Pátek, 18. června, 2021

Ministerstvo navrhuje pro příští rok zvýšit platby za státní pojištěnce o 200 korun

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Letošní rok je z hlediska hospodaření zdravotních pojišťoven velmi náročný. Hrne se na ně totiž obrovské množství výdajů spojených s covidem, s nimiž nebylo v rámci zdravotně pojistných plánů počítáno. Naštěstí mají zatím plátci k dispozici rezervy vytvořené v minulých letech, díky nimž by letos neměly hrozit platby po lhůtě splatnosti. I když se ale počítá s tím, že v dalších letech výdaje opět klesnou vzhledem k odpadnutí obřích nákladů způsobených covidem, plátci již budou bez rezerv. Ministerstvo zdravotnictví proto nyní navrhuje navýšení plateb za státní pojištěnce o 200 korun. Problematice se ve středu věnoval sněmovní zdravotnický výbor.

Výbor se na svém středečním zasedání zabýval návrhem zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven pro tento rok a výhledem na roky 2022 a 2023. Celkové příjmy do systému veřejného zdravotního pojištění letos dosahují 385,4 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 8,6 procenta, tedy 30,6 miliardy. Výdaje pak dosahují 399,1 miliardy s meziročním nárůstem 44,2 miliardy čili 12,4 procenta. Výsledkem je záporné saldo 13,7 miliardy (loňský rok oproti tomu skončil na nule) a pojišťovny tak musí sáhnout do rezerv.

Zdroj: sněmovní tisk 1202

„Je ale třeba připomenout, že zdravotně pojistné plány na rok 2021 nezohledňují dopady pandemie covid-19 na vývoj systému veřejného zdravotního pojištění. S ohledem zejména na průběh prvních měsíců tohoto roku bude výdajová stránka zatížena výraznými dodatečnými náklady. Bude se jednat hlavně o kompenzace poskytovatelům zdravotních služeb, odměny zdravotníkům v mimonemocničním segmentu, náklady na testování a očkování. Celkově jde až o 40 miliard korun,“ vypočítává ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že zdravotně pojistné plány počítaly s náklady na covid ve výši deset miliard.

Nyní se navíc připravuje kompenzační vyhláška pro tento rok, která taktéž bude muset být v hospodaření pojišťoven zohledněna.

Podle výhledů by navíc pro příští rok mělo dojít k nárůstu o 12 miliard. Ke konci tohoto roku ale již pojišťovny nebudou mít na účtech téměř žádné rezervy. Nyní proto ministerstvo finišuje návrh na navýšení plateb za státní pojištěnce.

„Materiál je dnes v meziresortním připomínkovém řízení, navrhujeme valorizaci platby za státní pojištěnce o 200 korun, což je zhruba 14 až 15 miliard korun,“ říká ministr Vojtěch s tím, že do konce června musí vyjít nařízení vlády, které navýšení stanovuje.

Zdroj: sněmovní tisk 1202; JČ – jiná činnost

Na druhou stranu výhled počítá s meziročním poklesem výdajů mezi roky 2022 a 2023 o 7,1 miliardy. To je dána tím, že nyní narostly náklady pojišťoven vzhledem k covidu, do budoucna se ale předpokládá, že tyto výdaje s výjimkou očkování odpadnou. Úspora by tak podle Vojtěcha určitě neměla být generována na úkor standardní péče.

„Rok 2021 bude z hlediska zůstatků extrémní. Počítáme, že snížení zůstatků bude o 55 miliard, protože máme extrémní covidové výdaje – kompenzační vyhlášku za loňský rok 7 miliard, odměny 12 miliard, 17 miliard testování, 10 miliard očkování… To se napočítává v jednom balíčku, ale pokud věříme, že epidemie bude ustupovat a bude tu proočkovanost, tyto obrovské jednorázové výdaje by v dalším roce být neměly. Pokud by nebylo navýšení za státní pojištěnce, neměli bychom žádné rezervy, výhled by se ale mohl postavit jako vyrovnaný. Měli bychom tam deset miliard na očkování, protože bude velmi pravděpodobně třetí dávka, neměli bychom ale rezervy na výkyvy,“ objasňuje náměstkyně ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová.

Na co však ve výhledech důrazně upozorňuje zpravodaj tisku Vlastimil Válek (TOP 09), je centrová péče. „Nárůst za centrovou léčbu byl v roce 2020 27 procent. V letošním roce jsou predikce 17 procent, což by bylo optimistické, ale není v nich zahrnuta Zolgensma, která stojí 56 milionů na pacienta. Pokud bychom lék započítali, může být nárůst až 30 procent. Není mi tedy jasné, jaký je plán udržitelnosti tempa výdajů na centrové léky, anebo jestli se s ním nepočítá,“ poukazuje Vlastimil Válek.

Ministr Vojtěch na tomto místě připomíná, že Zolgensma nemá standardní úhradu, je tedy hrazena přes paragraf 16. „Pevně věřím, že dojdeme ke schválení novely zákona 48 ve třetím čtení a systém se tak stane lépe predikovatelným, protože budeme schopni systémově hradit léky na vzácná onemocnění a další inovativní léky. Obecně ale u centrových léků platí, že jsme schopni odléčit stále více pacientů, byť se zvyšujícími se náklady, ovšem bez přímé úměry. Je to zejména díky vstupu biosimilars, které péči zlevňují,“ reaguje Adam Vojtěch.

Výbor se nakonec shodl na tom, že bod do 23. června přeruší s tím, že by chtěl od ministerstva přesnější údaje například ohledně chystané kompenzační vyhlášky.

Ministerstvo loni muselo navýšit výdaje o 23 miliard kvůli covidu

Výbor také ve středu schválil závěrečný účet ministerstva zdravotnictví za rok 2020. Schválený rozpočet tvořil necelé dvě miliardy korun, přičemž ke ke konci loňského roku se podařilo dosáhnout 111 procent naplánovaných příjmů ve výši 2,16 miliardy. Výdaje byly původně naplánovány na devět miliard, posléze byly přehodnoceny na 34 miliard, nakonec ale dosáhly 32 miliard.

„Sestavování státního rozpočtu na rok 2020 vycházelo z prognóz, které nepředpokládaly vznik a rozšíření nemoci covid-19, proto došlo k výrazným změnám proti původnímu rozpočtu, které činí 22,9 miliardy, které byly vynaloženy na řešení epidemie covid-19,“ vysvětluje ministr Vojtěch.

Z rozpočtu ministerstva je financováno 20 organizačních složek státu, 45 příspěvkových organizací a také dotace například vysokým školám, neziskovkám či podnikatelským subjektům. Přímo řízené příspěvkové organizace vykázaly za loňský rok kladný hospodářský výsledek ve výši 6,5 miliardy, na druhou stranu ale na oddlužení šesti státních nemocnic (FN Královské Vinohrady, FN Brno, FN U sv. Anny, Bulovky, Thomayerovy nemocnice a VFN) bylo 6,5 miliardy převedeno.

Jak vedle toho připomíná zpravodaj tisku Kamal Farhan, povedlo se také zvýšit peníze na vědu a výzkum o 150 milionů na celkových 1,7 miliardy.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY