Čtvrtek, 6. května, 2021

Očkování v ordinacích praktiků se konečně začíná rozbíhat ve větším. Po měsíci a půl problémů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

I když měli praktičtí lékaři původně začít ve velkém očkovat začátkem března, až v těchto dnech se pomalu daří překonávat problémy, které plnému nasazení praktiků bránily. V některých krajích totiž byla v dodávkách vakcín upřednostňována očkovací centra, nebo si lékaři museli sami několik desítek objednaných dávek dojet vyzvednout. Ve finále tak stále není plně využívána existující síť praktiků, u nichž přitom mají pacienti o očkování velký zájem, zatímco se stále budují nová očkovací centra, která stojí peníze navíc.

„Nadále kriticky hodnotíme distribuci očkovacích látek do ordinací praktických lékařů. Jsou otevírána nová očkovací centra za nemalých prostředků, a přitom zůstávají nevyužita přirozená očkovací místa v ordinacích praktických lékařů. Stát otevírá očkování novým skupinám obyvatelstva, přičemž zůstává neproočkována nejrizikovější část populace, která je registrována u praktických lékařů,“ uvádí vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Bohumil Seifert.

Vakcinace v ordinacích praktiků byla oficiálně zahájena 1. března s tím, že praktici musí předem povinně registrovat pacienty, kteří se chtějí očkovat, do systému ISIN. Možnost očkovat dle tohoto systému dostaly čtyři tisíce praktiků, z nichž 3600 podmínku registrace pacientů přijalo.

„Očkování se rozbíhalo velmi pomalu a zpočátku systém drhl. Důvodů je několik. Prvním, který stále přetrvává, je nedostatek vakcín, druhým zpočátku byla kompetice o vakcínu AstraZeneca, která měla být primárně určena praktickým lékařům, s očkovacími centry. Očkovacích center v jednotlivých krajích vznikalo mnoho a někdy i na místech, kde to nedávalo smysl – máme očkovací centra i v městysech o dvou, třech tisících obyvatel, kde péči o pacienty zvládají dva praktičtí lékaři, kteří kdyby měli možnost očkovat, tak město bez problémů zvládnou. Byli jsme také svědky excesů v očkovacích centrech. Připomenu, co se dělo v Kadani, kde přes víkend naočkovali 3600 lidí vakcínami AstraZeneca, které dostali narychlo. Stačilo by to k naočkování všech osmdesátníků v Chomutově a okolí, místo toho se v nemocnici v Kadani očkovali pacienti zcela mimo rezervační systém, osoby mladší a tak dále. Excesy už sice pomíjejí, v některých krajích ale stále vidíme kreativní přístup k národní očkovací strategii, a jsou kraje, kde si sami řekli, koho budou očkovat,“ poukazuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Jde například o Pardubický kraj, který ještě před oficiálním otevřením systému pro pracovníky kritické infrastruktury proočkoval úředníky na krajském úřadě, starosty či profese v odpadovém a vodním hospodářství.

Zpočátku navíc většina krajů vnímala praktiky spíše jako komplikaci, což platilo zejména o Ústeckém kraji či Vysočině. Naopak spolupráci s Jihomoravským a Zlínským krajem si praktici velmi chválí s tím, že od počátku docházelo k dělení vakcín a podpoře praktiků ze strany hejtmanství.

Stále zbývá doočkovat statisíce lidí z rizikových skupin

Jak bylo nastíněno výše, pomalý rozjezd očkování u praktiků ovlivnila distribuce, kdy kraje mají možnost stáhnout si vakcíny AstraZeneca pro očkovací centra. „Zpočátku toho hodně využívaly, teď už se to děje výjimečně. K 28. 3. čekalo na očkování u praktiků 45 tisíc lidí, v očkovacích centrech necelých devět tisíc. Téměř dvojnásobné je i číslo u věkové skupiny 70+. To nám nakonec pomohlo se k vakcínám dostat. Do té doby se pořád mluvilo o tom, že praktičtí lékaři chtějí někoho očkovat, ale že není úplně jasné, koho. Zcela jasně se ale ukázalo, že si pacienty nevymýšlíme, že skutečně čekají před našimi dveřmi a chtějí se očkovat u praktických lékařů,“ konstatuje Šonka.

Vakcín navíc doposud chodí málo, takže nebylo možné vyhovět požadavkům všech praktiků. Výběr ordinací, kam dodávky půjdou nejdřív, tak probíhal ve spolupráci s krajským koordinátorem a zástupcem praktiků. Zpočátku byl klíčem nejvyšší počet zaregistrovaných osob, později se začalo zohledňovat množství lidí nad 80 či 70 let. Některé ordinace tak začaly mít pocit frustrace, že se na ně jen tak nedostane. Dodávky byly také často náhlé, takže lékař musel rychle sehnat stovku pacientů, které by naočkoval. Když si je naopak objednal dopředu, mnohdy se stalo, že dodávka nedorazila a musel tak objednání rušit.

Když pak 11. a 12. týden došlo ke snížení dodávek, rozhodlo se ministerstvo, aby se závoz uskutečnil na jedno místo v kraji, kde se budou stodávková balení dělit. „Záměrem bylo, aby malá množství kraj distribuoval přímo do ordinací praktických lékařů alternativní distribucí. V praxi se stalo to, že některé kraje to nedělily a dál to distribuovaly po stovkách s tím rozdílem, že si pro stovku musel praktický lékař dojet do jedné krajské lékárny, nebo si poslat distributora, kterého si sám zaplatil, jak to bylo třeba v Plzeňském kraji. Byly tu i kraje, kde si lékaři i pro malé dávky museli jezdit sami, takže jsme se dostali do situace, kdy nám po kraji cestovali lékaři pro deset či dvacet vakcín i desítky kilometrů. To je řešení z dlouhodobého hlediska neudržitelné,“ zdůrazňuje Petr Šonka.

Aby toho nebylo málo, měl zpočátku vysoutěžený distributor problém s dodávkami, a ke zdržením docházelo i v národním koordinačním centru, které distributorovi předává informace z krajů. Když tak v některém kraji lékaři věděli, že vakcíny čekají na distribuci, snažili se spolu s krajskými koordinátory hledat řešení, jak je co nejdříve využít.

„Zpočátku byla zvolena varianta, že si praktický lékař sám s chladicím boxem někam přijede. To pro nás bylo nepřípustné, i když to bylo nejjednodušší řešení. Naštěstí existovalo třetí řešení, které postupně převládlo, kdy může praktický lékař pověřit třetí osobu, která tam může zajet místo něho. Musí ovšem takového dopravce sehnat, zaplatit a dodržet všechna nařízení. Naštěstí k tomu vydal doporučení SÚKL a následně i ministerstvo,“ popisuje místopředseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha.

Ani taková řešení se ale neobešla bez komplikací. To se stalo například v Praze, kde magistrát oslovil Mladé praktiky ohledně toho, že na skladu uvázlo několik balení AstraZeneca, přičemž je třeba naočkovat imobilní pacienty (kterých má ale každý lékař jen málo, takže je třeba stodávkové balení rozdělit a není tak možno využít oficiálního distributora). Lékaři proto pověřili dopravce, nicméně poté se objevily mediální zprávy o tom, že se vakcíny převážejí v kufrech. Ministerstvo postup zatrhlo a čtvrtinu vakcín se rozvést nepovedlo, takže dva týdny ležela na skladu magistrátu. Za pár týdnů však samo ministerstvo vydalo doporučení (shodná s tím, jak se předtím vakcíny po Praze rozvážely), jak vakcíny přepravovat v případě, že nelze využít oficiální cestu.

„Vedlo to k nemalé frustraci, protože jsme si představovali, že v civilizované společnosti by měl stát praktické lékaře pozitivně motivovat, aby v ordinacích očkovali, ne jim házet klacky pod nohy,“ pozastavuje se Mucha.

Za pět týdnů praktici naočkovali vakcíny, které by zvládli podat za čtyři dny

Po posilování své role v očkování nevolají jen praktici. I klinická skupina covid-19 jako poradní sbor ministerstva doporučila, aby se očkování v ordinacích praktiků urychlilo, zatímco nedoporučila živelné zřizování dalších očkovacích center. Očkovací centra by tak měla být doplňkem ke kapacitám praktiků, ne naopak. Zřízení očkovacího centra navíc stojí kolem milionu korun a vedle úhrady za výkon očkování, která je stejná v centru i u praktika, pojišťovny centrům hradí denní paušál. „V ordinacích praktických lékařů není třeba nic nového budovat, shánět nový personál nebo personál navíc. Je to tedy mnohem levnější,“ připomíná Vojtěch Mucha.

Zdroj: SPL

Doposud praktici aplikovali za pět týdnů 218 tisíc dávek, což je ale dle Šonky množství, které by zvládli vyočkovat za čtyři dny. Praktici totiž umí naočkovat přinejmenším 50 tisíc lidí denně, tedy milion měsíčně (v případě nutnosti by ale kapacita mohla být až dvojnásobná). Alespoň nějakou vakcínu přitom dostalo 2900 praktiků, průměrně šlo o 75 dávek na ordinaci. Zatím se na očkování u praktiků přihlásilo 510 tisíc pacientů, zbývá tedy naočkovat více než 370 tisíc lidí (z toho 42 tisícům je přes 80 let, 187 tisícům je přes 70 let a 145 tisíc tvoří chroničtí pacienti).

„Je to více, než v těchto kategoriích čeká v očkovacích centrech, a je zcela zjevné, že tyto lidi je urychleně třeba doočkovat. Nemůžeme se tvářit, že tu nejsou, a vybírat další věkové skupiny, zatímco tyto očkovat někdy později. To je špatně. Bohužel musím říct, že i když se situace lepší, tomu, kolik lidí čeká u nás a kolik v očkovacích centrech, neodpovídá distribuce vakcín – je stále nerovnoměrná,“ dodává Šonka, který navíc nepovažuje za šťastné, že o otevírání možnosti očkování pro věkovou skupinu 65+ se praktici dozvídají z médií.

Zdroj: SPL

V posledních týdnech se naštěstí situace pomalu začíná zlepšovat, což je dáno zvýšením dodávek. AstraZeneca tak dnes již jde praktikům téměř výhradně, a to s distribucí přímo do ordinací, někde pak mají k dispozici také vakcínu Moderna. Tento trend snad bude pokračovat a dodávky růst – do konce dubna by mělo přijít 320 tisíc dávek vakcíny AstraZeneca a 38 tisíc dávek Johnson&Johnson (ty je možno objednávat do ordinací od pondělí, už nyní si je přitom objednalo 2800 praktiků, ale v tomto měsíci bude možno uspokojit jen prvních sedm stovek ordinací). Praktici by ale do konce měsíce měli mít dost dávek na doočkování kritických skupin. Zároveň by vakcíny měly být distribuovány tak, aby každá ordinace, která doposud nic nedostala, obdržela závoz.

Do budoucna, až bude vakcín dostatek, praktici doufají, že odpadne nutnost registrovat pacienty do systému ISIN. Proces by pak měl fungovat obdobně jako u jiných vakcín, kdy lékař učiní objednávku, vakcíny vyočkuje a vykáže do systému ISIN, načež si může objednat další dodávku. Stále tak bude nad systémem kontrola a národní koordinátor pro očkování bude mít přehled o tom, jak a koho kde který lékař očkuje. Vedle toho praktici volají po tom, aby padlo omezení, kdy je možno očkovat pouze v kartotéce daného lékaře registrované pacienty – měla by tu být možnost očkovat například i pacienty ze sousední ordinace lékaře, který neočkuje nebo má dovolenou.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY