Sobota, 16. října, 2021

Zdravotnický výbor jako garanční schválil zákon o eHealth, lhůtu na aplikaci standardů v IT systémech zkrátil z deseti na pět let

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zdravotnický výbor včera jako garanční posvětil zákon o elektronizaci zdravotnictví. Schvalování proběhlo hladce s minimální diskusí. V rámci pozměňovacích návrhů přitom na návrh Piráta Petra Třešňáka došlo ke zkrácení přechodné lhůty pro zavedení standardů a úpravu IT systémů ve zdravotnických zařízeních z deseti na pět let.

Elektronizaci zdravotnictví zavádějí dva sněmovní tisky – vládní návrh zákona o eHealth a změnový zákon, kterým se mění některé další zákony.

K samotnému návrhu zákona o eHealth byly navrženy dva pozměňovací návrhy. První z nich je usnesení zdravotnického výboru z konce března, které ruší povinnost pracovníků ohledně používání osobního certifikátu, a nahrazuje ji možností. Návrh přitom podpořil i ministr Adam Vojtěch a výbor ho znovu potvrdil.

Další navržená změna, tentokrát z pera Pirátů, spočívá ve zkrácení lhůty pro zavedení standardů v rámci informačních systémů poskytovatelů. „Deset let je i z pohledu legislativy a technického nasazení dlouhá doba na to, aby se udělaly standardy a nakoupil se vhodný software. Pro velké poskytovatele to bude spočívat hlavně v aktualizaci již existujících nemocničních informačních systémů, které již standardy většinou mají. Pro menší poskytovatele to možná bude něco zcela nového, ale doba pěti let je adekvátní. I z pohledu kyberbezpečnosti, kde vidíme, co se událo v posledních letech, je aktualizace jednotlivých NISů na místě,“ odůvodňuje Petr Třešňák.

„Pokud jde o pozměňovací návrh pana poslance Třešňáka, kde se zkracuje doba pro nabytí účinnosti povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb poskytujících zdravotní služby dodržovat standardy elektronického zdravotnictví z deseti na pět let do 1. ledna 2026, mám neutrální stanovisko. Deset let bylo zvoleno po konzultaci se stakeholdery, aby byl dostatečný prostor pro zpracování a vydání standardů a aby se poskytovatelé mohli adaptovat. Nechám to ale plně na rozhodnutí výboru,“ říká ministr Adam Vojtěch.

„Je to šibeniční termín, ale já to podporuji, ať se to zkusí,“ přitakává zpravodaj tisku Rostislav Vyzula (za ANO). Výbor se k jeho názoru přiklonil a odsouhlasil ho 11 z 15 hlasů (tři poslanci se zdrželi, jeden nesouhlasil).

Podle MZ je hlášení laboratorních výsledků pojišťovnám duplicita

Další dva pozměňovací návrhy (pokud nepočítáme legislativně technickou úpravu) pak byly podány v rámci změnového zákona. První z nich, který podali Rostislav Vyzula a Věra Adámková, v návaznosti na důvodovou zprávu legislativně upřesňuje rozsah předávaných identifikátorů o zdravotnických pracovnících podle zákona o elektronizaci zdravotnictví poskytujících zdravotní služby. Návrh má i podporu ministerstva a zdravotnický výbor ho schválil.

Druhý návrh, který podal František Petrtýl (za ANO), zakládá povinnost hlásit výsledky laboratorních vyšetření ze strany poskytovatelů zdravotním pojišťovnám.

„Nemůžeme s touto novou povinností, která by měla být do zákona o zdravotních službách zanesena, souhlasit. Byla by to poměrně výrazná administrativní zátěž a duplicita v hlášení těchto údajů – v rámci vládního návrhu je v zákoně o zdravotních službách zaváděna povinnost poskytovatelům předávat výsledky laboratorních vyšetření do Národního registru hrazených zdravotních služeb, který je součástí Národního zdravotnického informačního systému. Chceme samozřejmě, aby byl tento registr přístupný zdravotním pojišťovnám. Není tedy zdůvodněné, proč by to měli poskytovatelé předávat duplicitně,“ říká k tomuto návrhu Adam Vojtěch. Výbor názor ministerstva vyslyšel a návrh nedoporučil.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY