Pátek, 19. srpna, 2022

Dodržování zákona není vše. Zefektivnit veřejné zakázky (nejen) ve zdravotnictví se snaží NKÚ

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu už udělala nejednomu manažerovi ve zdravotnictví těžkou hlavu. Vzpomeňme jen na situaci kolem bonusů v letech 2017 a 2018, kterou nakonec vyřešil příkaz ministra stanovující jasná pravidla. Podobně odhalení rozdílu cen, za které nemocnice nakupovaly léky, přispělo k tomu, že dnes častěji zařízení přistupují ke sdruženým nákupům, kdy nemocnice s nejlepším know-how zajistí komoditu i pro ostatní. Problematice nákupu léčiv a materiálů z pohledu NKÚ se na konferenci Veřejné zakázky ve zdravotnictví pořádané vydavatelstvím Media Network věnoval prezident úřadu Miloslav Kala.

Připomeňme, že Nejvyšší kontrolní úřad kontroluje, zda jsou činnosti v souladu s právními předpisy, přezkoumává věcnou a formální správnost a hlavně posuzuje, zda jsou činnosti účelné, hospodárné a efektivní. Zákon o zadávání veřejných zakázek přitom řeší narovnání soutěžního postavení, tedy pouze výběr dodavatele, nediskriminační a rovné tržní postavení, ale nikoli celý investiční proces na straně zadavatele – na ten má dohlédnout právě NKÚ.

I při dodržování právních předpisů je možno dostat nesprávný výsledek, poukazuje prezident NKÚ Miloslav Kala. Foto: Radek Čepelák

„V souladu s právními předpisy je ale možno dostat nesprávný výsledek. Právě sem se napíná činnost NKÚ – když správně nakoupím a zaeviduji cihlu zlata, ale pak ji hodím do kanálu. Takové věci se dějí velmi často, a to i ve zdravotnictví,“ poukazuje Miloslav Kala. Jako příklad uvádí zřízení vědecko-výzkumné instituce za 700 milionů, která nemá zajištěné financování a provoz. Podobné je to s miliardovými investicemi do digitalizace, která však nepřinášejí žádné zlepšení či zefektivnění.

Už pět let proto NKÚ kontroluje fakultní nemocnice tím způsobem, že vybere tři a navzájem porovnává výsledky hospodaření.

Stejný výrobce, jiná cena

„Kdybyste se mě zeptali na největší problém zadávání veřejných zakázek ve zdravotnictví, speciálně ve fakultních nemocnicích, mohl bych s klidným svědomím říci, že zákon o veřejných zakázkách jakoby neexistoval. Tak to ale neřeknu. Když se podíváme na citace kontrolních závěrů od roku 2012 do 2017, vidíme, že v roce 2012 jsme konstatovali, že tentýž lék nemocnice nakoupily za cenu od 95 tisíc do 130 tisíc za jedno balení či že jeden dodavatel prodává tentýž lék do fakultních nemocnic za různé ceny, které se liší až o 10 tisíc korun, tedy více než 60 procent,“ popisuje Kala.

V závěrech z roku 2016 pak NKÚ zjistil, že u kontrolovaného vzorku 44 léčiv byly v 38 případech rozdíly v cenách, za které jednotlivé nemocnice identická léčiva nakupovaly – například při nákupu antibiotického léčiva Amikacin byl cenový rozdíl desetinásobný. Závěr o rok mladší shledal, že lék PIPERACILLIN/TAZOBACTAM KABI nakupovala od stejného dodavatele pražská Fakultní nemocnice Motol po 385 korunách za balení, zatímco Ústřední vojenská nemocnice v Praze za 2 103 korun. V roce 2015 dokonce nakupovala jedna nemocnice lék Zyvoxid o 450 procent dráž než jiná.

Zdroj: NKÚ/Miloslav Kala

„Stav je způsoben celou řadou věcí. Rozumíme tomu, že situace není jednoduchá, právní prostředí je v nemocnicích složité a musí se brát ohledy na potřeby pacientů při zajištění vitálních funkcí, takže v určitých případech musíme nakoupit něco za „jakoukoliv cenu“. Teď se ale zabýváme otázkou, zda jsme s tímto stavem spokojeni a jak se situací dál,“ podtrhává Miloslav Kala s tím, že jeho úřad spatřuje prostor pro snižování nákladů při pořizování léčiv a zdravotnických prostředků a pro transparentní postup při výběru jejich dodavatelů ve větším uplatnění zadávacího řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek.

I Nejvyšší kontrolní úřad ale uznává, že vzhledem k nutnosti zajištění vitálních funkcí pacientů, existenci jednoho výrobce nebo neúspěšnému zadávacímu řízení nebylo vždy reálné vybrat dodavatele dle výsledků zadávacího řízení. V letech 2014 až 2016 ovšem tvořily nákupy podle zadávacího řízení dle zákona o veřejných zakázkách u jedné nemocnice jen 0,42 procenta, zatímco u druhé necelých 25 procent. Co se pak týče léků, šlo v jednom případě o necelých deset procent, v dalším o něco přes 20 procent.

Ministerstvo zdravotnictví proto přimělo přímo řízené nemocnice, aby zkusily některé komodity nakupovat společnými silami. A i když se tento postup rozhodně nehodí pro všechno – například složitější přístrojová technika jde takto nakupovat stěží, u jednodušších zdravotnických materiálů či některých léčiv už společné tendrování přineslo některým nemocnicím milionové úspory (psali jsme také zde).

Na bonusech nemocnice získaly i stamiliony

Aby toho nebylo málo, komplikovaly v minulosti situaci ještě takzvané bonusy. „Objem přijatých bonusů se u jednotlivých fakultních nemocnic významně lišil – podíl se pohyboval od nula do 5,68 procenta u bonusů za léčiva a od 0,08 procenta do necelých 20 procent u bonusů za zdravotnické prostředky,“ shrnuje Kala.

V roce 2016 tak jedna z fakultních nemocnic získala díky bonusům 225 milionů, zatímco další 12 milionů. NKÚ přitom tehdy poukázal, že systém bonusů nemá jasně stanovená pravidla, jejich pojem není právními předpisy definován a proces nakládání s nimi je netransparentní. V roce 2018 tak došlo k vydání příkazu ministra, kde byla stanovena pravidla nakládání s bonusy a jejich vykazování. Další příkaz uložil přímo řízeným nemocnicím doložit každou výjimku z postupu mimo zadávací řízení.

Účastníci konference. Foto: Radek Čepelák

Úřad při své práci ovšem využívá také mezinárodní srovnání. Při něm tak například zjistil, že v prvních osmi měsících loňského roku Česko nakupovalo oproti Velké Británii respirátory FFP2 a FFP3 o čtvrtinu dráž, ochranné brýle třikrát dráž a ochranné obleky dokonce za víc než čtyřikrát vyšší cenu.

„Mezinárodní srovnání ve zdravotnictví využíváme v celé škále kontrol, které provádíme. Převzal jsem předsednictví organizace EUROSAI, která sdružuje více než padesát evropských zemí, abychom navzájem sdíleli informace, data a poučovali se,“ doplňuje Miloslav Kala s tím, že k tomuto účelu slouží také Benchmarking Information Exchange Project.

NKÚ s kontrolami ve zdravotnictví určitě nekončí. Nyní probíhá kontrola ICT podpory hygienické služby (Chytrá karanténa), kontrola investic do psychiatrických léčeben a kontrola Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Další přednášky přiblížíme detailněji v dalších vydáních České justice, Zdravotnického deníku a Ekonomického deníku.

Poděkování za podporu konference patří generálnímu partnerovi konference SATUM CZECH s.r.o., partnerům konference: Raiffaisenbank, a.s., Sprinx Systems, a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s., Medsol s.r.o. a Chytrý Honza, a.s.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY