Část distributorů a lékáren je nadále cíleně vytěsňována z trhu distribuce léčiv a poskytování lékárenské péče zjevně kartelovým chováním. Na oblast se nyní upírá pozornost předsedy ÚOHS. Foto: Koláž ZD

Šéf antimonopolního úřadu si chce posvítit na konkurenci v distribuci léčiv

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna se hodlá detailně zabývat konkurencí na trhu s léčivými přípravky v České republice.  Zajímá se mimo jiné o to, jakými způsoby dochází k distribuci léčivých přípravků  a zda existují situace, kdy je k dispozici pouze jeden jediný dodavatel. Oslovil některé subjekty, jichž se problematika dotýká s žádostí o konzultace s cílem vytvořit metodiku pro zadávání veřejných zakázek na dodávky léčivých přípravků. Předseda ÚOHS oslovil Českou lékárnickou komoru, Ministerstvo zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR, Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR a Českou lékařskou komoru.

Petr Mlsna tak potvrdil změnu kursu ÚOHS, k níž se přihlásil již po svém jmenování, to znamená, že se hodlá aktivně zabývat situací na trhu s léčivými přípravky a prostřednictvím metodického vedení působit preventivně proti případnému porušování zákona. V lednovém rozhovoru pro naše kolegy z Ekonomického deníku jasně deklaroval, že chce být i v oblasti zdravotnictví aktivnější a že lze  „i na základě vnějších znaků detekovat možné protisoutěžní jednání“.

„ÚOHS problematiku nákupu léčivých přípravků vnímá jako velmi rozsáhlou, mnohovrstvou a do značné míry specifickou, rozhodl se v této oblasti zintenzivnit svoji metodickou činnost s cílem poskytnout pomoc nejen zadavatelům, ale i jiným subjektům, jichž se tato problematika týká,“ píše nyní Petr Mlsna v dopise institucím, které požádal o konzultaci. Úřad, coby správní orgán s kompetencí zejména v ochraně hospodářské soutěže a dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, podle svého předsedy nedisponuje specifickými odbornými znalostmi a zkušenostmi v oblasti léčivých přípravků, proto se obrací na odborníky. Témata, která ÚOHS budou zajímat, rozdělil do tří oblastí:

1. Charakteristika léčivých přípravků (Jsou léčivé přípravky definovány účinnou látkou, resp. účinnými látkami, nebo konkrétním názvem? Je pro lékaře, resp. nemocnici nakupující léčivé přípravky důležitá (pouze) účinná látka, resp. účinné látky, nebo existuje legitimní důvod pro požadavek na konkrétní lék/léčivý přípravek? Jaké jsou rozdíly mezi „originálním“ léčivým přípravkem a generiky?)

2. Druhy a kategorie léčivých přípravků (Jaká jsou možná hlediska pro kategorizaci léčivých přípravků? Pozn.: Zadavatel je povinen nahlížet na plnění svým charakterem totožné či obdobné jako na jednu veřejnou zakázku; jde o vymezení oné „totožnosti“, resp. „obdobnosti“ v oblasti léčivých přípravků.)

3. Nákupy a distribuční kanály léčivých přípravků (Jakými způsoby dochází k distribuci léčivých přípravků? Pozn.: Zde jde zejména o zmapování situace na daném trhu, zda existuje vždy konkurence, nebo zda existují situace, kdy je k dispozici pouze jeden jediný dodavatel.)

„Výše předestřená témata nám umožní vhled do problematiky nákupů léčivých přípravků, jejich distribuce a úhrad, který je nezbytný pro jakoukoli další metodickou činnost,“ zdůrazňuje předseda ÚOHS.

Zdravotnický deník v minulosti již několikrát upozorňoval na to, že řada léčivých přípravků je nadále některými výrobci dodávána pouze prostřednictvím jednoho jediného jimi preferovaného distributora, a proto jsou následně některým lékárnám kráceny dodávky léčiv, které pak nemají skladem pro výdej pacientům (v určitých případech jsou navíc distributoři majetkově a personálně propojení s některými lékárnámi). Podle námi oslovených právníků je to v přímém rozporu s  povinnostmi, které výrobcům stanoví novela zákona o léčivech. Dochází tak k narušení hospodářské soutěže a zneužití dominantního postavení na trhu s léčivými přípravky i mezi lékárnami samotnými. Až dosud odmítaly státní orgány tuto problematiku řešit. Část distributorů a lékáren je tak nadále cíleně vytěsňována z trhu distribuce léčiv a poskytování lékárenské péče zjevně kartelovým chováním. Když některé lékárny nedostanou léky, nebo je dostanou až po několika dnech, zatímco jiné je mají skladem, pacient – zákazník se naučí chodit do těch lékáren, které byly vzaty do hry o nenahraditelné a nezaměnitelné léky.

Petr Mlsna se v lednu také vyjádřil k dosavadnímu přístupu ÚOHS k definici relevantního trhu, což je zásadní parametr pro posouzení narušení hospodářské soutěže a případného vzniku kartelů. „To je jedno z velkých témat na úrovni Evropské unie. Začíná probíhat diskuze, jestli principy tak, jak je dnes staví trh, odpovídají vůbec tomu, jak se vyvinula ekonomika. A řekněme vztahy byznysu. Tzn., je to mimořádně složitá problematika. Dnes není problém odhalovat klasické kartelové dohody typu 70., 80. let 20. století. Jestli někdo sladil ceny, rozdělil si trh. Ale tady už je to i o sdílení infrastruktury, o IT platformách a dalších věcech. Dnes se pohybujeme v úplně jiném světě, než tomu bylo před deseti, patnácti lety. Takže diskuze na téma relevantního trhu jednoznačně ano. A to je výzva nejenom pro Českou republiku, ale celoevropská,“ řekl Ekonomickému deníku. Také připustil, že je k „obří diskusi“ jak posuzovat tržní podíl z hlediska zaměnitelnosti léčivých přípravků, tedy po jakou  ATC skupinu je třeba jít.

-cik-