdy jsem od roku 2012 v pojišťovně, se i přes kritiku, která zaznívala, snažím přesvědčit výsledky a tím, jak se chovám, nejen orgány společnosti, které jsou mi nejblíže, ale i politiky a pana premiéra. A jestli se to podařilo, musel by říct pan premiér. V tuto chvíli mohu zopakovat jen to, co říkám konzistentně osm let: nikdy jsem nezažil v přímém vztahu žádné nefér jednání, vždycky bylo korektní. Tak to beru a tak to pokračuje.
Zatím se odkládá péče, která nejde na vrub zhoršeného stavu klientů
Jak podle Vás zvládá Česko pandemii?
Možná budu v rozporu s některými autoritami, kterých si vážím. Myslím, že ji zvládáme relativně dobře, byť to zní v době, kdy máme 17 tisíc nakažených za den, určitě zvláštně. 13. 3. byl vyhlášený nouzový stav a od té doby uběhlo deset měsíců. Nedošlo ke kolapsu zdravotnictví, každý občan měl dostupnou zdravotní péči, kterou potřeboval, nezhroutila se ekonomika, a když to hodně přeženu, nejsou tu rozbořená města. Jsme v situaci, kdy prostě přišlo něco zvenčí, co nikdo nemohl předvídat, a snažíme se nějak reagovat. Soucítím s majiteli a provozovateli restaurací a služeb, chápu, že to pro ně je ekonomicky život ohrožující situace, ale zatím si pořád myslím, že na tom jsme relativně dobře.
A jste spíše zpřísňovač, nebo rozvolňovač?
Od toho jsou odborníci. Musí tu být tým odborníků, kteří řeknou, v tuto chvíli si nemůžeme dovolit rozvolňovat, nebo, v tuto chvíli přišel čas rozvolňovat. Já to respektuji. Rozhodně nejsem člověk, který by chtěl hodnotit, zda má být přísnější nebo měkčí režim.
Přinesla pandemie i nějaké změny fungování pojišťovny uvnitř?
Určitě. Jsou tu dva úhly pohledu. První je provozní – samozřejmě i my se potýkáme s pandemií covid-19. Naštěstí jsme trochu méně postiženi než okolní svět. Zrovna dnes jsme měli krizový štáb a máme okolo 80 nakažených kolegů napříč firmou, která má okolo 4000 zaměstnanců. Nemáme tu žádné dramatické, fatálně těžké průběhy, takže provozně se nám situaci daří zvládat. Pak je celospolečenský úhel pohledu, jak se změnila situace ve vnějším světě. A tady to je zásadní zásah do fungování pojišťovny, musíme být extrémně více operativní a reagovat na změny vnějšího světa. Klíčovým tématem se, na rozdíl od těch předešlých 7,5 let, kdy to byla dostupná, kvalitní zdravotní služba za co nejefektivnějšího řízení nákladů, stala kvůli covidu stabilita systému. Dřívější priority byly odsunuty na druhou úroveň.
U plánované operativy dochází k masivnímu odkládání, naopak v akutních oblastech, je pokles menší
Covid přináší ve financování paradoxní situace. Na jednu stranu nemocnice přicházejí o výkony, odkládají se operace, na straně druhé musíte hradit položky, které dříve bud nebyly vůbec, nebo jen marginální – jsou to třeba pomůcky, testování a teď přichází očkování. Hodně se diskutuje o tom, jak veliký zásah je odkládání výkonů. Máte nějaká data, která by naznačovala, že přesáhlo míru, která, třeba i pro pojišťovnu, není akceptovatelná, nebo to jsou pořád výkony, které odložit lze, a pacient, který potřebuje akutní ošetření, ošetřen je?
Stále platí, že se odkládá pouze péče, která nejde na vrub zhoršeného stavu klientů. To v obecné rovině stále platí. Co bude dál, nevím. Co se týká sledování dat o objemu produkce, která byla odsunuta v čase, tak na tom pracujeme, snažíme se srovnávat naše čísla s čísly poskytovatelů. U plánované operativy, klasicky operace typu velké kloubní náhrady, dochází k masivnímu odkládání, naopak v akutních oblastech, jako je operace slepého střeva či žlučníku, je pokles menší. Nicméně důležité je, že z dat, která zatím máme, je zřejmé, že nedochází k významnému omezení péče o případy, u nichž by došlo ke zhoršení zdravotního stavu. Samozřejmě je otázkou, kterou často slýchám od odborníků a kolegů v oblasti onkologie, zda nedojde kvůli strachu pacientů z preventivních vyšetření k horšímu záchytu a zda nemůže dojít k problému. V současné době se čísla snažíme analyzovat. Když se podívám zpět, byli jsme po jarní vlně, která končila někdy v květnu, první, kdo začali upozorňovat naše smluvní partnery, aby zvali klienty na preventivní prohlídky. Apelovali jsme, snažte se rychle najíždět na provoz a dohánět produkci. Máte tu zálohy, pracujte s nimi. Byli jsme aktivní a zrovna tak budeme, až skončí stávající vlna, která je významně robustnější než ta jarní. Ale i tady chceme vytvořit prostředí na to, aby nemocnice z ekonomického pohledu, který jsme schopni řídit, mohly okamžitě po odeznění vlny nastoupit a obnovit produkci. Samozřejmě si uvědomuji, že tu je lidský faktor zdravotníků, kteří jsou unavení a pod obrovským tlakem, takže si asi nemůžeme představovat, že skončí covid a my řekneme, teď jeďte na 150 procent. To je nelidské. Ale budeme chtít škody napáchané covidem zejména v oblasti akutní péče dohnat.
Bonifikace za pacienta s covidem se musí změnit
Hodně se diskutuje o nadúmrtích, zbytečných úmrtích, ke kterým dochází. A vedou se debaty, jestli jsou to lidé s covidem, který u nich nebyl identifikován, anebo jsou to jiná onemocnění. Když je třeba bolí na hrudi a bojí se jít do nemocnice. Nepřemýšlel jste o tom?
Zatím ta data nemáme k dispozici, je moc brzy. Objem odložené zdravotní péče v březnu a dubnu byl významně dohnán v letních měsících. Na začátku září, když jsme si kontrolovali produkci zejména akutní lůžkové péče, jsme viděli, že zařízení celkem bezproblémově míří ke konci roku na produkční limit 90 až 100 procent. Celkem se zdálo, že nikdo nebude mít problém s kompenzační vyhláškou a produkčním limitem. Co se stane teď, po třech měsících, ještě není zanalyzováno. Samozřejmě si umíme udělat statistiku a meziročně porovnat diagnózy, které vedly k úmrtí, ale musíme to udělat na konci prvního kvartálu tohoto roku, aby šlo o vypovídající čísla. Uvědomme si, že produkce je vykazována s minimálně měsíčním zpožděním, spíš i delším, takže někdy koncem března budeme mít data za rozhodné období konce podzimu a můžeme se na to podívat. Nejsem lékař a odborníci mě mohou kritizovat, ale myslím, že pokud by teď došlo velmi rychle k narovnání stavu a začala se vracet plánovaná operativa, tak škody nebudou masivní. Jestli to bude pokračovat dál, to už je pak otázka a nechtěl bych spekulovat.
Matematici, kteří se zabývají epidemií, se přiklánějí k tomu, že jiné vysvětlení než covid není. Že to tak těsně koreluje, že to nemohou být zanedbaná jiná onemocnění.
ROSTE POČET PACIENTŮ, kteří čerpají vysoce nákladnou centrovou péči, o víc než 16 procent meziročně
Zajímavé informace. Já se s nimi snažím nějak pracovat, ale nechci dělat unáhlené závěry. Není nic horšího než vyděsit veřejnost unáhleným závěrem. Pokud se ale podíváme na oblast s nejvážnějšími diagnózami – centrovou péči, kde je velká část onkologie a chronických onemocnění, tak se nám naopak ukazuje, že produkce roste. Přibývá klientů, kteří tuto vysoce nákladnou péči čerpají. Když to budeme měřit na pacienty, tak nám roste o víc než 16 procent meziročně, na nákladech o 13 procent, což je důsledek naší lékové politiky. Z čísel tedy nevyplývá, že by se zastavil svět a klienti péči nedostávali. Do systému vstupují nové terapie rychleji než v předchozích letech. To číslo mě naplňuje nadějí, že nedochází k nějakému omezování dostupnosti péče. Na druhou stranu v některých segmentech jsou vidět odchylky směrem dolů, typicky třeba u stomatologie. Nejde ale o odchylky v řádu desítek, ale jednotek procent. Ani čísla tedy zatím neříkají, že by se něco dramatického dělo. Že se něco dít bude, je skoro jasné, ale dramaticky to zatím nevypadá.
Už jednu zkušenost máme. Zhoršila se epidemie, začaly se odkládat výkony a pak se to řešilo kompenzační vyhláškou. Z toho, co říkáte, mi připadá, že se možná osvědčila, ale přesto se zeptám: je kompenzační vyhláška dobrou cestou? Nevede ke špatným motivacím, že se dohání produkce za každou cenu?
Nikdy asi není stoprocentně spravedlivá cesta. Kompenzační vyhláška je kompromis, který vznikl na základě diskuze mezi poskytovateli, ministerstvem a pojišťovnami. Říká, ano, část nákladů a produkce nebyla realizována, ale vznikly jiné náklady. My si myslíme, že je rozumné udělat nějaký střed. Dostanete zaplaceno, jako by se nic nedělo, pokud dodržíte nějakou minimální produkční podmínku. Jako jediný problém vidím, že kompenzační vyhláška byla zpracovávána a vydána v době, kdy jsme tu neměli 17 tisíc nových případů covid pacientů denně, neměli jsme v nemocnicích 1000 klientů na JIP, ale jednotky desítek. Tudíž tvůrce vyhlášky řekl, musím tady kompenzovat to, že když v JIPce bude jeden klient s covidem a mám tam deset lůžek, tak aby bylo zaplaceno deset lůžek. Vyplývá z toho bonifikace za klienta na ventilaci 60 tisíc. V té chvíli to bylo logické a nezdálo se to chybné. Dnes už máme JIP přeplněné, máme dokonce nová lůžka, a jestliže mám 15 klientů na JIP, na které mám standardně nulu, plus 60 tisíc bonifikaci, tak to systém zatěžuje významným nákladem. Je otázkou, zda by nemělo dojít k úpravě, ale to je věc na diskuzi naší a poskytovatelů. Podle mě je správné, že se systém zastabilizoval, všichni dostali jistotu, že se nedostanou do ekonomických problémů. Plédoval bych ale za to, aby se změnily špatné motivace typu, čím více budu mít klientů na JIP a umělé plicní ventilaci, tím více budu mít bonifikovaných 60 tisíci korunami.
To se dokonce stalo jedním z motivů konspiračních teorií na sociálních sítích, které říkají: Podívejte se, kolik platí pojišťovna za člověka s covidem, co chcete vědět víc? A část lidí si skutečně myslí, že se uměle produkují lidi na JIP.
Původní bonifikační limit na klienta byl správný. Vyhláška říkala, já budu mít na JIP dva infekční pacienty, nemohu tam dát zbylých osm, ale mám tam nějaký náklad. Že se situace vyvinula, jak se vyvinula, za to nikdo nemůže.
Očkování bude stát zdravotní pojišťovny devět miliard korun
Když jsme spolu dělali v minulosti rozhovory, byl takový Váš leitmotiv, tím, co považujete za hlavní úkol, aby pojišťovna zajistila finanční stabilitu svých partnerů a celého systému. To je teď těžký úkol, v tom, co covid všechno rozvrátil. Ale přesto, platí ještě tento hlavní Váš záměr a je reálné ho naplnit?
Ano, hlavní úkol je, aby pojišťovna zajistila dostatečnou stabilitu systému a prostřednictvím poskytovatelů, lékařů a nemocnic zajistila dostupnou a kvalitní péči pro své klienty tam, kde ji mají mít.
Není to jenom tak, že jim dáte peníze a hlídáte, aby moc neutráceli?
Peníze jsou podmínkou toho, abychom naplnili hlavní strategický cíl – aby klient dostal správnou péči v pravý čas, na pravém místě a v kvalitě tak, jak má. To stále platí. Covid se stává tématem a potlačuje vše ostatní, ale hlavní strategický cíl pojišťovny je pořád stejný. V době covidové i době postcovidové bude vždycky hlavním cílem pojišťovny zajistit pro své klienty kvalitní zdravotní služby v souladu s platnými právními normami, tedy místně a časově dostupné, v té nejvyšší kvalitě a tím nejsprávnějším způsobem. Znamená to v podstatě to, co říká můj kolega náměstek David Šmehlík, zajistit správnou organizaci služeb. Navíc k tomu, že služby zajistíme, zaplatíme a budou kvalitní, tak je ještě dobře zorganizujeme. I na našich interních poradách se snažím apelovat na to, že teď sice řešíme mimořádnou situaci, všechny naše síly jsou upnuty na testování, očkování, zálohy a organizační opatření tak, abychom i v té mimořádné situaci zachovali systém stabilní, ale nesmíme zapomenout, že je to jen malá výseč našich povinností. Bude dohodovací řízení, musíme uzavřít úhradové dodatky, musíme řídit náklady a centrovou péči, dělat aktivní lékovou politiku… A myslím si, že se nám to zatím daří. Vy jste směřoval k tomu, jestli je to platné i v době postcovidové, která bude mít bezesporu dopady. Dopady budou na příjmy i na náklady, u nákladů to platí už teď. Zůstane s námi očkování, zřejmě i testování, takže nám minimálně vzrostou náklady v laboratorním segmentu a v oblasti očkování.
Máte nějaký odhad, kolik vás už v tomto roce bude stát očkování proti covid?
na letošní rok pracujeme s negativním saldem ve výši necelých 10 miliard. To jsme schopni saturovat
Nerad bych říkal přesná čísla, ale je to v řádech jednotek miliard, letos asi do pěti miliard, za všechny zdravotní pojišťovny zhruba 9 miliard. Objem látek se však mění a neznáme vůli občanů se očkovat. Pokud budeme vycházet z odhadů odborníků, řekněme, že se bude očkovat 60 procent populace, tak to jsou jednotky miliard.
Mezi vakcínami jsou ale významné cenové rozdíly.
Máme údaje od ministerstva, v jakém počtu jaká vakcína bude dostupná, a z toho tvoříme model. Teď se bavíme o nákladech. Samozřejmě v budoucnu budou zásadnější příjmy. Je potřeba zdůraznit, že významný pozitivní efekt pro příjmovou stránku bylo navýšení platby za státní pojištěnce. V loňském roce to bylo 12,6 miliardy pro VZP, tedy 20 miliard za celý systém, letošním roce dalších 50 miliard. To je významná berlička, o kterou se můžeme opřít, je to jeden z pilířů pro přechod do normálního stavu. Rezervy na účtech VZP byly okolo 40 miliard, všechny pojišťovny navýšením za státní pojištěnce dostaly velmi významnou injekci a máme stabilní pozici proto, abychom do příštích let šli s nějakou mírou optimismu.
Když se podívám na zdravotně pojistný plán pro příští rok, vidím, že základním zdrojem pro navýšení příjmů bude růst příjmů z přerozdělení, tedy právě navýšení plateb za státní pojištěnce. Rezervy, které jsme za těch sedm let vytvořili, mají významně pozitivní efekt na to, abychom se udrželi stabilní. Když si děláme modely, tak samozřejmě detailně zpracováváme model i na letošní rok. Tady pracujeme s negativním saldem ve výši necelých 10 miliard. To jsme schopni saturovat z disponibilních zdrojů, rezerv a navýšení platby, přičemž plánujeme, že se budou zvyšovat náklady zdravotnickým zařízením zhruba o devět procent. Pro rok 2022, i kdyby se systém vyvíjel podle konzervativního odhadu na příjmové straně a dále nám rostly náklady dynamikou pět až sedm procent, jsme pořád ještě schopni být finančně stabilní. Samozřejmě pokud by stejným tempem rostly náklady i v roce 2023 a naplnily se naše pesimističtější odhady růstu příjmů, tak už rok 2023 může být rokem, kdy bychom mohli začít mít cash problém. To by se stalo, pokud bychom v dalších letech nic nedělali a jenom čekali. Určitě se proto budeme chtít podívat na možnosti opatření na příjmové straně, zda se bude třeba v budoucnu zvyšovat platba za státní pojištěnce, o které se mluví.
Nechceme zpožďovat platby partnerům
V médiích se objevila zpráva, že prý podle interního materiálu VZP jí už příští rok hrozí katastrofa.
Vzali materiál bez toho, aby si přečetli důvodovou zprávu. Do správní rady dáváme materiály opřené o známá fakta. Oni vzali materiál, který pracoval s tím, „kdyby se nestalo nic a ekonomika klesala“. Pak dojde ke cash problému. My to musíme řešit tak, jak říká správní rada, několik let dopředu. Počítat s tím, že začneme cílit na nějaké úspory v nákladech a na zvýšení příjmů. Ke zvýšení příjmů platí za A) platba za státního pojištěnce, za B) zvýšení efektivity výběru pojistného a podobně. Na straně nákladové jsou to v první řadě náklady provozní, které chceme snížit až do výše 1,7 či 1,8 miliardy. Děláme to už tento rok. Chceme i v rámci lékové politiky tlačit na snížení nákladů, za poslední rok tam máme více než miliardu úspory, a plánujeme to i v příštích letech. Chceme také cílit na úspory u zdravotnického materiálu. To jsou opatření, která chceme použít. Pouze zvedáme prst a říkáme, že v těch dvou letech bude významným způsobem odčerpávána disponibilní část rezerv, kterou jsme vytvořili v předchozích sedmi letech. Pozor, jedeme z rezerv, mohlo by se stát, že dojde k problému. Ale zatím neříkáme, hoří.
musíme být připraveni na situaci, kdy budeme přijímat tvrdá opatření
Neříkáte, že za dva roky budete platit se zpožděním?
Ne. Říkáme, že si uvědomujeme, že je velmi složitá situace, nevíme, jak zafungují opatření vlády směrem k podpoře ekonomiky, a musíme být připraveni na situaci, kdy budeme muset přijímat tvrdá opatření. V tuto chvíli děláme všechno pro to, aby taková situace nenastala, a uvidíme, jak se to vyvine.
Kde leží hranice pro přijetí tvrdého opatření?
Hranice tvrdého opatření je neplnění v čase a objemu závazků vůči poskytovatelům zdravotních služeb. Pro mě je mnohem přijatelnější řešit problém, a už jsme to jednou dělali v roce 2013, který by hypoteticky mohl nastat v rámci systému tím, že přijmu nástroje typu předsunutá platba, návratná finanční výpomoc a tak dále, než abych začal zpožďovat platby našim partnerům. To je ta hranice, za kterou nechceme jít.
Je celá situace brzdou, nebo dokonce konečnou stanicí, nebo naopak příležitostí pro opětovné zvednutí diskuzí o systémových změnách, například o komerčním připojištění?
Diskuze o komerčním připojištění probíhá od roku 2004 nebo 2005. Je to diskuze správná a měla by směřovat do řad politiků, ať už legislativy či exekutivy. Je to věc, která by se minimálně diskutovat měla. Obecně si myslím, že kromě toho, že nám krize přinesla spoustu problémů, tak nám připravila spoustu výzev a otevřela spoustu dveří. Je tu velký tlak na to, abychom se konečně pohnuli v eHealth, o kterém se pořád mluví, a telemedicína je jeho součástí. Dal se impulz k tomu, aby se mluvilo o nutnosti sdílení dat a digitalizaci. Ale věcí, které jsou potřeba, je celá řada. Klidně je možné, že na řadu periodických prohlídek klient nemusí docházet, pokud lékař uzná, že to není nutné. Vždy je tam důležitá role lékaře. Tyto věci nám krize ukázala jako proveditelné. Vidíme, že se dá spousta věcí dělat jinak. Minimálně v oblasti digitalizace a elektronizace to bude velký posun dopředu. Komerční připojištění je už systémová změna, věc, která záleží na tom, zda tu bude většinová vůle, aby se takový projekt začal realizovat. My jsme na to připraveni, ale neříkáme, že je to lék na to, co se teď děje. Nemusí to být lék, ale je to jedna z věcí, která se může stát a nemusí.
popichování politiků není role ředitele VZP, ale komerční připojištění je něco, co mě neuráží
Směřoval jsem k tomu, že jste byl ve funkci potvrzen s velkou dávkou důvěry. Není to příležitost popíchnout politiky, aby se tomu věnovali?
Fakt, že se tu potkáváme po osmi letech, je podle mě možná i důsledkem toho, že já považuji pozici ředitele VZP za čistě manažerskou. A popichování politiků už není role ředitele VZP. Rolí ředitele VZP je, že pokud dostane dotaz od politiků, zpracujete nám analýzu, jak by to vypadalo v číslech, dostupnosti a tak, zprostředkuje to. Ale ne takové věci iniciovat. Já jsem manažer zodpovědný za to, aby společnost fungovala a nedocházelo k problémům směrem k našim partnerům, ať už to jsou pacienti, lékaři či nemocnice. Nedělám si ale ambici, abych byl stakeholder nějakých politických směrů. Firma musí fungovat, ať je to tak či onak. Ale za sebe říkám, že komerční připojištění je něco, co mě neuráží. Myslím si, že pokud by bylo velmi zodpovědně a detailně prodiskutováno, tak by to mohlo systému přinést další pilíř zdrojů.
Když bude dost vakcín, proočkuje se 60 procent obyvatel
Je velmi nejistá doba, protože nevíme, jak se vyvine epidemie, její dopady není nikdo schopen odhadnout. Přesto, co teď považujete v nejbližších týdnech za nejdůležitější, aby se stalo?
Samozřejmě je to otázka řešení pandemie. Není to o žádných systémových opatřeních. Musíme zajistit, aby poskytovatelé zdravotní péče a služeb, zejména akutní lůžkové péče, byli dostatečně finančně saturováni pro to, aby mohli vytvořit kapacitu, která pojme přicházející vlnu, systém nezkolaboval a byl schopen pojmout vrchol, který by podle statistiků a pana profesora Duška měl přijít někdy koncem ledna. To je první role. Druhá je zajistit kontinuitu testování. Koncem podzimu jsme se stali jedním z hybatelů plošného testování. Zajišťovali jsme dodávky, distribuci a měli bychom v tom pokračovat. To je další úkol, který musíme splnit. Musíme také zajistit kompletně logistiku očkování. Teď nemám na mysli Pfizer, který si distribuuje sám, ale další typy vakcín. V současné době probíhají zadávací řízení, která by měla vést k tomu, že zdravotní pojišťovny ve spolupráci s ministerstvem budou schopny dostát úkolu, který máme v rámci legislativy, tedy zajistit distribuci.
Bude vybrán jeden distributor, nebo víc?
Zatím se spíše jeví, že jich bude více, ale samozřejmě může být i jeden. V tuto chvíli řešíme dodávky společnosti Moderna, kterou už schválila EMA, a mělo by to být v horizontu týdnů. I díky tomu, že je to jiný chladový řetězec, poptáváme distributora, pro zbylé vakcíny bychom chtěli jít cestou poptávky pro všechny. Tam už je jednodušší chladový řetězec. Je to otázka rychlého operativního řešení v rámci nouzového stavu do konce pololetí. Paralelně chceme vypsat standardní velké zadávací řízení, abychom získali jednoho či více distributorů pro následující období. Z mého úhlu pohledu tu covid bude, což znamená rámcovou smlouvu na období čtyř let, jak máme standardy u povinného očkování.
Určitě budu chtít, aby dohodovací řízení probíhalo standardně, byť elektronicky, vzdálenou formou
Distributory vybírají společně všechny pojišťovny. Domluvíte se, hlasujete, nebo jak to probíhá?
Probíhají standardní jednání. Je uzavřena smlouva sdružení zadavatelů, to vyplývá ze zákona. Musím říct, že tu odpracovávají obrovský kus práce jak naši právníci, tak naši úhradáři na úseku pana náměstka Šmehlíka a paní náměstkyně Jahodářové. Samozřejmě obrovský kus práce odpracovávají i kolegové z ostatních pojišťoven. Krize, když nic jiného, přináší i schopnost velmi rychle spolupracovat a reagovat na výzvy. Jsme schopni v horizontu dnů až týdnů vytvořit smluvní akty, které musí být zrealizované. Běží to velmi rychle. Materiály se podepisují elektronicky. Proto bych chtěl poděkovat kolegům z ostatních pojišťoven za kooperaci, a pokud bych to hodnotil ze své pozice, tak zdravotní pojišťovny se skutečně chovají k sobě vzájemně velmi vstřícně a fungují tak, že máme výsledky.
A další priority?
Dohodovací řízení na rok 2022. Budeme muset rozdělit síly na řešení covidu a přípravu úhradových mechanismů. Určitě by bylo strašně nezodpovědné rezignovat na to, co se povedlo v předchozích třech letech, a říct: kašleme na to, nějak se to udělá na podzim. Určitě budu chtít, aby dohodovací řízení probíhalo standardně, byť elektronicky, vzdálenou formou. Slibujeme si, že stejně jako pro letošní rok pozice všech zúčastněných budou velmi kooperativní, navazující na nastalou situaci. A pokud tyto úkoly zvládneme, tak všechno ostatní už navazuje. To jsou priority.
Ještě jedna poslední otázka, zase k očkování. Myslíte, že není přeceňována možnost nebo role praktických lékařů? Jejich takříkajíc propustnost, tedy schopnost naočkovat co nejvíce lidí, nemusí být zase tak velká. Do jaké míry jste schopni podporovat velká očkovací centra?
Vycházeli jsme z informací, které jsme měli před Vánocemi, abychom zajistili maximální flexibilitu úhradového systému. Cíl je jednoduchý, co nejrychleji proočkovat co největší část populace, samozřejmě v režimu dobrovolném. Za pojišťovny jsme tedy vytvořili model, který umožní financovat veškeré technicky možné podoby očkování, které jsou podle našeho názoru efektivní a realizovatelné. Lidé u pana kolegy Šmehlíka vytvořili organizační opatření, které vychází od velkokapacitních center přes centra prvního typu, což jsou v podstatě nemocnice, po centra nižšího typu, což jsou menší zařízení, kde je sdružených několik praktiků, po praktické lékaře, pobytová zařízení sociálních služeb a mobilní vakcinační týmy. Vytvořili jsme kombinovaný úhradový mechanismus. Cena za výkon, 268 korun, na kterou si sáhne každý z těch vyjmenovaných, paušální platba za výkon, za dostupnost… Vytvoříš podmínky, protože naočkuješ denně 600 lidí, což v konečném důsledku měřeném půl rokem je 90 tisíc lidí, je tady paušální platba za službu 24/7 12 tisíc, která respektuje náklady s tím spojené. A ta se postupně snižuje, jak klesá kapacita centra. Myslíme si, že jsme vytvořili model, který je úhradově použitelný pro všechny typy center. Nesoustředili jsme se na to, že chceme, aby to bylo všechno stejné, ale musí to být tak, abychom dokázali reagovat na potřeby každého poskytovatele. Myslím si, že jsme to odpracovali, v tuto chvíli je to připravené, a pokud budou na trhu látky, tak se očkování může rozběhnout. V prvních měsících, i díky typu dostupných vakcín, to budou spíše velká centra a velké nemocnice, a postupně se přidají v následujících měsících praktičtí lékaři, kteří budou ochotní očkovat. Kombinací těchto dvou kapacit se dosáhne toho, že proočkovanost skutečně dosáhne 60 procent.
Tomáš Cikrt, Michaela Koubová
Foto: TC
