Úterý, 22. června, 2021

Vláda schválila Národní plán obnovy. Zdravotnictví připadne kolem 20 miliard korun, z toho polovina má jít do onkologie

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Národní plán obnovy (NPO), ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun, včera schválila vláda. Z EU by měl stát získat na investice 172 miliard korun. Největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace nebo podporu podnikání. Kolem dvaceti miliard směřuje do zdravotnictví – především do rozvoje onkologické prevence a péče, elektronizace zdravotnictví a excelentního zdravotnického výzkumu.

Národní plán obnovy (NPO), ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun, včera schválila vláda. Z EU by měl stát získat na investice 172 miliard korun. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci. Podle Havlíčka půjde na klimatické projekty 41 procent z celkové sumy, podíl výdajů na digitální transformaci má činit 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví a odolnost obyvatel.

„Národní plán obnovy je strategickým dokumentem, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 miliard korun ve formě grantů. Celková výše investic je plánována ve výši 199,902 miliardy korun. Zahrnuje i národní spolufinancování, jehož výše se bude odvíjet od finální výše příspěvku z Nástroje pro oživení a odolnost. Plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie,“ uvádí materiál, který schvalovala vláda.

Šest pilířů NPO je rozděleno na tzv. komponenty a konkrétní reformy a investiční akce. Komponent je v materiálu 27. Jde například o zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, přechod na čistší zdroje energie, rozvoj čisté mobility, boj se suchem, rozvoj kultury nebo inovace ve vzdělání.

Havlíček uvedl, že peníze by měly směřovat do digitalizace služeb pro širokou veřejnost, digitalizaci podniků, stavebního řízení nebo komunikace se státem. Plán má dále také podpořit budování dobíjecích a plnících stanic, využívání alternativních palic nebo zdrojů energie nahrazující uhlí. Peníze také poputují do obnovy lesů, recyklace nebo onkologické prevence včetně vybudování českého onkologického institutu.

V rámci pilířů by na digitální transformaci mělo podle materiálu předloženého na jednání vlády putovat 28,3 miliardy korun, na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci 90,7 miliardy korun, na vzdělávání a trh práce 41 miliard, na regulaci a podporu podnikání 11,7 miliardy korun, na výzkum a vývoj 13,2 miliardy a na zdraví zhruba 15 miliard korun. Havlíček po jednání vlády uvedl, že na tzv. zelenou agendu je v plánu určeno 82 miliard korun a na digitální agendu 45 miliard korun.

10 miliard na onkologickou prevenci a péči

Balík peněz na pilíř „Zdraví a odolnost obyvatel“ je rozdělen do dvou částí. Do „zvýšení odolnosti systému zdravotní péče“ má jít zhruba 4,7 miliard korun a 10,3 miliardy korun vláda vyčlenila na posílení onkologické prevence a péče. Peníze z prvního menšího balíku by měly podpořit vznik simulačního centra intenzivní medicíny, rozvoj komplexní rehabilitační péče pro pacienty po kritických stavech a vybudování centra kardiovaskulární a transplantační medicíny.

Zbývající zhruba dvě třetiny peněz mají podpořit realizaci nového národního onkologického plánu, který má premiér Andrej Babiš představit příští měsíc, dále screeningové programy, rozvoj vysoce specializované hematoonkologické a onkologické péče, vybudování zcela nového Českého onkologického institutu a vznik a rozvoj Centra onkologické prevence a infrastruktury pro inovativní a podpůrnou péči v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

V rámci finanční podpory digitalizace státní správy dále Národní plán obnovy počítá se zhruba 1,5 miliardami korun na vybudování infrastruktury pro elektronizaci zdravotnictví, tj. na podporu interoperability a standardizace, výměny zdravotnických záznamů, rozvoj portálu elektronického zdravotnictví, poskytovaní informací z centrálních registrů nebo podporu telemedicíny.

Dalších pět miliard korun má jít na podporu excelentního zdravotnického výzkumu. Zde vláda počítá s vybudováním nejméně čtyř konsorciálních národních výzkumných platforem s mezinárodním přesahem ve státem identifikovaných prioritních oblastech výzkumu. Těmi jsou zejména oblast výzkumu infekčních chorob, onkologických onemocnění, metabolických poruch a kardiovaskulárních onemocnění a oblast výzkumu socioekonomických dopadů nemocí.

Peníze se musí vyčerpat do konce 2023

Se schválením plánu vznikne i koordinační orgán NPO, a to v podobě odboru na ministerstvu průmyslu a obchodu. Dále vznikne Řídící výbor Národního plánu obnovy, v kterém budou zástupci jednotlivých vlastníků komponent, tedy většinou ministerstev. Členy výboru budou i zástupci Evropské komise. Předsedou výboru bude zástupce ministerstva průmyslu a obchodu.

Dalším nově vzniklým orgánem bude Výbor NPO. Bude mít poradní a monitorovací funkci za účasti sociálních a hospodářských partnerů. Auditovat celý program bude ministerstvo financí.

Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026. „Plán okamžitě odesíláme do Bruselu a očekáváme do několika měsíců zpětnou vazbu s tím, že v druhé půlce roku budeme moci již začít čerpat,“ uvedl Havlíček.

Společně s Národním plánem obnovy vláda schválila také Národní program reforem 2021, vyplývá z informací na vládních internetových stránkách. S NPO je propojen na základě pokynů Evropské komise. Program reforem členské státy předkládají každoročně v rámci koordinace hospodářských politik. Letošní program vychází z priorit na úrovni ČR i EU a obsahuje i popis reforem a opatření, které nejsou obsaženy v NPO. Jde například o konvergenční program a s tím související plány ohledně vývoje veřejných financí nebo důchodového systému.

Kritika Hospodářské komory

Plán včera kritizovala Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek.

Ekologové kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek EU, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření.

Zástupci opozice dříve uvedli, že Národní plán obnovy musí být v souladu s klimatickými a digitalizačními cíli Evropské unie a že vláda jeho přípravu a konzultace podcenila. Před odevzdáním Evropské komisi by ji měl podle nich projednat Parlament.

-čtk-, -sed-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY