Čtvrtek, 6. května, 2021

Zdravotní pojištovny letos vyčerpají rezervy, výdaje jim raketově vzrostou o 50 miliard. Určitě dojde k navýšení plateb za státní pojištěnce, slibuje ministr

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ačkoliv mají v tuto chvíli zdravotní pojišťovny na účtech ještě poměrně vysoké rezervy, do konce roku z nich moc nezbude. V tuto chvíli přitom ještě bojujeme s několika nejistotami, které se na zůstatcích silně podepíšou. Jedním z nich je testování, které může měsíčně spolknout dvě, ale také i sedm miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví se nyní touto problematikou zabývá a během května by i v návaznosti na vývoj epidemie mělo být jasněji, jaký bude další postup a náklady. V tuto chvíli to ovšem vypadá, že by záporné saldo hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění mělo ke konci roku dosáhnout minus 55 miliard a na účtech pojišťoven tak nebude více než deset miliard korun. Na druhou stranu ministerstvo již připravuje návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce, který počítá minimálně s nárůstem o stokorunu, ideálně o 500 korun měsíčně za pojištěnce. Problematice se věnovalo středeční zasedání sněmovního zdravotnického výboru.

Příjmy do systému veřejného zdravotního pojištění pro tento rok jsou dle zdravotně pojistných plánů pojišťoven vyčísleny na 385,4 miliardy, což je meziroční nárůst o 8,6 procenta (30,6 miliardy). Podle zdravotně pojistných plánů (tedy na základě čísel z listopadu 2020) se počítalo s výdaji ve výši 399,1 miliardy (meziroční nárůst o 12,4 procenta čili 44,2 miliardy). Původně se tak plánovalo se záporným saldem minus 13,7 miliardy.

„Reálná skutečnost bude v letošním roce zásadně jiná. Do výdajové stránky systému veřejného zdravotního pojištění vstoupí i skutečnosti, k nimž došlo až po schválení zdravotně pojistných plánů, a sice: úhrada očkovacích látek proti covid-19, zvýšené náklady na úhradu testování, souvislosti s mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví a očekávané odměňování zdravotnického personálu za boj s pandemií covid-19. Již v tuto chvíli se tak očekává navýšení výdajů systému veřejného zdravotního pojištění o téměř 50 miliard korun oproti skutečnosti, která je ve schválených pojistných plánech,“ uvádí náměstkyně ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová.

Velkou neznámou je zejména plošné testování, které je zároveň finančně velmi náročné. V tuto chvíli je podle slov ministra zdravotnictví Petra Arenbergera jisté, že se bude testovat do konce května. Do 7. května by se pak na základě epidemiologické situace mělo rozhodnout, zda bude pokračovat testování i v červnu.

„Tato neznámá má potenciál zbortit celé úvahy. Zúžené testování může být od stamilionů měsíčně, ale mluví se i až o sedmi miliardách měsíčně. Najednou tu pak máme neznámou ve výši až skoro sta miliard, která bortí úvahy o všem. I pro nás je to zásadní otázka,“ podtrhává Rögnerová.

„Na úterní radě poskytovatelů padly nejrůznější odhady, co se týče testování, a tady je opravdu třeba se po ekonomické stránce rozhodnout. Čísla se pohybují mezi dvěma až sedmi miliardami měsíčně, které by bylo třeba vyčlenit na testování, pokud by zůstalo při stávajících cenách. Doufáme, že by ceny mohly jít dolů, což je předmětem jednání. Hovořil jsem s představiteli SZÚ, kteří mě ubezpečili, že u PCR testů, zvláště při poolingu či využití modernějších technologií, lze jít s cenou dolů, ale pořád je tam nepodkročitelná hranice, která je stále relativně vysoká,“ popisuje Petr Arenberger.

K navýšení plateb za státní pojištěnce určitě dojde, říká Arenberger

Vedle toho se brzy začne připravovat další kompenzační vyhláška, která bude zřejmě časově korespondovat s tou, která vyšla v pololetí loňského roku. „Zatím jsou jen první úvahy o kompenzační vyhlášce – nemáme žádné konkrétní návrhy a čekáme na data. Nepočítáme přitom s tím, že bychom bonifikovali jen covidové pacienty bez vazby na intenzivní lůžko či ventilátor. Při svém počtu pacienti zvyšují produkci a jsou tak do ní zahrnuti, takže to nevypadá, že by tu byla nutná kompenzace. Určitě budeme kompenzovat do výše zdravotně pojistných plánů, tedy všechny výpadky v jednotlivých segmentech,“ reaguje náměstkyně Rögnerová na dotaz poslance Adama Vojtěcha, zda se počítá s rozšířením bonifikací za covidové pacienty. Od ledna se totiž bonifikují jen ti na intenzivních lůžkách, ti na standardních ne.

Do konce června by ale také mělo dojít k rozhodnutí, zda a o kolik se zvedne platba za státní pojištěnce pro příští rok. „S ohledem na stávající náklady, které v letošním roce byly, a vzhledem k tomu, že se dá očekávat, že náklady na antigenní i PCR testy ještě budou pokračovat, mě rada poskytovatelů zaúkolovala, že by ráda pracovala s částkou 500 korun měsíčně na státního pojištěnce. Částka je diskutovatelná i v tom smyslu, že pokud bychom opravdu šli do masivního testování ze zdravotního pojištění, bude částka nízká. Na druhou stranu je do diskuze, kdyby se našly jiné možnosti, jako je rychlejší očkování, a potřeba testování by byla výrazně nižší,“ vysvětluje Arenberger. „Do konce června chceme připravit částku, která by byla za státní pojištěnce. Určitě tam k nějakému navýšení dojde, buď se dosáhne konsenzu na té nižší úrovni kolem stovky, nebo vyšší úrovni pěti set, která by byla z našeho pohledu nejoptimálnější,“ dodává ministr.

Schodek 55 miliard

I když je ve hře ještě řada neznámých, při zohlednění současného vývoje již má v ruce ministerstvo odhad, jak by na tom mohlo být zdravotní pojištění v závěru roku. „V úterý jsme dělali predikci bilance roku 2021, pokud by to pokračovalo v současném rozměru s útlumem přes léto, a máme tu saldo minus 55 miliard. To je prakticky jisté. Zůstatky a rezervy tak na konci budou ve výši 9,7 miliardy. To je realita dnešních dnů, pokud dáme na stůl, co víme. Určitě to nebude příznivější, maximálně může být malinko příznivější dubnová predikce ministerstva financí, co se týče příjmů. 55 miliard schodku je ale prakticky realita,“ shrnuje Helena Rögnerová.

A jak se ministerstvo dívá na příští rok, kdy již budou rezervy prakticky vyčerpané? Podle Rögnerové budou i nadále rozhodující covidové parametry. Pokud se ale podaří populaci náležitě proočkovat a vyhnout se tak dalším desetimiliardovým nákladům, měli bychom se dostat do vyrovnané bilance.

„Zůstalo by nám tam navýšení za státní pojištěnce, ale odpadly by desítky miliard, které byly na odměny, očkování, testování či kompenzační vyhlášku. Nemusela by to tedy být taková tragédie, ale byli bychom bez rezerv a tedy bez jakéhokoliv nárazníku,“ dodává náměstkyně Rögnerová.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY