Praktičtí lékaři mohou od začátku tohoto týdne registrovat pacienty na očkování, bohužel to ale zatím vypadá, že vakcinovat budou pouze v omezeném měřítku. Na vině je nedostatek vakcín, práci ale momentálně praktikům komplikuje také chybovost rezervačního systému či nedostatek materiálu. V nadcházejících týdnech by se pak mělo ukázat, ve kterých krajích dali praktickým lékařům v očkování zelenou a kde naopak stáhli většinu vakcín do očkovacích center. Původně se přitom předpokládalo, že vakcína Astra-Zeneca půjde ve velkém do ordinací praktiků. Praktičtí lékaři každopádně ujišťují pacienty, že i tato vakcína má vysokou účinnost a chrání proti těžkým průběhům onemocnění covid-19. Současnou situaci představili praktičtí lékaři na včerejší tiskové konferenci.
„Od včerejška se spustila možnost oficiálně očkovat pro praktické lékaře. Někteří očkovali už v lednu a únoru, ale byli omezeni tím, co jim umožnily kraje – očkovalo se tedy tam, kde byly kraje nakloněny, aby praktici očkovali, a podělili se s nimi o vakcíny, které dostaly do svých očkovacích center. Systém by měl od 1. března běžet tak, že vakcíny bude praktickým lékařům distribuovat přímo distributor, který k tomu byl vysoutěžen,“ uvádí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Původně měl přitom systém fungovat tak, že praktici budou zaváženi na základě objednávky, přičemž nebudou muset pacienty registrovat v centrálním systému. To se ale kvůli nedostatku vakcín změnilo, takže vakcíny Astra-Zeneca nejsou vyhrazeny jen praktikům a část jich směřuje do očkovacích centrech. Distributor rozveze vakcíny praktickým lékařům až na základě instrukcí krajského koordinátora, který má právo stáhnout vakcíny pro potřeby očkovacích center. Komplikací pro praktiky je navíc to, že pacienty, které plánují očkovat ve své ordinaci, musí zaregistrovat do systému. To všechno pochopitelně start očkování v ordinacích praktiků znesnadňuje.
„Během března tak budeme ve stadiu improvizace, kdy budeme závislí na tom, jak s námi budou kraje ochotny spolupracovat a kolik vakcíny budou schopny uvolnit. Jsou kraje, které deklarují, že nám dají všechnu Astra-Zeneku, a jsou kraje, které chtějí většinu Astra-Zeneky použít pro svá očkovací centra a s praktickými lékaři příliš nepočítají,“ vysvětluje Šonka. Paradoxně tak nadále vznikají další kapacity, i když tu máme existující síť praktických lékařů, která má s očkováním široké zkušenosti – připomeňme, že na podzim bylo v ordinacích praktiků očkováno během šesti týdnů 900 tisíc lidí proti chřipce.
Registrace pacientů je pro praktiky zdlouhavá
Od včerejška každopádně mohou praktici do systému registrovat pacienty, kteří projevili přání nechat se v jejich ordinacích očkovat, nebo je sami praktici obvolali a na očkování se spolu domluvili. Lidé, kteří se chtějí nechat očkovat u praktika, by se přitom neměl registrovat v centrálním rezervačním systému, ale mají se obrátit přímo na svého lékaře. Mnohé ordinace by měly mít na svém webu možnost registrace, aby pacient nemusel volat a zatěžovat tak již beztak velmi vytížené telefonní linky. Každopádně ale praktici apelují, aby se zájemci o očkování sami hlásili a nečekali až na oslovení ze strany lékaře.
Bohužel ovšem následně musí lékař pacienta sám do systému zaregistrovat, což má zatím technické mouchy – systém nekomunikuje se softwary praktických lékařů a pacienty je tak nyní nutno zadávat ručně. To navíc komplikují chyby, protože u některých pacientů nedochází ke ztotožnění se základními registry. V současnosti není například možno do systému zadat u daného lékaře neregistrované pacienty, což komplikuje situaci při vzájemné výpomoci ohledně proočkování nejrizikovějších pacientů. Do budoucna by ale měli mít praktici možnost očkovat i neregistrované pacienty.
Systém však teď v některých případech nebere ani pacienty, kteří jsou u daného lékaře registrovaní, a navíc je zadávání zdlouhavé – Petr Šonka z vlastní zkušenosti říká, že zadání dvaceti pacientů do systému trvalo hodinu (otázka pak podle člena předsednictva Společnosti všeobecných lékařů ČLS JEP Cyrila Muchy je, zda v takových situacích nevyužít výpomoc dobrovolníků). Technické problémy by však v těchto dnech měly být odstraněny. „Jednáme s ÚZIS a dnes by mělo dojít k nápravě, takže by se měl systém zjednodušit a zrychlit. Někdy kolem poledne je proto plánována krátká odstávka. To všechno samozřejmě doktorům práci nezjednodušuje,“ konstatuje Petr Šonka.
Když jsme u zatěžující administrativy, která zdržuje lékaře od samotné péče, upozorňuje Petr Šonka opakovaně na to, že praktici vystavují neschopenky za hygienickou službu, ovšem na základě slova pacienta. To doposud nebyl problém, ale s tím, že vláda schválila pobírání sta procent platu při pobytu v karanténě, hrozí, že lidé začnou švindlovat. Hygienici přitom všechny informace o pacientovi zadávají do systému Daktela, takže by stačilo, aby došlo k propojení se systémem České správy sociálního zabezpečení. Tím by odpadlo jak riziko podvodů ze strany pacientů, tak nutnost duplicitně zadávat do systémů údaje.
„Kdyby praktik nemusel dělat sekretářku a vyplňovače kolonek, mohl by denně očkovat dvakrát více pacientů. Nedávno jsem se díval na dokument o profesoru Raškovi, který eradikoval pravé neštovice, a když jsem viděl, co to bylo za akci a jak to probíhalo, říkal jsem si, že kdyby se na to uplatnily dnešní logistické a administrativní procesy, tak tu máme pravé neštovice dodnes,“ říká k tomu Šonka.
Každý praktik by měl na začátek dostat alespoň sto dávek
Kvůli nedostatku vakcín a faktu, že je nutno dodávat po krabicích se sto dávkami, které není možno dělit, zřejmě někteří praktici dostanou zavážku až na konci měsíce. Přednostně by měli být zásobováni ti, kdo budou mít v systému zaregistrovaných nejvíc pacientů. Vakcíny Astra-Zeneca by přitom měly dorazit tento týden a rozděleny mají být ve čtvrtek. Aktuálně se k očkování navzdory administrativním komplikacím závazně přihlásily více než čtyři tisíce ordinací praktiků (které za první den navzdory chybám a dlouhé administrativě zaregistrovaly do systému 15 tisíc pacientů).
„Vládu i hejtmany jsme vyzvali, aby v současné epidemiologické situaci, kdy je třeba naočkovat ty nejrizikovější pacienty a je třeba to udělat rychle, uvolnili každému praktikovi alespoň sto dávek vakcíny právě pro tyto nejrizikovější pacienty. Dokázalo by to snížit tlak na zdravotní systém. Jsme totiž schopni vybrat pacienty, kteří, pokud covid dostanou, s největší pravděpodobností skončí na lůžkách intenzivní péče,“ vysvětluje Šonka.
Praktici přitom podle něj mohou přednostně očkovat i pacienty mladší 70 let, kteří trpí závažným onemocněním, zejména onkologickou diagnózou či kardiovaskulárním onemocněním. Ministerstvo už tento týden poskytlo upřesněný seznam diagnóz, který bude sdružení praktikům dál distribuovat. Kritéria se volí podle toho, jaké komorbidity vidí lékaři u pacientů s covidem na JIP nejčastěji a mají nejhorší průběh.
Naplno by se pak mělo očkování u praktiků rozběhnout v dubnu, kdy by se měly objevit i vakcíny dalších firem s jednodušší distribucí. V té době lze předpokládat, že budou očkovat vesměs všichni praktičtí lékaři.
I vakcína Astra-Zeneca vysoce chrání před těžkým průběhem covidu
V současnosti očkování komplikuje také nedostatek materiálů. „Od září upozorňujeme na to, že lékaři nemají očkovací materiál, protože je ho na trhu nedostatek, a když už se nějaký objeví, stojí praktik ve frontě s velkou nemocnicí, která objedná půl milionu stříkaček, zatímco praktik by jich chtěl 500. Sami si uděláte představu, komu dá distributor přednost. Opakovaně nám bylo přislíbeno, že ve chvíli, kdy k nám dorazí první vakcíny, dostaneme k nim i očkovací materiál. Přesto se mnozí snažili zásobit, já jsem objednával stříkačky ze zahraničí, nicméně kolegům, kterým jsem kontakt sdílel, se už nezadařilo. Role státu v tomto případě je nám s očkováním pomoci – státní správa by nám měla poskytnout podmínky, abychom mohli dělat svoji práci,“ podtrhává Petr Šonka.
V některých krajích mají praktičtí lékaři možnost materiál koupit od nemocnic, někde ho dokonce kraj daroval. V tuto chvíli už se ale rýsuje řešení i tam, kde se zatím nedařilo situaci řešit – Sdružení praktických lékařů by totiž mělo získat dodavatele, který by mohl garantovat dodávku půl milionu stříkaček měsíčně.
Problém, na který praktici upozornili už dříve, je i nepříliš dobrý mediální obraz vakcíny Astra-Zeneca, kterou mají pacientům podávat. „Hovoří se o tom, jak je tato vakcína účinná či zda je účinná u starých lidí. Pokud byli lidé dávkou očkováni, ukázalo se, že symptomatický covid po očkování mělo z devíti tisíc pacientů očkovaných v dvojité zaslepené studii provedené Oxfordskou univerzitou 84 lidí. V kontrolní skupině, která dostávala vakcínu na meningokoka, jich bylo 248. Vakcína tedy má vysokou účinnost. U hospitalizace je to vidět ještě více – naočkovaní byli 0. – 10. den hospitalizováni ve dvou případech a měli lehký průběh, naopak u kontrolní skupiny bylo 22 osob přijatých s těžkým průběhem. Tři týdny po očkování pak v očkované skupině nebyla žádná hospitalizace, v kontrolní skupině jich bylo 15,“ shrnuje Cyril Mucha.
Co se pak týče nežádoucích účinků, bylo jich více zaznamenáno u kontrolní skupiny. „Závěr vědců z Oxfordské univerzity je, že když někdo nedoporučuje vakcínu, ohrožuje životy seniorů a je v rozporu s lékařskou etikou,“ dodává Mucha.
Michaela Koubová
