Čtvrtek, 9. prosince, 2021

Svět řeší, zda uvolnit patenty na vakcíny proti covid-19. Země EU se zatím neshodují

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Svět diskutuje o návrhu, podle něhož by farmaceutické firmy v zájmu co nejrychlejšího rozšíření výroby očkovacích preparátů do celého světa dočasně přišly o svá patentová práva. Země EU se zatím neshodnou, ČR je pro. Nejmenovaný unijní činitel včera novinářům řekl, že omezení práv zcela nedoporučuje ani Evropská komise. Podle některých právníků je tlak na uvolnění patentů především taktikou, jak přimět farmaceutické firmy k méně drastickým krokům, například ke sdílení technologií či rozšiřování společných podniků.

Doslova celý svět diskutuje v současnosti o návrhu na pozastavení platnosti patentů u vakcín proti covidu-19. Ten podaly v říjnu loňského roku při Světové obchodní organizaci (WTO) Indie a Jižní Afrika. Od té doby jej podpořila více než stovka členských zemí WTO.

Podle této iniciativy ochrana duševního vlastnictví omezuje výrobu vakcín proti nákaze a jejich distribuci, a to hlavně do méně bohatých zemí. Ve středu ji podpořil i americký prezident Joe Biden, což je považováno za klíčový moment. Země Evropské unie jsou v postoji k návrhu zatím rozdělené. O tématu měli hovořit včera večer na pracovní večeři unijní prezidenti a premiéři.

Francie nebo Španělsko jsou pro

„My Evropané již rok bojujeme za to, aby se vakcíny staly celosvětovým veřejným vlastnictvím. Jsem šťastný, že máme následovníky,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron před začátkem včerejšího summitu. Podle něj je Francie otevřená možnosti uvolnit patenty. Zásadní podmínkou však je zajistit technické zázemí pro výrobu vakcín v mimoevropských zemích.

Jednoznačnou podporu návrhu dal najevo i španělský premiér Pedro Sánchez, podle něhož však samotné omezení patentových práv není dostatečné. „Musíme zároveň posílit kapacitu pro výrobu vakcín ve všech zemích,“ prohlásil Sánchez s tím, že mimoevropské státy potřebují získat technologie a znalosti potřebné k tomuto sofistikovanému procesu.

Ochotu diskutovat o uvolnění patentů dala ve čtvrtek najevo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise však podle jednoho z unijních činitelů není přesvědčena, že by omezení patentových práv vedlo ke zvýšení produkce v dalších zemích, které by vyřešilo nedostatek očkovacích látek. Některé státy tak chtějí místo toho hledat cesty ke zvýšení produkční kapacity.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) včera večer potvrdil, že Česko je pro uvolnění patentů na proticovidové vakcíny.

Lídři se měli zabývat také tím, jak konkrétně pomoci se zahájením výroby vakcín například v Africe. Chtějí však hledat i způsoby, jak dostávat do chudších států vakcíny vyrobené na Západě. Macron se před jednáním obrátil na mimounijní „anglosaské státy“ s výzvou, aby začaly vakcíny vyráběné na svém území vyvážet do světa. Politici EU dlouhodobě opakují, že evropský blok je největším vývozcem covidových očkovacích látek. Kritizují proto Velkou Británii či USA, že posílají do světa výrazně menší množství vakcín.

Merkelová jednala se šéfem BioNTechu

O uvolnění patentů jednala ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová s Ugurem Şahinem, spoluzakladatelem německé biotechnologické společnosti BioNTech. Ta společně s firmou Pfizer vyrábí v EU nejpoužívanější vakcínu Comirnaty.

Tématem telefonátu Merkelové se Şahinem byly podle časopisu Der Spiegel vedle otázky patentů také debata o tom, jak očkovací látku zpřístupnit i těm nejchudším zemím a jak namísto jednorázové pomoci vybudovat systém udržitelného zásobování i pro nadcházející krize. Další podrobnosti známé nejsou.

Německé farmaceutické firmy však s pozastavením platnosti patentů nesouhlasí. Podobný názor má i německá vláda, která se chce spíše soustředit na posílení výrobních kapacit. „Ochrana duševního vlastnictví je zdrojem inovací a do budoucna musí být zachována,“ uvedla mluvčí spolkové vlády. Německý ministr zahraničí Heiko Maas ve čtvrtečním rozhovoru se zahraničními novináři řekl, že Berlín je otevřen debatě. Hlavní úkol nicméně vidí v zajištění dostatečných výrobních kapacit.

Volný postoj USA k patentům na tiskové konferenci kritizoval německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Poukázal na to, že dosud Washington dal k dispozici světu jen málo vakcín, neboť upřednostňoval imunizaci vlastní populace. Nyní ale toto téma otevírá. „Duševní vlastnictví musí být chráněno,“ řekl. Dodal také, že rozvolnění patentů není rozhodující. Důležité jsou výrobní kapacity a ochota látku poskytnout.

Právníci: Podpora uvolnění patentů na vakcíny může být pákou na výrobce

„Domnívám se, že konečný výsledek, o který většina hráčů usiluje, není konkrétně vzdání se duševního vlastnictví. Ale rozšíření globálního přístupu k vakcínám,“ uvedla k tomu pro agenturu Reuters profesorka práva Lisa Ouelletteová ze Stanfordovy univerzity. „Pokud je možné urychlit tempo zvyšování výroby, mohlo by toto (podporování uvolnění patentů) dát podnikům větší motivaci k dosažení dohody. Ta by by takovéto urychlení přinesla,“ dodala.

Výrobci vakcín, jako jsou Moderna, Pfizer a BioNTech, argumentují tím, že patenty nepatří mezi faktory, které produkci vakcín omezují. Podle šéfa Moderny Stéphaneho Bancela ve světě chybí potřebné výrobní kapacity. Vakcína firmy Moderna je založena na technologii mRNA. „Je to nová technologie,“ upozornil Bancel. „Nemůžete nabírat lidi, kteří vědí, jak mRNA vyrábět. Takoví lidé neexistují,“ dodal.

Bidenova podpora pro uvolnění patentů podle profesorky Sarah Rajecové z College of William & Mary „tlačí výrobce léků, aby byli otevřenější partnerstvím a poskytování licencí za výhodných podmínek“. Výrobci léků nicméně tvrdí, že již uzavřeli významná partnerství a sdílejí technologie s konkurenty, se kterými by nespolupracovali, kdyby pandemie covidu-19 nepřišla.

Mezinárodní federace farmaceutického průmyslu IFPMA tento týden označila snahu o uvolnění patentů za „špatnou odpověď“ na řešení komplexního problému se zajištěním dostatečných dodávek vakcíny. „Uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19 nezvýší produkci, ani neposkytne žádná praktická řešení potřebná k boji s touto globální zdravotnickou krizí. Pravděpodobně to naopak povede k narušení (produkce),“ uvedla ve svém prohlášení. Skutečné výzvy podle IFPMA spočívají v obchodních bariérách, potížích v dodavatelském řetězci, nedostatku surovin a „ochotě bohatých zemí sdílet dávky vakcíny s chudými zeměmi“.

-čtk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY