Úterý, 28. září, 2021

Krajská zdravotní shání pro sedm nemocnic v Ústeckém kraji 250 sester

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Největší výzvou pro Krajskou zdravotní, která spravuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji, je nedostatek sester. Péče o pacienty je zajištěna jen díky jejich obětavosti, uvedl Josef Škola, primář Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM) a krajský koordinátor intenzivní péče. Společnost shání pro své nemocnice 250 všeobecných sester.

Pandemii koronaviru zvládly nemocnice podle Školy jen díky osobnímu nasazení a osobním obětem sester. „Sestry pracují dvakrát navíc, mají přesčasové hodiny, a sestra, která je v práci, tak namísto jednoho resuscitačního pacienta má na starosti dva. Je více hodin v práci a pracuje za dvě, což je špatně,“ uvedl Škola. Systém je podle něj založen na obětavosti a nedodržování legislativy.

Po maximálním nasazení v době největšího zatížení nemocnic covidovými pacienty se sestrám neulevilo ani nyní. „Musíme poskytnout péči všem, kterým jsem ji odložili, jede se na plné obrátky, personál z maratonu covidu přešel do zajištění necovidové péče, která již nemůže být odkládána,“ uvedl Škola. Práce v chronickém stresu a vyčerpání není podle Školy dlouhodobě udržitelná. „Je sice pravda, že jsme mohli odložit vrstvy oděvu, ale skutečně si nikdo pořádně odpočinout nemůže,“ uvedla vrchní sestra Hana Oliva. Jen na oddělení intenzivní péče chybí přes 42 sester.

V nemocnicích vnímají jako problém také stárnutí populace. „Řada kolegyň v nejbližší době odejde do důchodu a na druhou stranu velký počet sester odchází na mateřskou dovolenou,“ uvedla vrchní sestra. Problémem podle ní je také to, že velkou konkurencí nemocnic v Ústeckém kraji jsou blízká zdravotnická zařízení v Německu a v Praze.

Potíží je podle Krajské zdravotní nedostatečná kapacita zdravotnického školství v Ústeckém kraji, zejména vzdělávání všeobecných sester a sester specialistek. „Nadchnutí pro obor, které jsme po pandemii všichni vnímali, bohužel nedokázaly školy kvůli omezené kapacitě využít,“ uvedla vrchní sestra, podle níž je další zásadní otázkou délka studia sester. „Délka kvalifikačního a specializačního studia dohromady je neúměrná tomu, jakou práci od sester požadujeme a jakou mzdu jsme jim ochotni za to vyplácet,“ řekla.

Plnohodnotné vzdělání sestry trvá podle Školy zhruba stejně dlouho jako vzdělání lékaře. Praktické sestry přitom nemohou podávat léčiva nitrožilně. „Absolventky střední zdravotní školy jsou tak pro nás těžce využitelné, nemůžeme je nechat pracovat samostatně,“ uvedla Oliva.

Složitou otázku motivace řeší podle Školy nemocnice denně. „Jsem přesvědčen, že řada to bere jako čest pracovat u nás. Snažíme se jim vytvářet atraktivní prostředí, ale je to náročné,“ řekl. Při dostavbě v ústecké Masarykově nemocnici se i zázemí na jednotkách intenzivní péče zlepší. Během stavby ale musela klinika vyřešit náhradu za 12 lůžek, o které přišla kvůli bouracím pracím. „Spustili jsme jakousi dočasnou jednotku intenzivní péče, kde mohou být pacienti 24 hodin a pak pokračují na standardní péči. Díky tomu nemocnice úbytek lůžek nepoznala, ale klade to větší nároky na přesnost plánování,“ uvedl Škola. Termín dokončení dostavby je závěr roku 2023.

-čtk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY