Čtvrtek, 6. května, 2021

Kritika ve sněmovně: Distanční prodej léčiv nahrává kartelu výrobců a řetězcových lékáren. Kontakt lékárníka s pacientem je přitom nenahraditelný

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Návrh na distanční výdej léčiv na recept, který jako pozměňovací návrh k novele zákona o návykových látkách podal poslanec za hnutí ANO Adam Vojtěch, včera sklidil kritiku poslanců, a to dokonce i ze stejného politického klubu. Stalo se tak při načítání příslušného pozměňovacího návrhu v rámci druhého čtení zákona. Přestože předkladatel oproti původnímu návrhu, který poslal do sněmovny už začátkem března, učinil některé změny, základ zůstává stejný. Kromě kritiky za to, že by tak lék mohl pacientovi předávat kurýr, přičemž zcela odpadne osobní kontakt pacienta s lékárníkem, znovu zazněla i námitka, že návrh nahrává kartelovým dohodám mezi výrobci, distributory a některými řetězcovými lékárnami.

Původní verzi svého pozměňovacího návrhu poslal Adam Vojtěch do sněmovny 3. března, psali jsme o ní zde. Později připravil novou verzi, kterou včera načetl ve Polanecké sněmovně, v níž reagoval na část kritiky, která se na něj snesla zejména z oborných kruhů. Připomeňme například velmi ostré odmítavé stanovisko, které vydala Česká lékárnická komora spolu s Českou farmaceutickou společností, farmaceutickými fakultami a dalšími organizacemi.  Z porovnání původního a aktuálního Vojtěchova návrhu je vidět, že ke změnám došlo ve třech oblastech:

  • Distanční výdej léčivých přípravků na recept je nově omezen pouze na okres, v němž se lékárna, která jej realizuje, nachází. Překladatel to zdůvodňuje tak, že se tím zabrání ovládnutí trhu několika ekonomicky silnými subjekty, Zdravotnický deník to překládá tak, že „ze hry“ jsou firmy jako lekarna.cz a pilulka.cz, ale návrh by mohl vyhovovat například síti lékáren Benu, nebo dr. Max.
  • Byl snížen počet elektronických receptů a receptů v listinné podobě, které může maximálně za den zpracovat jeden farmaceut podílející se na zásilkovém výdeji z 400 na 200 (toto bylo terčem velké kritiky lékárníků, kteří spočítali, že při 8hodinové pracovní době vychází čas, který může věnovat farmaceut jednomu receptu na 1 minutu a 12 sekund).
  • Původně navrhovaný zásilkový výdej do zahraničí přípravku na lékařský předpis je zcela zrušen.

Česká lékárnická komora označila ve svém včerejším prohlášení tyto změny za kosmetické.  „Jedná se stále o lobbistické prosazování ekonomických zájmů velkých e-shopů,“ uvedla komora a spolu s dalšími reprezentanty oboru nadále odmítá oba pozměňovací návrhy z odborných důvodů a také proto, že „ byly autory připraveny bez předchozí odborné diskuze a předloženy v poslední fázi legislativního procesu tak, aby tato odborná diskuze byla znemožněna.“

Nejhrubší chyba. Osobní kontakt s lékárníkem nic nenahradí

Adam Vojtěch včera ve Sněmovně svůj návrh bránil právě odkazem na to, že nyní obsahuje podmínku teritoriality, čili že léky mohou být vydávány pouze v rámci okresu, ve kterém sídlí daná lékárna (která musí mít i určitou otvírací dobu jako standardní kamenná lékárna). Podle Vojtěcha tato podmínka brání tomu, že „tuto službu budou provozovat nějaké ad hoc zakládané e-shopy a podobně, ale pouze lékárny s lékárníky, kteří mají samozřejmě nezastupitelnou roli v rámci vydávání a zpracování receptů pro své pacienty“.

„Víte, lékárna není jako obchod, jako drogerie. Je to v současné době samozřejmě i byznys, ale je to především místo, kde vám k tomu léku má něco říct magistr farmacie, zjistit interakce, povědět vám něco a tak dále. Zkrátka a dobře někdy to možná i nahrazuje toho lékaře, který není a do budoucna nebudou,“ namítal poslanec Milan Brázdil (ANO), který vyjádřil pochybnosti, zda pak má vůbec smysl mít farmaceuty. „Zrušme magisterské studium, tedy myslím magistry farmacie, protože oni vlastně už nepotřebují v tento moment být,“ uvedl ironicky, protože jak na úvod řekl, je v konfliktu zájmů, protože jeho manželka je magistrou farmacie. Adam Vojtěch v reakci zdůraznil, že je v návrhu explicitně napsáno, že léky může vydávat pouze vysokoškolsky vzdělaný farmaceut, to znamená pouze lékárník. „A samozřejmě ten následně po zpracování eReceptu, po vyhodnocení interakcí v rámci lékového záznamu a podobně předá ten lék nějaké dopravní službě, která z té lékárny místa A doveze ten lék do místa B se všemi informacemi, které jsou určeny tomu pacientovi v písemné formě s tím, že následně ten pacient může být, pokud o to požádá, kontaktován i telefonicky ze strany farmaceuta…“, doplnil.

 „To je ta největší a nejhrubší chyba, která může být!“ ostře nesouhlasil místopředseda Výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS). „Toho pacienta musíte v nějaké fázi vidět, protože je potřeba, aby se léčba přizpůsobila tomu, jak se to vyvíjí, a samozřejmě musí ho vidět ten lékárník, protože i ten ho zná a ví, jak dlouho to bere, co bere ještě jiného od jiných lékařů, a je tam ten moment toho, že se něco koriguje. Když mu někdo pro lék dojde do té lékárny, dostává se to do úplně jiné roviny, než když se někam posílá. A samozřejmě posílání léků je ohroženo tím, že my vlastně máme naprosto striktní předpisy, jak který lék má být uchováván. Něco musí být v chladu, něco musí být v denní teplotě, nebo se to zkazí. A to všecko ty přepravní služby nezajistí,“ argumentoval.

„Tento pozměňovací návrh se nám s železnou pravidelností pořád vrací, my se ho s železnou pravidelností snažíme eliminovat z mnoha různých důvodů,“ připomněl další místopředseda Výboru pro zdravotnictví Miloslav Janulík (ANO). „Vždycky je na tom zajímavé, že to nepředkládají lékaři, že nás je tady pár lékařů ve Sněmovně, kteří jsme za svoji praxi, dennodenní praxi, předepsali desítky tisíc receptů a měli jsme desítky tisíc interakcí s pacienty a víme ze své praxe a ze života, jak je velmi důležitá osoba lékárníka,“ pokračoval. Podle něj totiž zásilkový prodej s sebou nese obrovská úskalí, například pokud jde o lidskou chybu, která se může přihodit lékaři a tady je pak role lékárníka nezastupitelná, může zvednout telefon a s lékařem problém vyřešit. Také rozvoz léků není jednoduchý, může dojít k znehodnocení přípravku. „A z toho mohou rezultovat těžko domyslitelné problémy, které laici, byť to byl emeritní ministr, těžko dokážou domyslet… Nedovedu si představit, že nějaký dvacetiletý řidič nějaké dávky bude rozvážet preparáty naprosto nepoučeným pacientům, a nikdo neví, kdo to bude garantovat, za jakých podmínek. Víme, co se děje v zásilkových službách atd. Já si myslím, že opravdu, nezlobte se, ta doba k tomu ještě nedozrála,“ shrnul Janulík.

Už dnes trh svírají kartelové dohody, situace by byla ještě horší

Poslanci však vidí jako problémový také další aspekt návrhu na distanční výdej léčivých přípravků tak, jak jej předložil Adam Vojtěch spolu se svými kolegy, a tím je další narušení už tak pokřivené soutěže na českém trhu s léčivými přípravky a s tím související omezení dostupnosti léků v menších nezávislých lékárnách.

„Lékárna, která komunikuje s pacientem a funguje, bude prostě vytlačena z trhu, protože toto (pozměňovací návrh – poznámka redakce) znamená, že všechny velké firmy budou posílat na metráky. Prostě bez ohledu na to, co to je, protože pak se to stane stejným obchodním artiklem, jako je Rohlík, který vám doveze do bytu všechno, ale nemůžete o tom s nikým hovořit a musíte to akceptovat tak, jak to je. Je to obrovská chyba a já bych velmi varoval před tím, abychom takovouto věc přijali, protože ta vyžaduje velikou zkušenost jak u pacientů, tak u lékařů, aby se s tím vyrovnali, aby nevznikali pacienti, kteří nevidí ani lékárníka, ani lékaře a vlastně jenom berou nějaké prášky,“ uvedl Bohuslav Svoboda z ODS.

Předseda Podvýboru pro lékovou politiku, racionální využití farmakoterapie a přístrojové techniky  Daniel Pawlas (KSČM) varoval, že ne všichni lékárníci budou moci svým pacientům léčiva poslat, a to kvůli  kartelovým dohodám, které jsou bohužel v rozporu s platným zákonem o léčivech tolerovány státními orgány.  „Schválili jsme zákon o léčivech, kde jsme se snažili rozbít určité kartelové dohody mezi výrobci léčiv, distributory a některými řetězcovými lékárnami, které zneužívaly svého dominantního postavení, tím, že někteří výrobci léčiv primárně jenom jim dodávali léčiva, a malým lékárnám, nezávislým lékárnám tato léčiva nedodávali. A je také otázkou, proč tento zákon, který jsme přijali, není vymáhán SÚKLem,“ prohlásil Pawlas, a popsal praxi, k níž by mohlo dojít:  „Jestliže budu pacient, dostanu recept, zavolám svému lékárníkovi a řeknu: Já chci nějaký lék XY, který mi napsal lékař, tak ten můj lékárník mi řekne, já bohužel ho na skladě nemám, já ho musím objednat, musíte si počkat dva dny. No, co udělám? Samozřejmě možná jednou počkám, pokud to nebude vyloženě akutní, nebude to nějaká angína, kdy to antibiotikum potřebuji okamžitě nebo nějaký jiný lék. Stane se mi to podruhé a pak mi kolega řekne: Ale vždyť ta řetězcová lékárna ti to vydá okamžitě. No tak už potřetí půjdu tam a vykašlu se na svého lékárníka. Takže ono primárně se musíme ptát, jak to, že se nedodržují zákony, které byly přijaty v této Poslanecké sněmovně, co činí SÚKL, že zákon, který byl přijatý není dodržován, že jsou tady stále kartelové dohody mezi výrobci, distributory a některými řetězcovými lékárnami. A tento pozměňující zákon, já tomu říkám přílepek, jim vyloženě zase opět nahrává a budou zneužívat dominantního postavení na trhu,“ uzavřel své vystoupení Pawlas.

Tomáš Cikrt

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY