Pátek, 18. června, 2021

Při schvalování úhrad léků na vzácné nemoci půjde zohlednit i dopady v sociální sféře. Zatím ale není jasné, jak přesně

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Oddělení zdravotního a sociálního systému je problém, na který narážíme v celé řadě oblastí. Výjimkou nejsou ani vzácná onemocnění, na která se nyní zaměřuje také novela zákona 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění. Díky ní by pacienti již neměli žádat o úhradu léků na vzácné choroby (čili orphanů) přes paragraf 16, jak bylo doposud téměř vždy pravidlem, a místo toho se terapie zařadí po bok standardně hrazeným léků. Dopomoci k tomu má nová cesta schvalování úhrady, která nebude zohledňovat jen nákladovou efektivitu (s níž mají tyto přípravky problém), ale i tzv. měkká kritéria. Komise, která bude zasedat na ministerstvu, tak bude při rozhodování brát v potaz i dopady na kvalitu života a další parametry. Právě zde ovšem tradičně narážíme právě na problém nevyřešeného zdravotně-sociálního pomezí. V Česku jsme se totiž doposud nedokázali vypořádat s tím, jak při rozhodování ve zdravotnictví zohlednit to, že kroky budou mít za následek úspory v sociální oblasti, například v oblasti invalidních důchodů, příspěvků na péči nebo zaměstnanosti. Problematice zdravotně-sociálního pomezí v kontextu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění se 27. dubna 2021 věnoval online Kulatý stůl na téma Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a dostupnost inovativních léčiv.

I když se může zdát, ze novela zákona 48 o veřejném zdravotním pojištění, která mimo jiné usnadňuje vstup léků do úhrad, je čistě zdravotnickou problematikou, ve finále se může odrazit i v sociální oblasti. Komise, která bude o úhradě na ministerstvu rozhodovat, může brát v potaz i aspekty, jako je (dle novely) „celospolečenský význam“. Na místě je pak ale samozřejmě otázka, co se pod tímto pojmem bude skrývat. Přesná kritéria, dle kterých bude komise rozhodovat, má určit ministerská metodika, jejíž nástřel před pár týdny ministerstvo zaslalo poslancům – právě v této oblasti lze ale očekávat ještě velkou debatu.

„Část zabývající se tím, co činí SÚKL, vypadá poměrně dobře, část týkající se rozhodovacího procesu, která je minimálně stejně důležitá jako část hodnotící, si ale ještě zaslouží dost pozornosti,“ konstatuje výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Kulatý stůl na téma Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a dostupnost inovativních léčiv moderoval šéfredaktor ZD Tomáš Cikrt.

„Dovedu si představit, že metodika by měla zakotvovat měřitelná pravidla. Budeme tu hodnotit člověka – pacienta a jeho kvalitu života, která se hodnotí velmi těžce. Když ale budeme mít nastavená kritéria a otázky, jestli člověk má příspěvek na péči, zda se o něj někdo stará a případně kolik hodin, či jakou má s onemocněním očekávanou střední délku života při narození, můžeme dojít k závěru, který bude postaven na měřitelných kritériích. Když tedy v sociální rovině definujeme nějakých deset oblastí, budeme schopni dobrat se výsledku,“ míní Lenka Teska Arnoštová z Centra zdravotnického práva Právnické fakulty UK.

Na místě by tak ale bylo hledat užší propojení se sociálním systémem, které se doposud nedařilo (souhrn dosavadních neúspěchů i návrh řešení zdavotně-sociálního pomezí obsahuje nová analýza Asociace poskytovatelů sociální péče, o níž informoval i ZD).

„Nechápu, proč dvě ministerstva, která jsou vedle sebe na břehu Vltavy, nejsou schopna se na této záležitosti domluvit. Kdysi jsme to počítali a odhadli jsme, že některé záležitosti spojené s prodlužováním pobytu na akutních lůžkách u pacientů, kteří by mohli být v jiné formě péče, například domácí, ošetřovatelské či dlouhodobé, by znamenaly roční úspory asi dvacet miliard. Do toho tu jsou úspory s elektronizací. Na Vysočině se tomu věnujeme spolu s ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí v rámci projektu zdravotně-sociálního pomezí. Smyslem je, abychom v okamžiku, kdy se objeví takovýto problém, věděli, jak se pacient systémem pohybuje, což jsme doposud nebyli schopni zohlednit. Bohužel zákon o dlouhodobé péči se tu tvoří přes deset let a není ani jeho draft. Protože je to téma nesmírně komplikované a obsáhlé, není tu vůle k řešení a nahrazujeme to dílčími kroky,“ poukazuje místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Jiří Běhounek (ČSSD).

Podle něj se tato problematika náležitě nezohledňuje ani v rámci novely zákona 48 – MPSV se momentálně věnuje jiným problémům a problematika sociálně-zdravotního pomezí tak pro něj nyní zůstává v pozadí.

Pacienti chtějí, aby se v příštím volebním období problematika pomezí řešila

Právě MPSV přitom může díky zlepšování přístupu ke kvalitní léčbě ušetřit. To platí i o inovativní terapii a vzácných onemocněních, kde jsou moderní (byť mnohdy nákladné) léky schopny vrátit pacienty i do pracovního života. Proto je i pro pacientské organizace otázka zdravotně-sociálního pomezí velkým tématem.

„Budeme se snažit, aby toto téma bylo v příštím volebním období intenzivně řešeno. Vidíme velkou potřebu, aby došlo k propojení a aby i systémy, databáze a data byla propojena na člověka tak, abychom znali zdravotní i sociální část. Máme-li účinný orphan, vrací to lidi do pracovního procesu, takže se žení, vdávají, mají děti, práci, zcela jim to změní život. Samozřejmě to pak ubere ze sociálního zatížení,“ podtrhává předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění Anna Arellanesová.

„Propojenost zdravotní a sociální oblasti je zde velká, vyčíslování sociálního ale nebude jednoduché. Je to správný krok, ale až zkušenost ukáže, jak to bude fungovat,“ podotýká předseda výboru České lékařské společnosti JEP profesor Štěpán Svačina.

Dnes je bohužel velmi obtížné vzhledem k absenci propojení dat podložit potřebné změny přesnými daty. „Česká lékařská společnost taková data nemá, máme ale logické úvahy nad jednotlivými skupinami nemocí. Vyžaduje to modelové výpočty, které by udělal někdo kvalifikovaný. Kdyby měl lékař u každé nemoci posudkový aspekt, tak si jen vzpomeňte, jaké bylo napětí kolem schvalování eNeschopenek. Lékaři se na to dívají povrchně, protože jim to nikdo neplatí a jde o nedořešené rozhraní mezi sociálním a zdravotním resortem. Posudkové lékařství jako obor je v rozkladu a opakovaně se řeší, jak se kádry posudkových lékařů doplní,“ připomíná Štěpán Svačina.

Řešením by podle něj byla odborná skupina, která by, podobně jako nyní při covidové epidemii, modelovala dopady i u léčby vzácných onemocnění. Ve finále by se modelování mělo rozpadnout do skupin onemocnění, kde už budou výpočty podobné. „Lékař něco takového vypočítat nedokáže,“ dodává Svačina.

Díky referencování by měly ceny léků klesnout až o pětinu

Na spočítání dopadů se ale zaměřila Asociace inovativního farmaceutického průmyslu ve spolupráci s farmakoekonomickou společností. Podle Jakuba Dvořáčka přitom zpřístupnění orphanů v rámci veřejného zdravotního pojištění a také zlepšení dostupnosti vysoce inovativních léčivých přípravků nebude mít na zdravotnický rozpočet tak zásadní dopad.

„Velká část těchto léčiv je už dnes dostupná přes paragraf 16 a systém s nimi pracuje. Zůstává tu ale velká nepredikovatelnost výdajů ve zdravotnických zařízeních, tedy nepredikovatelnost pro lékaře i pacienty ohledně toho, jestli zrovna v danou chvíli bude v rozpočtu daného zařízení dostatek prostředků – pojišťovny většinou vyrovnávají tyto náklady až v pozdějších měsících, dávno poté, co byl lék použit. Jedná se tedy o to, že se nyní část léčiv přesune do systému, a dojde tedy k cenovému referencování v rámci evropských států. Ukazuje se, že díky hodnocení dojde k poklesu ceny o 15 až 20 procent. Je to tedy revoluce ve vstupu, ale ne v nákladech – nemělo by dojít k žádnému protržení přehrady, kdy by se nám tu vylila řeka s nečekanými přípravky. Evropská léková agentura má ve schvalování velké množství přípravků, ale přístup bude postupný, jak bude docházet k žádostem,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.

Přesto ale předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus upozorňuje, že je třeba na náklady, které novela přinese, nezapomínat. „Zákon byl připravován v době, kdy jsme měli relativní dostatek prostředků a kdy jsme měli každým rokem k dispozici větší objem prostředků na léky pro pacienty. Teď ale situace může být rozdílná, protože se mění celková ekonomická situace státu. Nechci malovat čerta na zeď, ale osobně se bojím, abychom tu sice neměli výborný zákon z hlediska dostupnosti nejmodernějších terapií pro naše pacienty, ale oni se k nim nedostanou proto, že na to nebudeme mít,“ dodává Roman Kraus.

Poděkování za generální partnerství kulatého stolu patří společnosti Vertex, hlavní partnerství společnosti Gilead Sciences a partnerství AIFP.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY