Kulatého stolu ZD se zúčastnili Martin Půta (STAN), hejtman Libereckého kraje, Lenka Kohoutová (ODS), expertka strany na zdravotně sociální pomezí a ředitelka Domovu Sulická, Jaroslav Dvořák (SPD), člen Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, Jan Lorman, zakladatel neziskové organizace ŽIVOT 90, Claudia Varhol ze Svazu měst a obcí a Vladimír Bezděk, expert na oblast penzí a pojišťovnictví. Foto: Radek Čepelák

Během následujích patnácti let vzroste počet lidí čerpajících příspěvek na péči dvakrát. Pomoci může dobrovolné připojištění

Stárnutí populace přestavuje problém v několika rovinách. Jednou z těch nejdůležitějších je otázka dlouhodobé péče a jejího financování, které by bylo při zachování současné situace těžko udržitelné. Ukazuje se totiž, že příspěvek na péči bude v horizontu několika desetiletí potřebovat třikrát tolik lidí než dnes. Že je dlouhodobá péče problém, si přitom uvědomují i čeští občané. Jak ukázal průzkum, připojistit sebe nebo své blízké v této oblasti by mělo zájem skoro 55 procent dotazovaných – většinou na základě vlastní zkušenosti s tím, jak náročné je dlouhodobou péči pro někoho ze svých blízkých zajistit. Problematice se věnoval Kulatý stůl Zdravotnického deníku, který se konal v úterý v Praze.

„V oblasti dlouhodobé péče se nám rýsuje velký a relativně nejvýznamnější problém v celé části veřejných rozpočtů, které musí čelit stárnutí populace. Současně je problém velmi v pozadí a není tak dobře znám, jako problematika důchodů nebo standardní zdravotní péče. Je to tedy tak trochu utajený problém,“ uvádí expert na oblast penzí a pojišťovnictví Vladimír Bezděk, podle kterého má přitom oblast dlouhodobé péče možnost stát dobrým příkladem úspěšné spolupráce veřejného a komerčního sektoru, díky níž se hrozící problém podaří odvrátit.

Pokud se přitom podíváme na příspěvek na péči, který dostávají právě lidé vyžadující nějaký stupeň pomoci, byl v roce 2018 vyplácen 360 tisícům obyvatel. Predikce ovšem ukazují, že už za 15 let se počet pobírajících zdvojnásobí a v polovině 60. let se dokonce ztrojnásobí, takže bude atakovat hranici 1,1 milionu obyvatel. „Tak ostrou dynamiku nenajdeme v důchodové oblasti ani ve zdravotnictví,“ konstatuje Bezděk.

Aby si Česká asociace pojišťoven zmapovala, o co mají lidé v oblasti zdravotnictví zájem, nechala si udělat průzkum na vzorku tisícovky obyvatel. Ten ukázal, že s výrazným náskokem dvaceti a více procent by lidé uvítali právě připojištění na dlouhodobou péči. Na tu by bylo ochotno se připojistit skoro 55 procent dotazovaných, zatímco na druhou nejčastěji uváděnou položku v podobě lepšího zdravotnického materiálu a pomůcek by bylo ochotno se připojistit necelých 35 procent respondentů.

„Polovina lidí říká, že by měla zájem o produkt, který ještě neexistuje, takže ani nejsou známy jeho parametry. Naše vysvětlení tohoto rozestupu od peletonu a vysokých procent podpory něčeho, co v danou chvíli ještě ani neexistuje, je takové, že většina lidí z okruhu svých nejbližších zná situaci, která nastane, když se řeší problematika nesoběstačnosti. Velmi dobře tak vědí, do jak těžké situace se může celý ekosystém rodiny rychle dostat,“ vysvětluje Vladimír Bezděk.

S tím, že by zavedení dobrovolné možnosti se připojistit byl krok správným směrem, souhlasí i další odborníci účastnící se Kulatého stolu ZD.

Tomu, co vše je třeba v oblasti dlouhodobé péče změnit, jak ji připravit na budoucí rostoucí nápor i co je třeba udělat pro to, abychom v ČR mohli dobrovolné připojištění na dlouhodobou péči zavést, se budeme věnovat v nadcházejících vydáních ZD.

Kulatý stůl se koná za laskavé podpory České asociace pojišťoven.

-mk-