Sobota, 16. října, 2021

Ve výhledech na další roky zaměstnanecké pojišťovny sýčkují, myslí si nemocnice i ČLK. Na plošném zvyšování platů se ale neshodnou

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Před dvěma týdny upozornil Svaz zdravotních pojišťoven na to, že ačkoliv systém veřejného zdravotního pojištění dostal silné finanční injekce, stejně může v nadcházejících letech směřovat do deficitu (více zde). Kudy se budeme ubírat, se podle něj rozhodne v příštím roce. Podstatné je, aby pojišťovny již nemusely hradit preventivní testování a nedocházelo k plošnému navyšování platů. Zdravotnický deník se nyní zeptal dalších aktérů v českém zdravotnictví, jak vyhlídky vidí oni. Nemocnice a Česká lékařská komora se shodují, že budoucnost tak dramaticky nevidí. Na rozdíl od ČLK se ale nemocnice a Česká stomatologická komora stavějí proti plošnému navyšování platů, o kterém nyní lékařská komora diskutovala s premiérem Andrejem Babišem.

„Svaz zdravotních pojišťoven je pověstný tím, že má pořád katastrofické scénáře, jak nebudou peníze. Vždy velmi podhodnocují očekávané příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Je to takový folklór a jsem k tomu rezervovaný,“ konstatuje prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Podobně to vidí i nemocnice. „Obavy Svazu zdravotních pojišťoven zcela nesdílíme. Do deficitu by zdravotní systém již od roku 2022 mohl směřovat pouze v případě velmi nepříznivého zlomu světové i naší ekonomiky. Zatím žádné prognózy tomu nenasvědčují. Naopak náš zdravotní systém je ve finanční kondici téměř nebývalé,“ uvádějí za Asociaci českých a moravských nemocnic (AČMN) Jana Popovičová a Stanislav Fiala.

„Za klíčový se, pokud si dobře pamatuji, označuje prakticky každý rok, takže bych to tak vyhroceně nevnímal. Momentálně je v systému zdravotnictví dostatek peněz, zejména díky navýšení plateb za státní pojištěnce. Byla to rychlá a správná reakce na finanční nejistotu v době pandemie, ovšem samozřejmě na úkor deficitu státního rozpočtu. Recepty na udržitelnost systému jsou čistě politické a mohou být různé: zprava to může být zvýšení spoluúčasti pacientů, případně přesun peněz z jiných rozpočtových kapitol, zejména sociálních. Zleva zase zvýšení daní a tak podobně,“ poukazuje ředitel VFN a člen rady Asociace nemocnic ČR David Feltl.

I když přitom pojišťovnám v souvislosti s covidem nebývale stouply náklady, podle menších nemocnic sdružených v AČMN nelze předpokládat, že všechny výdaje spojené s covidem šly jen za pojišťovnami. „Například větší očkovací centra financoval stát, případně samosprávné celky. Také péče o covidové pacienty a její úhrady nejsou snad s výjimkou nejtěžších pacientů automaticky vyšší, než běžně v nemocnicích poskytovaná péče. Určitá část odložené péče bude financována se zpožděním a žel část této péče již nebude poskytnuta ani financována. To platí zejména u prevence,“ upozorňují Popovičová s Fialou.

Vedle toho podle nich současné inflační tlaky vytvářejí tlak na zvyšování mezd. Růst inflace tak pomalu začíná dopadat především na poskytovatele, zatímco u zdravotních pojišťoven bude druhotný a se zpožděním. „Jako příklad lze uvést připravenou úhradovou vyhlášku, která je nominálním zvýšením úhrad o čtyři procenta (pro menší nemocnice s nižším objemem poskytnuté péče ještě méně) nižší než současná inflace, která pravděpodobně ještě poroste,“ doplňují Jana Popovičová a Stanislav Fiala.

Lékařská komora chce růst odměn o deset procent

Podle Milana Kubka je na tom nyní systém veřejného zdravotního pojištění velmi dobře, protože došlo k bezprecedentnímu navyšování plateb za státní pojištěnce, které znovu vzrostou i v příštím roce. „K tomu rostou mzdy, funguje ekonomika a máme minimální nezaměstnanost, takže v příštím roce vyberou pojišťovny o 90 miliard více než v roce 2019. To nikdy nemohou zkonzumovat náklady spojené s covidem. Výhled je tedy dobrý a teď je třeba zajistit, aby se peníze vynaložily efektivně a přispěly k řešení základního problému, který zdravotnictví má, a to je nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu,“ říká Milan Kubek.

Proto nyní komora jedná o platech ve zdravotnictví a také o úhradové vyhlášce pro příští rok, přičemž je podle ní lepší systém platový daný tabulkami než mzdový závisející na zaměstnavateli. Na druhou stranu se ale zvětšuje rozdíl mezi odměnami zdravotníků v nemocnicích a těch v soukromých ambulancích.

„Soukromé lékařské praxe přestávají být konkurenceschopné, nejsou schopny tolik navyšovat svým zaměstnancům mzdy, což musíme řešit. Ambulantní sektor nikdy nedostane dotace, jediným zdrojem jsou tam úhrady přes úhradovou vyhlášku. Proto bylo pro ČLK zcela nepřijatelné čtyřprocentní navýšení úhrad,“ dodává Kubek s tím, že v minulém týdnu jednal s premiérem Babišem o desetiprocentním nárůstu. Komoře se sice s Babišem povedlo dříve dohodnout na opakovaném nárůstu ceny práce v seznamu zdravotních výkonů od ledna 2021 a o dalších 10 procent od ledna příštího roku, znění úhradové vyhlášky ale podle Kubka navýšení popírá.

Platy by se měly odvíjet od kvality práce, říká ČSK

Opačný přístup ovšem zastává Česká stomatologická komora a profesní sdružení praktických lékařů, stomatologů, gynekologů či ambulantních specialistů, kteří napsali premiérovi otevřený dopis, podle kterého je desetiprocentní navyšování platů v rozporu s dobrými mravy (více zde, pohled předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka si můžete přečíst zde).

„Zvyšování tabulkových platů mělo skončit v roce 1990. Je to důvod, proč řada výborných lékařů odchází do ciziny. V Česku je čeká jen průměrnost, zejména platová. Pokud odbory chtějí více peněz do mzdových fondů, nic proti tomu. Platy by se ale měly odvíjet od kvality práce a měly by motivovat k osobnímu růstu. Musí být adresné. To nemluvím o tom, že neustálé zvyšování tabulkových příjmů v nemocnicích nás nutí místo zdravotních sester ve stomatologii rekvalifikovat laiky na instrumentářky. Jde to z peněz primární péče. Zvyšování platů jde nyní též ze ztrátového státního rozpočtu. Mělo by se říci: zvyšujeme sobě tabulkové platy a vám dluh nebo daně. Ve zdravotnictví si musíme přestat lhát do kapsy. Slibovat splnitelné a používat má dáti – dal,“ vysvětlil ZD prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

Proti plošnému navyšování je také David Feltl. „Příjmy ve zdravotnictví již podle našeho názoru dosáhly adekvátní výše a jejich plošné navyšování rozhodně nepodporujeme. Uvítali bychom naopak možnost výrazně větší individualizace, v ideálním případě možnost návratu smluvních platů. Aktuálně pozorujeme jeden poměrně nepříznivý trend, a sice zkracování úvazků zdravotníků, kteří již nechtějí více peněz, ale spíše více volna. Je jim to samozřejmě přáno, nicméně tento trend ohrožuje kontinuitu péče o pacienty a nemůžeme ho považovat za pozitivní,“ poukazuje profesor Feltl.

A i když se jinak proti postoji pojišťoven, které „straší“ pesimistickými výhledy, malé nemocnice ohrazují, v otázce plošného navyšování odměn a také hrazení věcí, které přímo nesouvisejí se zdravotní péčí, s nimi souhlasí. „AČMN také není pro plošné zvyšování odměn a platů, zároveň je si však vědoma, že případná platová stagnace není možná a ani únosná. Na druhé straně se zdravotními pojišťovnami souhlasíme, že další rozsáhlé testování by nemělo být hrazeno ze zdravotního pojištění z jiných než medicínských důvodů,“ dodávají Popovičová a Fiala.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY