Čtvrtek, 6. května, 2021

Kompenzační vyhláška vzbuzuje rozporuplné emoce. Podle některých kompenzuje málo, podle jiných moc

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Minulý týden vyšla druhá kompenzační vyhláška pro minulý rok, díky níž dostanou zdravotníci odměny ve výši 75 tisíc korun a jednotlivým segmentům by měly být nahrazeny ztráty způsobené covidem. Pohledy na ni jsou ale rozporuplné. Zatímco například svazové pojišťovny jsou striktně proti plošnému odměňování, mnohé segmenty vyhlášku kvitují nebo dokonce považují za nedostatečnou. Ministerstvo vedle toho bude chystat i kompenzační vyhlášku pro tento rok, která ale ve výsledku velmi znejisťuje probíhající dohodovací řízení – není totiž jasno, kolik financí ze systému odčerpá a s čím tak budou moci pojišťovny počítat pro příští rok.

Od úplného souhlasu až po úplný nesouhlas – tak by se dal shrnout postoj jednotlivých segmentů a plátců k nyní vydané kompenzační vyhlášce. Bez připomínek se k ní staví například Svaz léčebných lázní, pozitivně (byť s drobnými připomínkami) se vyjádřili také ambulantní specialisté.

„Dovolíme si poděkovat za to, že návrh vznikl a že k daným úpravám dojde, zejména vítáme navýšení hodnot bodů u některých odborností, což ve většině odpovídá i našim výpočtům, a zachování hodnot bodů ostatním odbornostem, neboť podle naší evidence vycházející z dat konkrétních poskytovatelů by eventuální pokles hodnot bodů mohl znamenat významné finanční potíže mnohých ambulancí těchto oborů. Přesto máme  k návrhu dvě připomínky, které považujeme za zásadní z hlediska zajištění toho, aby zdravotníci ve čtvrtém kvartále 2020 opravdu pracujících ambulancí nebyli na odměnách kráceni jen kvůli tzv. chybě malý čísel,“ uvádí v připomínkách ke kompenzační vyhlášce Sdružení ambulantních specialistů.

První připomínka se týká vzorce pro výpočet odměn, kde ambulantní specialisté navrhují úpravu koeficientu z 0,75 na 0,65, případně 0,70 (jde o procento výkonnosti). „I pokud jde o pokles jen na 70 procent a o tu nejméně v kraji zastoupenou pojišťovnu, znamená to ihned krácení o cca 700,- Kč na každého zdravotníka. S nárůstem zastoupení dané pojišťovny v kraji či např. větším poklesem jen u jedné pojišťovny se tento propad násobně zvětšuje,“ vysvětlují ambulantní specialisté s tím, že ve výsledku se tak odměna může krátit i o několik tisíc korun. Druhá připomínka se pak týká toho, že ve vzorci pro výpočet odměn jsou započítány ZÚM a ZÚLP do porovnávací hodnoty péče. Protože k této problematice neexistuje metodika, žádají ambulantní specialisté, aby bylo kalkulováno jen s bodovou produkcí.

První připomínku potvrzují i praktičtí lékaři. „Vidíme problém v podílové výplatě odměny ze strany čtyř až šesti smluvních pojišťoven, dle příslušného kraje. V případě, že je poskytovatel s některou zdravotní pojišťovnou nesmluvní a tato pojišťovna má v daném kraji vyplatit část odměny, pak k této výplatě nedojde,“ konstatuje zástupce segmentu praktických lékařů v dohodovacím řízení Michal Bábíček.

Nepřesné podklady

Co se týče následné lůžkové péče, měly k vyhlášce připomínky psychiatrické nemocnice. „Za zbytek skupiny následné péče byly připomínky pouze k rehabilitačním lůžkovým zařízení, kde sice byla vypočtena opravná, navyšující částka, ovšem ztráty těchto zařízení jsou u některých poskytovatelů tak velké, že ani toto nestačí,“ poukazuje ředitel Hamzovy léčebny a zástupce segmentu dlouhodobé péče Václav Volejník.

Lékárníci si zase stěžují, že kompenzační vyhláška nedostatečně zmírnila pokles příjmů daný nižším počtem vydaných léků na recept a nekompenzovala náklady materiální a osobní náklady spojené s protiepidemickými opatřeními.

„Lékárny jsou v první linii, po celou dobu pandemie měly otevřeno a tak udržely v chodu nejen zdravotnictví, ale přispěly ke zvládnutí pandemie např. osvětovou činností. Jen připomenu, že lékárny a lékárníci jsou v zajištění přípravy očkovacích látek jsou klíčovým pracovištěm. Jsem proto rád, že ministerstvo přistoupilo ke všem segmentům ve zdravotnictví stejně a navrhlo odměny všem zdravotnickým pracovníkům v roce 2021 za celou dobu pandemie 2020 a 2021,“ dodává k tomu ale šéf Grémia majitelů lékáren a zástupce lékárníků v dohodovacím řízení Marek Hampel s tím, že by chtěl s novým ministrem jednat o výši kompenzací pro tento rok.

Jako nedostatečnou vidí druhou kompenzační vyhlášku pro minulý rok také segment hemodialýzy. „Návrh kompenzační vyhlášky týkající se přílohy č.8 jsme připomínkovali, jelikož původní návrh kompenzace určené pro odměny zdravotnických pracovníků (75 000/osobu v období první vlny) byl významně podhodnocen,“ říká zástupce segmentu Tomáš Jirka.

Podle Davida Hepnara, zástupce segmentu laboratoří a komplementu, pak pro kompenzační vyhlášku chyběly korektní podklady. „Návrh vyhlášky vyšel v momentě, kdy nebyly vyúčtované všechny zdravotní služby za rok 2020, zdravotní pojišťovny nemohly dát podklady v takové kondici, která by odpovídala validním datům za rok 2020. Tuto skutečnost jsme si se zdravotními pojišťovnami v dohodovacím řízení potvrdili a není nám tedy znám podklad, na základě kterého byla kompenzační vyhláška ze strany MZ ČR zpracována,“ poukazuje David Hepnar s tím, že by si vyhláška zasloužila odklad a precizní odpracování na základě vykázané a uznané péče v jednotlivých odbornostech.

Podle něj by také bylo vhodné jednorázové odměny rozvrstvit podle toho, kdo během covidu poskytoval zdravotní služby, a to na základě analýzy vykazované péče. „Nehledě na výše uvedené ale považuji kompenzační vyhlášku za nástroj, kterým je možné alespoň částečně upravit významné výkyvy v systému poskytování zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění,“ dodává Hepnar.

Absurdní název pro plošné zvýšení platů

Méně shovívavě se na kompenzační vyhlášku dívá předseda Sdružení ambulantních gynekologů, zástupce segmentu a také předseda dohodovacího řízení pro příští rok Vladimír Dvořák.

„Vstupování politiků do standardních mechanismů úhrady péče považujeme za velmi škodlivé a ohrožující celý systém zdravotního pojištění v ČR. V situaci, kdy se pojišťovny často i vícekrát za měsíc dozvídají o neplánovaných výdajích v řádu miliard korun (plošné testování téměř celé populace, výdaje spojené s vakcinací, odměny části zdravotníků…), je prakticky nemožné reálně predikovat výdaje v dalších letech a dohodnout úhradu péče. Jsme přesvědčeni o tom, že MZ ČR by do úhrad péče pokud možno nemělo vůbec vstupovat a úhrada péče by měla vzniknout standardní diskuzí plátců a poskytovatelů,“ podtrhává Dvořák. „Náš segment se v minulosti prakticky vždy s plátci dohodl. Příčinou je zejména to, že jsme neměli nerealistické požadavky a nechtěli růst rychleji než segmenty ostatní. Současná data z analytické komise rozhodně nepůsobí optimisticky. Na konci letošního roku lze očekávat deficit veřejného zdravotního pojištění minimálně v řádu jednotek miliard korun. I v této situaci deklarujeme ochotu se dohodnout za podmínky, že ti, kteří k dohodě nedospějí, nebudou zvýhodněni,“ doplňuje postoj ambulantních gynekologů v dohodovacím řízení Dvořák.

Skepticky se na kompenzační vyhlášku dívají i zubaři. „Je to absurdní název pro plošné zvýšení platů ve zdravotnictví. Stomatologie měla stále otevřeno, je vysoce riziková, ale žádné skutečné kompenzace nedostane. Jen obdržíme, snad, plošnou částku. Kompenzovány budou obory, které měly méně práce a pacientů. Po kompenzacích dostanou rekordní prostředky, stomatologie nikoli. Tak to ale je prakticky vždy, že se hledá způsob, jak poslat více peněz do krajských a státních nemocnic. Obvykle nedostaneme ve stomatologii vůbec nic. Teď aspoň dostaneme nejméně ze všech,“ komentuje situaci prezident České stomatologické komory Roman Šmucler s tím, že se v loňském roce opět snížil poměr stomatologie na úhradách.

„Nemáme růst a rychlé zvyšování mezd jako zbytek medicíny, který si ho navíc prosadil na několik let dopředu. Chceme aspoň stejný růst jako ostatní segmenty, abychom udrželi i tak vymírající stomatologii za úhradu zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny zatím chápou (první jednání), že by měly zajistit pacientům péči, kterou si pojištěním platí. Nebo pojištění snížit, aby si stomatologii mohli lidé platit? Uvidíme, zda se to projeví ve výsledcích. Máme připravené strukturální reformy, prosté navyšování peněz ke změnám nevede,“ dodává Šmucler.

Dohodovací řízení o úhradách pro příští rok ale komplikuje fakt, že nepochybně vyjde ještě kompenzační vyhláška pro tento rok, která s sebou ponese zatím zcela nejasné náklady. „Kompenzační vyhláška pro rok 2021 je stále předmětem diskuse a zatím není možno říci, že známe algoritmy pro výpočet nových kompenzačních úhrad. Shoda panuje v tom, že v této mimořádné situaci je potřeba v dohodovacím řízení pro rok 2022 vzít v úvahu i bilanci roku 2021, která ale čeká stále na další vyjasňování,“ říká k tomu za segment akutní lůžkové péče Josef Svoboda.

Překračuje vyhláška rozsah zákonného zmocnění?

A jak se na kompenzační vyhlášku dívají ti, kdo ji budou platit? Zatímco VZP měla spíše technické připomínky, zaměstnanecké pojišťovny se stavějí zásadně proti.

„VZP ČR v připomínkovém řízení připomínkovala některé technické pasáže pro snadnější realizaci odměn zdravotníkům v roce 2021. Ze zákona je dohodovací řízení primárním aktem pro nalezení shody na úhradách plátců a poskytovatelů, kde se hledají mechanismy a dohody na úhradách jak pro rok 2022, tak i pro aktuální situaci. Úhradová vyhláška ukotvuje dosažené dohody a slouží jako pojistka v případě nedohody poskytovatelů a plátců. V praxi úhradová vyhláška obsahuje mechanismy a principy navržené v dohodovacích řízeních a v případě nedohody mění spíše výši navržených parametrů, než samotné mechanismy úhrad. Pevně věříme, že v současném dohodovacím řízení naleznou plátci a poskytovatelé shodu nejen na mechanismech pro rok 2022, ale i nad kompenzačními mechanismy pro rok 2021,“ uvádí mluvčí VZP Milan Řepka.

„Náš postoj k novelizaci kompenzační vyhlášky za rok 2020 je zásadně negativní. Není v takovém rozsahu nutná, není spravedlivá ve vztahu k zásluhovosti o zvládání epidemie a podle našeho názoru i překračuje rozsah zákonného zmocnění. Pokud jde o případnou kompenzaci za rok 2021, bohužel jsme zatím neměli možnost o tom s panem ministrem hovořit. Budeme však doporučovat, aby se jednalo jen o kompenzaci nezbytně nutnou u skutečně objektivně finančně postižených zařízení,“ uzavírá prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY