Neděle, 11. dubna, 2021

Stinná stránka honby za vakcínou proti koronaviru: V USA chybí léky na jiné choroby

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ekonomové mají pro takový stav pojmenování. Pokud lze zvýšit produkci jednoho zboží pouze za cenu omezení výroby jiného, nastává takzvaná paretovská efektivnost. Tedy situace, kdy dostupné zdroje jsou využity optimálním způsobem a neexistuje možnost, jak je alokovat lépe. K něčemu podobnému nyní došlo ve Spojených státech ve farmaceutickém průmyslu.

Paretovská efektivnost bývá obyčejně známkou toho, že omezené zdroje využíváme, jak nejlépe dokážeme. Jenže v situaci, kdy blízká budoucnost celého světa prakticky závisí na tom, aby se proočkovalo dostatečné procento populace proti koronaviru a život se mohl vrátit do normálu, se fungování na hranici výrobních možnosti ukazuje jako nepříliš komfortní stav.

Globální honba za produkcí vakcíny proti SARS-CoV-2 totiž postavila farmaceutický průmysl do pozice, kdy musí omezovat výrobu jiných léků, aby stačil nasytit ohromnou světovou poptávku po očkovací látce. List Financial Times přinesl informace o tom, že ve Spojených státech už vzniká nedostatek některých léků na jiné choroby.

Pfizer píše nemocnicím: Připravte se na výpadky dodávek

Jen pro představu, na trhu nechybí žádné obyčejné doplňky stravy typu vitamínu C, nýbrž přípravky například pro léčbu zánětlivých onemocnění nebo látky, které se podávají jako preventivní léčba, jež má předcházet ztrátě zraku. Podle Financial Times farmaceutická skupina Pfizer upozornila americké nemocnice, že mají očekávat přerušení dodávek čtyř druhů léků – antibiotik, steroidů a dvou typů testosteronu.

Pfizer prý v únoru poslal nemocnicím dopis, v němž je varuje před „krátkodobými výpadky dodávek léků kvůli zvýšené produkci vakcíny“ proti koronaviru. Nemocnice tak mají tento problém očekávat ve druhé polovině tohoto roku. Pfizer také v dopise připomněl, že jeho cílem je do konce letošního roku vyrobit a dodat na trh kolem dvou miliard dávek očkovací látky proti SARS-CoV-2.

Problém je zkrátka v tom, že léky představují jednu velkou množinu zboží, k jehož výrobě se v určité míře používají podobné složky a podávají se také podobným způsobem, například injekcí nebo infuzí. A tím pádem vyžadují rovněž využití obdobného výrobního zařízení, které je ale dnes z velké části nastaveno na produkci vakcíny proti koronaviru.

Válečná“ prioritizace

Varování zmíněné farmaceutické skupiny přišlo v době, kdy se Spojené státy snaží zajistit takové dodávky vakcíny na trh, aby bylo možné co nejdříve znovu otevřít ekonomiku téměř po roce poměrně tvrdých protiepidemických opatření, která způsobila ztrátu milionů pracovních míst.

Do tohoto úsilí se vložil také americký prezident Joe Biden, který se odvolával na zákon Defense Production Act, na jehož základě by měla být určitá část výrobní kapacity firem z určitého odvětví rezervována pro produkci prioritizovaného zboží. V tomto případě jím tedy je vakcína proti koronaviru.

Financial Times uvádějí, že podle odhadu lidí z farmaceutického sektoru je asi třetina výrobních kapacit postižena touto prioritizací, což se právě projevilo ve snížení dodávek jiných druhů léků. Pfizer prý také není jediná farmaceutická společnost, která musí výrobu ostatních léků omezovat, aby bylo vyhověno zákonu, jehož přijetí spadá do období, kdy probíhala korejská válka.

Prioritizuje například také společnost Catalent, která vyrábí vakcínu pro Modernu a Johnson & Johnson. Současně to ale znamená, že musí omezit dodávky pro společnost Horizon Therapeutics, pro niž vyrábí lék Tepezza. Ten se používá pro léčbu očních onemocnění souvisejících s poruchou funkce štítné žlázy. Bez léčby může dojít až ke ztrátě zraku.

Chybí také skleněné lahvičky

Jenže problémy s dodávkami léků nejsou důsledkem pouze nuceného rezervování kapacit pro výrobu vakcíny proti koronaviru. Na trhu chybí také například skleněné lahvičky, které se používají pro distribuci jakýchkoli očkovacích látek, včetně léků, které se podávají právě injekčně. Největší světový producent skleněných výrobků, německá společnost Schott, varuje, že nyní se čekací doba pro nové objednávky pohybuje zpravidla od roku do 18 měsíců.

Christopher Cassidy, viceprezident severoamerické pobočky společnosti Schott, uvedl, že za zpožděním dodávek je právě masivní produkce koronavirové vakcíny. Podle něho nedostatek skleněných lahviček či ampulí postihuje každý injenktovatelný lék ve Spojených státech, včetně chemoterapeutických přípravků, inzulínu, ale i látek, které se používají při operacích nebo na urgentních příjmech v nemocnicích.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY