Úterý, 28. září, 2021

Nejen bonusy, ale také sankce. Čeká nás diskuze o tom, aby lidé byli zainteresováni na péči o vlastní zdraví, říká ředitel VZP Kabátek

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

V Česku má řada lidí stále zažito, že zdravotnictví je zadarmo a o naše zdraví se má postarat stát. Jenže s nulovou zodpovědností jde ruku v ruce to, že se o své zdraví mnohdy nestaráme, takže dnes v Česku pociťujeme zátěž danou civilizačními chorobami v mnoha případech více, než je tomu běžné jinde v Evropě. V době, kdy na náš trh přicházejí účinné, ale také velmi finančně náročné terapie, by se tak při stávajícím přístupu stalo naše zdravotnictví brzy neudržitelným. Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka nás tak čeká diskuze o tom, že pokud náležitě informovaní pojištěnci nebudou dodržovat doporučení, bude to pro ně znamenat větší finanční zátěž. Kabátek to řekl na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku, který se konal 22. července v Praze.

„V posledních několika letech často čelím otázce, jak zajistit udržitelnost českého zdravotnictví v souvislosti s tím, že se medicína velmi rychle vyvíjí a do systému úhrad a léčby vstupují nové metody, které jsou velmi úspěšné, ale také velmi drahé. Logickou odpovědí je, že pokud budeme schopni ovlivnit chování účastníků veřejného zdravotního pojištění a přesvědčit je o tom, aby ke svému zdravotnímu stavu přistupovali odpovědně a byli zainteresováni na nákladech, které generují v případě nutnosti léčby onemocnění rozvíjejících se v návaznosti na nějaký model chování, zajistíme udržitelnost českého zdravotnictví. Výrazně totiž snížíme náklady – velká část nákladů vzniká v důsledku chování klienta v určité životní etapě,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Připomeňme, že Všeobecná zdravotní pojišťovna hradí prevenci a léčbu standardně placenou ze systému veřejného zdravotního pojištění ze svého základního fondu, z něhož nyní ročně vyplatí kolem 200 miliard korun. Vedle toho má VZP fond prevence, z něhož se pojištěncům vyplácejí prostředky na preventivní péči, která standardně hrazena není. V roce 2019 (tedy posledním roce, který nebyl poznamenán pandemií covid-19) v jeho rámci rozdělila přes půl miliardy korun.

Zleva ředitel VZP Zdeněk Kabátek, předseda České kardiologické společnosti a přednosta kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Aleš Linhart,  prezident polské Odborné společnosti pro veřejné zdraví a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě Mariusz Fal a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Foto: Radek Čepelák

„Snažili jsme se nadefinovat hlavní témata a pilíře, na základě kterých chceme prevenci prosazovat. Máme tu kardiovaskulární choroby, které jsou největším zabijákem, onkologická onemocnění, která významně ovlivňují život našich klientů a jsou příčinou předčasných úmrtí, ale cílíme i na psychická onemocnění, a samozřejmě tu jsou chronická onemocnění typu diabetu,“ vypočítává cíle, na které se VZP snaží mířit v rámci podpory prevence, Kabátek.

Změna bude chtít politickou odvahu

Identifikováním míst, kde lze změnou chování klientů snížit náklady na budoucí léčbu, přitom dáváme zelenou dostupnosti nejmodernějších technologií. Zároveň je ale třeba najít model, jak pojištěnce ke změně chování přimět.

„Do budoucna nebude možné zachovávat model, kdy je za zdraví občanů odpovědný stát či pojišťovna. Každý je zodpovědný sám za sebe. To bychom měli promítnout i do způsobu financování zdravotní péče – měli bychom umět zavést cestu, kdy klient bude vědět, že pokud má k dispozici dostatek informací, jak ovlivnit svůj zdravotní stav, a tedy i náklady na péči o své zdraví, tak musí být zainteresován i finančně. V současné době na tomto záměru intenzivně spolupracujeme s ministerstvem zdravotnictví i Úřadem vlády,“ přibližuje Zdeněk Kabátek.

Pokud má pojištěnec k dispozici dostatek informací, jak ovlivnit svůj zdravotní stav, a tedy i náklady na péči o své zdraví, tak musí být zainteresován i finančně, říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Foto: Radek Čepelák

První by na řadu měla přijít onkologie, a to hlavně ve smyslu edukace obyvatel. V návaznosti na to by pak měla následovat druhá fáze, která ovšem bude vyžadovat velkou politickou odvahu. Systém by tedy podle Kabátka měl začít fungovat tak, že když se lidé nebudou chovat dle doporučení, bude to pro ně znamenat větší ekonomickou zátěž.

„Je to o tom, abychom zdravotní pojištění dokázali převést do podoby, kdy kromě bonusů, které dnes pojišťovny v rámci preventivních programů poskytují svým klientům a které stimulují ke zdravému životnímu stylu, musíme být schopni aplikovat i sankce. To bude velkým úkolem, ale pokud chceme náš systém udržet kvalitní, nic jiného nám nezbude,“ domnívá se Kabátek.

Je třeba diskutovat o individuálních zdravotně-pojistných plánech i zapojení klientů do úhrad

Na druhou stranu jsou ale malnusy či penalizace za nevhodné chování pojištěnců cestou, které by se řada odborníků raději vyhnula. Místo toho by preferovali pozitivní motivaci, a to nejen v rámci současné podoby fondů prevence. Dnes totiž musí pojištěnec nejdřív vybranou aktivitu či péči nejprve zaplatit z vlastní kapsy, načež mu ji pojišťovna proplatí.

Vystoupení ředitele VZP sledují také z první řady Katarína Cséfalvayová, bývalá předsedkyně zahraničního výboru slovenského parlamentu a ředitelka Institutu pro střední Evropu (druhá zprava) a předseda správní rady Institutu a exministr obrany Slovenské republiky Martin Fedor (třetí zprava). Foto: Radek Čepelák

„Sám jsem byl příznivcem spíše bonusů a ve stávající situaci ani jiná cesta není – legislativa neumožňuje jít cestou sankce klienta třeba za to, že kouří nebo prokazatelně užívá návykové látky. Nicméně diskuze o tom, že klient částečně musí nést náklady ve chvíli, kdy má možnost být informován a ví, jak se má chovat, aby nemoci předcházel, bezesporu přijde. Bonifikace klientů nepřináší až tak markantní výsledky a nevede k tomu, aby klient svůj životní styl změnil. To je dnes dáno faktickou dostupností zdrojů – jestliže na péči dáváme kolem 200 miliard, zatímco na fondu prevence je kolem 750 milionů, není bonifikací mnoho. Do budoucna tak bude na stole evoluční diskuze o uplatnění pojišťovenských modelů, které v současné době nejsou na trhu, a to jsou individuální zdravotně-pojistné plány a větší či menší zapojení klienta do systému úhrad,“ dodává Zdeněk Kabátek.

Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a Satum Czech.

Jednotlivým tématům panelu se budeme věnovat v dalších vydáních Zdravotnického deníku.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY