Čtvrtek, 21. října, 2021

Chřipková sezóna se letos nekonala, ale o to horší může být ta příští. Měli bychom se bránit způsoby chování, které jsme si osvojili při covidu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Přítomnost pandemie covid-19 a zejména přijetí přísných opatření zásadně ovlivnilo výskyt chřipky. Jak na jižní, tak na severní polokouli se toto infekční onemocnění prakticky nevyskytovalo. Neznamená to ale, že by chřipkové viry zcela zmizely. Naopak, o to agresivnější mohou být nové chřipkové mutace v další sezóně.

Nejen Česko zažilo velmi netypickou chřipkovou sezónu. Podle dat Státního zdravotního ústavu v zimním měsících 2020/21 nebyly laboratorně potvrzeny žádné případy chřipky. Byť to neznamená, že by se chřipka vůbec nevyskytla, pouze nebyla zachycena. Podobná data přichází i z dalších států na severní polokouli. Minimální výskyt chřipky hlásí také americký úřad Centers for Disease Control and Prevention i britský Public Health England. I tyto země by za obvyklých okolností měly od podzimu do jara procházet chřipkovou epidemií. Tato sezóna ale byla zcela odlišná. Dříve běžná chřipka se prakticky nevyskytovala. Americký portál Vox.com dokonce v této souvislosti píše o letošní chřipkové sezóně jako o té, co vůbec nebyla. Vysvětlení je jednoduché. Chřipka stejně jako covid-19 patří mezi respirační viry. Pokud společnost přijme opatření proti šíření jednoho z nich, ovlivní to i výskyt dalšího. Chybou by ale bylo nyní usnout na vavřínech a domnívat se, že covid-19 chřipku zcela vytlačil a už není důvod se jí obávat.

„Každá chřipková epidemie je různá, v některých sezonách proběhne explozivní epidemie, v jiných je výskyt chřipky nízký. Poslední sezona ovšem skutečně byla netypická, velmi nízká aktivita chřipky v sezoně 2020-2021 byla podobná spíše cirkulaci virů chřipky v mimosezonním období,“ vysvětluje Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu s tím, že minimální výskyt chřipky nejen v Česku je dáván do souvislosti s preventivními opatřeními proti covidu-19. „Provádění přísných protiepidemických opatření během pandemie covid-19 (například práce z domova, uzavření škol, omezování shromažďování, zvýšená hygienická opatření, nošení roušek/respirátorů atd.) mělo za cíl snížit přenos viru SARS-CoV-2, snížilo ovšem také i cirkulaci jiných respiračních virů. Vzhledem k tomu, že opatření byla realizována ještě před začátkem vyššího výskytu chřipkových virů, na severní polokouli vůbec nedošlo k rozšíření chřipky,“ dodává. V celém evropském regionu tak bylo zachyceno jen méně než tisíc pozitivních vzorků na chřipku. Mezi nimi se však objevovaly oba subtypy virů chřipky A a obě linie viru chřipku typu B. „To znamená, že viry chřipky zcela nezmizely,“ upozorňuje. Jednoduše řečeno, chřipka jen čeká na další příležitost zaútočit. A tu pravděpodobně dostane brzy.

Covid-19 ovlivnil výskyt chřipky

Podle společné zprávy Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění a Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ hodnotící chřipkovou sezónu 2020/21 byla aktivita chřipky od začátku sezóny až po současnosti „na základní neepidemické úrovni“. „V Evropském regionu v období od 40. týdne 2020 do 8. týdne 2021 byl, ve srovnání s průměrem předchozích šesti sezon, zaznamenán pokles sentinelových detekcí viru chřipky o 99,8 %. Tento trend pokračoval i v dalších týdnech. Až do 14. týdne 2021 bylo v celém regionu zachyceno pouze 37 pozitivních vzorků na chřipku v rámci sentinelového systému (síť spolupracujících praktických lékařů) a 779 pozitivních vzorků na chřipku v rámci nesentinelového systému (nemocnice a ostatní ambulantní lékaři),“ konstatuje zpráva.

Přítomnost pandemie covid-19 tak chřipku ovlivnila hned několikrát. Prvním faktem je, že bylo zasaženo vyhledávání i poskytování zdravotní péče, stejně tak i testovací postupy a kapacity v Evropském regionu, což mělo nepříznivý dopad na sběr epidemiologických a virologických chřipkových dat již od března 2020. Na druhé straně se systém surveillance se však v průběhu sezóny 2020–2021 zlepšil a ve srovnání s předchozími sezonami tak došlo jen ke zhruba dvacetiprocentnímu poklesu v počtu testovaných vzorků. Současně se zásadně změnilo i chování populace, což potvrzuje i tato zpráva. „Striktní dodržování těchto doporučení, která jsou nyní vyžadována, jsou důkazem, že tato opatření cirkulaci dosud známých respiračních virů v populaci snižují,“ potvrzuje Jan Kynčl s tím, že základní opatření se příliš neliší, ať už se jedná o covid-19 nebo chřipku.

V době chřipkové sezóny bylo vždy doporučováno při známkách podezření na tuto infekci zůstat doma, tedy nešířit nemoc cestou do práce i v zaměstnání. „I v případě běžných respiračních onemocnění, vyvolaných jinými než chřipkovými viry (např. rhinoviry, adenoviry aj.) bylo vždy doporučováno dodržovat základní hygienické návyky – tj. časté mytí rukou mýdlem a vodou, používání kapesníku při kašli, nošení roušky při kontaktu s jinými lidmi,“ dodává lékař. Právě přítomnost covid-19 tak ukázala, že používat roušky či jinou ochranu úst má prokazatelně efekt. „Po zkušenostech získaných během roku s covid-19 by pro nemělo být pro nikoho problém roušku v případě potřeby použít. Dokud se nepodaří uspokojivě vyřešit současnou pandemii covid, musíme se s nošením ochrany úst a nosu smířit, ale všichni doufáme, že se roušky součástí ‚běžného oděvu‘ nestanou,“ předpokládá expert.

Opatření proti covid-19 zabrala i proti chřipce

Minimální výskyt chřipky zaznamenali také praktičtí lékaři a lékařky ve Velké Británii. Podle dat Royal College of GPs‘ se snížil jak výskyt infekce samotné, tak počet konzultací kvůli chřipkovým symptomům ze strany pacientů. Velmi pravděpodobně tato skutečnost souvisí s přijatými protiepidemickými opatřeními proti šíření infekce covid-19, a to zejména se zásadním omezením společenských kontaktů mezi lidmi. „Myslím, že tak to je a odráží to dvě věci. Převažují faktor je, že sociální distancování a lockdown dramaticky snížily možnosti přenosu chřipky a dalších respiračních virů. Může tu také být sekundární dopady, kdy lidé méně kontaktují svého praktického lékaře s ‚běžným‘ nachlazením nebo kašlem, ale to by samo o sobě nevysvětlilo tak obrovské rozdíly,“ citoval deník The Guardian profesora Paula Little, který se specializuje na primární péči a působí na University of Southampton. Obdobný vývoj zaznamenaly také státy jižní polokoule, například Austrálie nebo země Jižní Ameriky, kde se chřipka během tamní obvyklé chřipkové sezóny připadající na naše léto téměř neobjevovala.

Dalším faktorem, který přispěl k minimálnímu výskytu chřipky ve Velké Británii zřejmě byla i zdejší vysoká proočkovanost. „Bylo dosaženo excelentních výsledků a rekordních 77 % osob starších 65 let se přihlásilo o své očkování, které jim poskytuje ochranu proti chřipce. To je něco, na co by měli být týmy praktiků hrdé,“ dodal profesor Martin Marshall, předseda Royal College of GPs‘. Podle něj by vysoká proočkovanost proti chřipce měla být dodržena i nadále, už jen proto, že postupně dochází k obnově obvyklého společenského života, a to také znamená, že se chřipka začne znovu objevovat a také šířit. „Chřipka může být nepříjemné onemocnění a když začneme znovu přicházet do kontaktu s lidmi, zejména po opatřeních zahrnujících sociální distancování, bude opět nutné dodržovat hygienická pravidla. Rovněž bychom chtěli vyzvat každého, kdo má nárok na vakcínu proti chřipce, nyní také včetně osob mezi 50 až 64 lety (pozn. redakce – očkování proti chřipce bylo pro starší 65 let ve Velké Británii obdobně jako v Česku již hrazeno dříve), aby se přihlásil o své očkování. To je ta nejlepší ochrana proti chřipce. Vakcíny proti chřipce fungují jen tehdy, pokud jsou aplikovány,“ vysvětlil profesor Marshall.

Svět po pandemii covid-19 by měl očekávat chřipku

Považovat poslední chřipkovou sezónu za „důkaz“ toho, že se lidstvo zbavilo této infekční choroby by však bylo velkou chybou. Stejně tak to není důvod k tomu ukončit očkovací programy proti chřipce. Realističtější je dívat se na posledních měsíce jako na dobu, kdy chřipkové viry „usnuly“ a čekají na další příležitost k útoku. Britský deník The Guardian v této souvislosti upozorňuje, že by se země měla v souvislosti s chřipkou připravit na „náročný podzim a těžkou zimu“, protože populační imunita proti jiným respiračním virům než SARS-CoV-2 může být pravděpodobně snížena. Vlivem pandemie veřejnost tak sice byla vystavena šíření infekce covid-19, ale už se výrazně méně setkávala s jinými respiračními infekci, a tak je v tomto ohledu zranitelnější.

„Myslím, že se musíme připravit na tuhou zimu, a to nejen s koronaviry, protože jsme prožili rok téměř bez jakýchkoliv jiných respiračních virů. To znamená, že potenciálně je imunita populace proti nim nižší,“ uvedla lékařka Susan Hopkinsová a vedoucí strategické skupiny pro covid-19 úřadu Public Health England v rozhovoru pro BBC. Proto by podle ní měla být britská Národní zdravotní služba (NHS) lépe připravena na příští chřipkovou sezónu: „Je opravdu důležité, abychom byli připraveni, aby byla připravená NHS, abychom byli připraveni z hlediska ochrany veřejného zdraví, trasování, a vše další bylo připravené pro náročný podzim. Doufám, že k tomu nedojde a zažijeme obvyklou zimu,“ dodala s tím, že jejím úkolem jako vládní poradkyně je právě příprava na „nejhorší možné scénáře“ pro případ, že dojde k masivnímu šíření chřipky, která si během běžných chřipkových sezón v Anglii vyžádá na 11 tisíc obětí. Mimo jiné to znamená mít připravený dostatečný počet očkovacích látek proti chřipce. Už v loňském roce právě v obavách, že by mohla probíhat chřipková epidemie spolu s masivním šířením covid-19 bylo v zemi aplikováno na 30 milionů dávek vakcín proti chřipce, aby nedošlo k zahlcení zdravotnictví, které by se muselo potýkat s ještě větším přívalem infekčních pacientů.

Obavy z následující chřipkové sezóny jsou znát také v USA. Ta předminulá, tedy v době, kdy se covid-19 ještě nevyskytoval, si podle údajů CDC vyžádala 405 tisíc hospitalizací a 22 tisíc lidských životů. Od srpna 2020 do dokonce ledna 2021 však bylo potvrzeno pouze 1 316 případů chřipky, pro srovnání ve stejném období předchozí roku bylo laboratorně potvrzeno téměř 130 tisíc případů chřipky. Skutečný počet nemocných ale je vyšší, protože chřipka není automaticky potvrzována při laboratorním vyšetření, což platí jak pro USA, tak pro Evropu. Jisté ale je, že dramatický pokles případů chřipky během letošního podzimu a zimy skutečně nastal.

Dobrou zprávu podle portálu Vox.com je, že se ukázalo, že je možné změnit chování veřejnosti a zásadně tak ovlivnit výskyt infekce. Na druhé straně výsledkem je větší zranitelnost populace, zejména té dětské vůči chřipce, pro příští rok. Není také zcela zřejmé, jaká konkrétní opatření se podílela na poklesu šíření chřipky nejvíce, byť jisté hypotézy tu jsou. „Největší rozdíly přinesl pokles cestování, zavírání škol, sociální distancování a používání ochrany dýchacích cest,“ je přesvědčená Helen Chuová, lékařka a epidemioložka specializující se na chřipku, která působí na University of Washington. Nicméně je podle ní těžké říci, které z opatření zabralo nejvíce. „Chřipka disproporčně více zasahuje děti nebo u nich vede k hospitalizaci, takže zavírání škol by u ní mohlo mít vetší vliv než u šíření viru SARS-CoV-2,“ dodala s tím, že ale ani toto neplatí absolutně, protože existují místa, jako Austrálie, která nechala školy otevřené, a přesto zaznamenala dramatický pokles výskytu chřipky.

Jakmile pandemie covid-19 dříve či později odezní a život se bude opět vracet „k normálu“, je nárůst počtu případů chřipky velmi pravděpodobný. Současně ale bude možné sledovat, jak různá opatření ovlivňují její výskyt. „Viry sezónní chřipky stále představují velkou zátěž pro veřejné zdraví,“ varuje Seema Lakdawalaová, expertka na výzkum chřipky působící na University of Pittsburgh. Podle ní je tak důležité, abychom si i do dalších let přenesly nějaké způsoby chování, které jsme získali během pandemie covid-19. Například dříve bylo běžné, že se lidé sice „necítili dobře“, ale přesto šli do práce nebo se setkávali s přáteli. Toto však přítomnost covid-19 změnila. „Máme řadu studií, kdy se ptáme lidí, zda by zůstali doma, pokud by měli chřipku a jejich odpovědí je ne. Považujeme chodit do práce za něco zásadního. Domníváme se, zůstat doma s chřipkou je známka slabosti. Myslím, že toto se zcela změní,“ shrnuje Lakdawala.

Stejně tak se stalo společenskou normou používat ochranu dýchacích cest. „Nosit roušky v zimním období je něco, co by tu mohlo zůstat,“ uvedl pro Vox.com Stephen Kissler, epidemiolog z University of Harvard. Ochrana dýchacích cest by tak už neměla vyvolávat pozornost okolí, ale naopak by měla být přijímána jako něco běžného.

Nechat se očkovat proti chřipce je dobrý nápad

Právě „normalizace života po pandemii“ znamená i „normalizaci výskytu chřipky“. „Vzhledem k tomu, že nadále nelze vyloučit možnou vysoce rizikovou kombinaci výskytu onemocnění covid-19 a chřipky, bylo by dobré, aby zájem o očkování proti chřipce pokračoval i v dalších sezonách. Vakcinace proti chřipce se zvláště doporučuje osobám s chronickým onemocněním, u nichž onemocnění chřipkou obvykle vede ke zhoršení jejich základního onemocnění, a osobám, u nichž existuje vysoké riziko výskytu komplikací po onemocnění chřipkou,“ radí Jan Kynčl s tím, že právě absolvovat očkování proti chřipce je další žádoucí společenskou normou, k níž bychom měli směřovat.

Nicméně není zřejmé, co velmi omezený výskyt chřipky v této sezóně prakticky bude znamenat pro další měsíce, a jak ovlivní účinnost připravovaných vakcín. Ty jsou vytvářeny na základě sběru dat a informací z celosvětové sítě Global Influenza Surveillance and Response System (GISRS), která zahrnuje jednotlivá národní chřipková centra. Součástí těchto informací jsou údaje o surveillance viru v souvislosti s epidemiologickými a klinickými nálezy, antigenní a genetická charakteristika virů, sérologické studie u osob očkovaných proti chřipce, zjišťování antivirové rezistence a zpětné vyhodnocení účinnosti vakcíny v předchozí sezóně. Důležitá je také dostupnost kandidátního viru pro výrobu vakcín. Nicméně zde záleží na použité technologii pro výrobu vakcín.

„Tyto údaje a další informace poskytnuté GISRS jsou vyhodnocovány během konzultací WHO, které se obvykle konají koncem února každého roku a jejich výsledkem je závazné doporučení o antigenním složení vakcíny pro severní polokouli pro následující sezonu. Omezené množství virových izolátů sice může mít vliv na správný výběr vakcinálních kmenů, ale nové technologie ve značné míře umí tento problém obejít, referenční centra si již několik let umí poradit i v případech, kdy je k dispozici jen malý počet aktuálně cirkulujících virů chřipky,“ dodává Kynčl.

Ludmila Hamplová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY