Pátek, 18. června, 2021

Postarat se o zanedbané pacienty i prevenci. Ambulance čeká spousta práce i po opadnutí covidu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Jen co se lékařské ambulance začaly vzpamatovávat z covidu, čeká je další nelehká práce – totiž vypořádat se s resty vzniklými během epidemie zejména v oblasti civilizačních chorob. Budou se tak muset postarat o pacienty, kteří během lockdownu navzdory zdravotním problémům zanedbali návštěvu lékaře a jejich zdravotní stav se tak zhoršil, ale také na ně čeká dohánění preventivních vyšetření. Větší zátěž se přitom bude týkat jak specialistů, tak praktických lékařů, na něž zřejmě navíc od podzimu ve větším měřítku čeká také očkování proti covidu. Vedle hladké spolupráce s dalšími odborníky by jim proto pomohlo odbřemenění v oblasti administrativy. Problematice se věnovala Konference VZP a Zdravotnického deníku s názvem Prevence civilizačních onemocnění v postcovidové době, která se konala včera v Praze.

„Bohužel se ukazuje, že jsme možná v oblasti kardiologie až moc spoléhali na úspěchy, kterých se podařilo dosáhnout v posledních třiceti letech. Pokles kardiovaskulární mortality a morbidity bylo možno přičíst jak zlepšení zdravotnického systému péče, tak i změnám životního stylu a socioekonomické situace. S tím vším může současná pandemie výrazným způsobem zahýbat,“ uvádí předseda České kardiologické společnost Aleš Linhart.

I když se ale podle něj v Česku v posledních letech často plácáme po ramenou, máme ještě oproti vyspělým státům hodně co dohánět. Zatímco léčba a její dostupnost je na vysoké úrovni, mnohem hůře jsme na tom s prevencí a odpovědností lidí za vlastní zdraví. Ve výsledku jsou tak kardiovaskulární choroby pořád tvoří nejčastější příčinu úmrtí, kdy stojí za více než 40 procenty, a v porovnání se zahraničím patříme k nejhorším zemím v Evropě. S tím, že v posledním roce Češi zanedbávali prevenci, mnohdy se méně hýbali, tloustli a vlivem náročné situace trpěli stresem, zároveň určitě nelze čekat, že by se situace měla zlepšovat nebo alespoň stagnovat.

Covid-19 se ale bohužel zřejmě podepíše i na oblastech, kde jsme doposud byli velmi úspěšní. Pozitivním trendem byl například každoroční pokles infarktů myokardu. „Podle dat ÚZIS jsme v říjnu, listopadu a prosinci zaznamenali úbytek pacientů s akutním infarktem myokardu v kardiocentrech. Znamená to pravděpodobně, že pacienti zkrátka zůstali doma, přičetli svoje problémy možnému covidu, báli přijít k lékaři či do nemocnice a možná si také někdy řekli, že je třeba respektovat vydané pokyny a nejdříve volali praktickému lékaři. Tam, kde jde o minuty, což je i případ infarktu myokardu, si tak ale zadělávají na velký problém. Lze tedy předpokládat, že řada těchto pacientů přežila infarkt myokardu, ale nedostalo se jim akutního ošetření, které v České republice umíme výborně, ani léků, které normálně podáváme po infarktu myokardu s cílem snížit další kardiovaskulární komplikace či recidivu infarktu,“ vysvětluje profesor Linhart.

Komplikace po prodělaném infarktu se mohou objevit bezprostředně, ale i s odstupem. Je přitom známo, že první rok po infarktu je spojen s nejvyšším rizikem opakování; v dalších letech pak začíná být problémem srdeční selhání a poruchy srdečního rytmu.

„Dá se předpokládat, že se problémový scénář bude opakovat. Předpokládat se dá i to, že část pacientů, kteří připsali své potíže potenciálnímu covidu, se bude objevovat v různých programech postcovidové péče a budou v jejím průběhu odhaleni,“ poukazuje Aleš Linhart.

O kolik pacientů s kardiologickými problémy v ordinacích specialistů i praktiků přibude, je ale těžko predikovat. „Obáváme se, že částečný negativní dopad je prakticky nevyhnutelný. Nebudou to jen ti, co prodělali infarkt. Těch nakonec tak obrovské množství nebude – normálně máme kolem 17 tisíc infarktů za rok, během pandemických měsíců pak došlo k poklesu o 25 až 27 procent. Bojíme se ale, že tu budou hlavně ti, kdo zanedbali svou prevenci – neměli dobře kontrolovaný krevní tlak, odhalený a zaléčený diabetes a rezignovali na lékařskou péči. Tito pacienti, kterých bude mnohem více, mohou plnit naše ordinace jak se srdečním selháním, tak s infarkty,“ dodává profesor Linhart.

Příspěvek na psychosociální podporu se osvědčil

Podobná situace jako u kardiovaskulárních chorob bude pravděpodobně i u dalších civilizačních onemocnění. K tomu se přidává i fakt, že obezita a jiné komorbidity patří asi k nejvíce rizikovým faktorům přispívajícím k závažnému průběhu covidu.

„Navíc tu jsou neklamné údaje i o tom, že toto virové onemocnění dovede ovlivnit metaboliku a tudíž způsobit rozvoj diabetu. Ovlivní periferní působení inzulinu, způsobí tedy inzulinovou rezistenci a odstartování diabetu,“ vysvětluje předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP profesor Jan Škrha.

Podobně tomu může být i u covidu a duševních potíží – koronavirus totiž může působit na mozek a vést tak k problémům se spánkem, depresím nebo úzkostem. Vedle přímého vlivu v oblasti duševního zdraví je tu pak pochopitelně vliv nepřímý.

„Lockdowny a restrikce mají několik vlivů. Poklesly návštěvy u ambulantních psychiatrů, protože lidé se báli chodit, a to i s akutními stavy. I když přitom k lékařům nechodili, máme data o tom, že je značný nárůst úzkostí a depresí. Objevily se negativní fenomény jako binge drinking, tedy nárazové pijáctví, kdy lidé pili méně moderovaným způsobem než v restauracích. To se negativně odrazilo v oblasti domácího násilí,“ poukazuje náměstek VZP pro služby klientům Ivan Duškov.

Největší česká zdravotní pojišťovna proto přišla s příspěvkem na psychosociální podporu, a po půl roce se ukazuje, že tento program plní svůj účel – pacienty se daří formou psychoterapie včas zaléčit, takže se předejde vážnějším potížím.

„Psychosociální podpora se stala komplementární součástí intervencí, které v rámci VZP podporujeme z fondu prevence. Nyní stojíme před úkolem příspěvek natvrdo etablovat. V ČR je poměrně tragická situace na poli dostupnosti dětských a dorostových psychiatrů, ale máme tady relativně dost psychoterapeutů, kteří se dětské populaci mohou věnovat. Děti významně trpěly i tím, že byly uzavřené školy, a potřeba sociálního kontaktu se jeví jako klíčová – s počítačem se socializovat nemohou. Po konzultaci s odbornými společnostmi jsme se proto rozhodli, že budeme poskytovat tyto typy podpory i u dětí. Modifikovaný příspěvek bychom měli poskytovat už v průběhu července a srpna a bude to ukotveno, jakmile to schválí správní rada,“ popisuje Duškov.

Méně administrativy, více péče

Pocovidová doba, v níž dost možná pocítíme nárůst lidí s civilizačními chorobami, dopadne i na praktické lékaře, k nimž obvykle pacienti dorazí na prvním místě. „Velmi pravděpodobně nás čeká nárůst komplikací způsobených přímo onemocněním covid-19, jako jsou funkční poruchy plic, kardiovaskulární, ORL či neurologické komplikace, které budou iniciálně řešeny především v ordinacích praktických lékařů. Dále nás jistě čeká nárůst onkologických, metabolických i kardiovaskulárních onemocnění v důsledku útlumu zájmu pacientů o prevenci v době covidu. Na bedra praktických lékařů od podzimu spadne očkování části populace, což s sebou přinese další, poměrně významnou zátěž ordinací. Proto by bylo vhodné, aby praktickým lékařům byla snížena administrativní zátěž,“ podtrhává místopředseda Sdružení praktických lékařů Jiří Zdražil.

Podle něj přitom vyplnění jednoho kontrolního dotazníku na stupeň závislosti zabere stejně času, jako dvě preventivní prohlídky. Podobně je tomu s duplicitními návrhy na lázeňskou léčbu. Naopak v některých oblastech by možná bylo k diskuzi pravomoci praktiků rozšířit.

„V rámci nálezu plicních obtíží u postcovid syndromů je doporučena dispenzarizace pneumologem po přetrvávání obtíží tři měsíce po pozitivním PCR testu. Už nyní je ale jasné, že toto doporučení nebude možné z kapacitních důvodů dodržet – pneumologové nebudou mít kapacitu všem pacientům s plicními potížemi zajistit funkční vyšetření plic. Je tedy otázka, jak se k tomu postavit a zda zajistit možnost praktiků provádět spirometrické vyšetření, aby zátěž pneumologů byla snížena,“ dodává Jiří Zdražil.

Problematice se budeme dále věnovat v dalších vydáních ZD.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY