Sobota, 16. října, 2021

Duševní zdraví dostalo při pandemii na frak. Roste ale počet těch, kdo chtějí problém řešit včas a žádají o příspěvek na psychoterapii

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Že pandemie covid-19 obecně zhoršila duševní zdraví populace, už potvrdila data z různých zdrojů – od pojišťoven až po nedávno publikovaný index duševního zdraví Headway 2023. Ten přitom poukázal na to, že nejvíce utrpělo duševní zdraví žen – negativní dopad totiž uvádí 83 procent dam oproti 36 procentům mužů. Velký vliv bohužel měla pandemie i na děti. Největší česká zdravotní pojišťovna proto od srpna zavedla příspěvek až 5000 korun na psychosociální podporu pro pojištěnce od sedmi let, který má pomoci včas problémy začít řešit. A lidé na nabídku začínají slyšet – od srpna ji využily tři tisíce pojištěnců, což je stejně jako předtím za půl roku.

Duševní onemocnění trápí někdy během života zhruba pětinu pracující populace. Pandemie ovšem zdůraznila rozdíly mezi pohlavími. Jak ukázal index duševního zdraví Headway 2023, mnohem více jsou duševními problémy postiženy ženy – ať už ty pracující, nebo v domácnosti. Těhotné, ženy po porodu nebo ty zažívající trauma, jako je například potrat či zneužívání partnerem, byly během pandemie vůbec nejzranitelnější. Velký vliv měla i zátěž péče o domácnost a o děti, kdy problémy se zvládáním domácnosti uvádělo 44 procent žen s dětmi pod 12 let oproti 20 procentům mužů.

Zároveň se ukázal dopad, který měla izolace na děti. Jeden ze třech dospívajících, kteří nechodili do školy, se totiž potýkal s duševními problémy. Index zpracovaný iniciativou Headway 2023, kterou spustil think-tank The European House – Ambrosetti, přitom na základě řady parametrů monitoruje problematiku duševního zdraví ve státech EU a Británii.

„Pandemie covid-19 měla zásadní dopad na duševní zdraví celé populace, nicméně kontext duševního zdraví v Evropě byl znepokojivý dlouho před pandemií, kdy jsme měli více než 84 milionů lidí s duševními onemocněními a 165 tisíc úmrtí ročně v důsledku duševního onemocnění či sebevraždy. Očekávaná délka života například u lidí se schizofrenií je 60 let u mužů a 68 let u žen, což je o 13 až 15 let méně než u zbytku populace. Navíc je sebevražda šestou nejčastější příčinou úmrtí v celkové populaci a čtvrtou u mladých lidí. V některých státech je dopad duševních chorob u mladých lidí větší než všech ostatních onemocnění dohromady,“ uvádí prezident Španělské psychiatrické asociace a poradce iniciativy Headway 2023 Celso Arango.

Zpráva k indexu duševního zdraví také poukazuje na to, že kolem 70 procent pracující populace někdy mívá duševní problémy; pětina lidí pak někdy během svého života zápasí s duševním onemocněním. Duševní choroba přitom může mít velký vliv na pracovní schopnost – zaměstnanost mezi lidmi s těžkým duševním onemocněním se pohybuje kolem 45 až 55 procent (například zaměstnanost lidí s depresí je nejnižší v Rumunsku, kde je 27 procent, a nejvyšší v Německu, kde jde o 68 procent), přičemž ti kteří pracují, mívají o 58 procent nižší plat, než je průměr.

Výsledkem tak je, že duševní onemocnění mají také socioekonomický dopad. Podle nedávných studií duševní choroby stojí na ztrátě produktivity a nákladech na zdravotní i sociální péči částku ekvivalentní čtyřem procentům evropského HDP. Přesto mají státy na péči o duševní zdraví tendenci šetřit – na tuto oblast jde jen kolem pěti procent výdajů na zdravotní péči (nejméně je to v Polsku, kde jde o tři procenta, nejvíce v Dánsku, kde jde o 5,4 procenta).

Počet léčených loni vzrostl o sedm procent

Zhoršení stavu na poli duševního zdraví potvrzují i česká data. Největší česká zdravotní pojišťovna loni zaznamenala nárůst postu pacientů léčených s psychickými problémy o sedm procent – a to navzdory tomu, že klesl počet provedených vyšetření v ordinacích psychiatrů. Náklady VZP na péči o 376 tisíc pacientů loni činily 4,5 miliardy, přičemž počet vykázaných receptů na antidepresiva vrostl o 50 tisíc na celkových 1,8 milionu. Nejvíce klientů VZP se léčilo s neurotickými, stresovými a somatoformními poruchami neboli neurózami doprovázenými například vysokou mírou úzkosti. S touto diagnózou se léčilo téměř 230 tisíc klientů VZP, tedy o osm procent víc než v roce předchozím. Výrazněji také stoupl počet pacientů se syndromy poruch chování a depresemi.

Množství lidí, kteří se potýkají s psychickými problémy, ovšem v reálu může být mnohem vyšší. „Nezvratitelným faktem je, že pandemie narušila psychickou pohodu řady lidí, podle odhadů se negativně podepsala na duševním zdraví až třetiny populace. Strach, izolace, obavy o zdraví své i svých blízkých vedly k nárůstu depresivních či úzkostných stavů, ale například i sebevražedných tendencí. Ne všichni ovšem vyhledali odbornou pomoc, a proto se neobjevují v oficiálních statistikách vykázané péče,“ vysvětluje náměstek pro služby klientům Ivan Duškov.

Počet pacientů, kteří se léčili vybranými druhy duševních nemocí a náklady na jejich péči. Zdroj: VZP

VZP proto na přelomu roku zavedla speciální příspěvek na psychosociální podporu. Po nebývalém zájmu ze strany klientů se jej pojišťovna v srpnu rozhodla zařadit mezi standardně poskytované benefity nejen pro dospělé, ale pro i děti od 7 let. Čerpat tak mohou až 5 000 korun ročně na deset terapeutických sezení, tedy 500 korun na jedno sezení.

Zájem klientů VZP o příspěvek na psychosociální podporu přitom neustále roste. „Jsme na trojnásobných číslech oproti zimě, kdy jsme tento benefit nabízeli v pilotním projektu. Během půlročního testování si na přelomu roku pro příspěvek přišly téměř tři tisícovky klientů. Dnes, teprve dva měsíce po zařazení benefitu do stálé nabídky pojišťovny, už jsme na stejných hodnotách,“ popisuje Ivan Duškov.

Během zimního testování vyplatila VZP svým klientům v příspěvcích na psychoterapii součtu 14,8 milionu korun. Ukázalo se přitom, že ženy, které byly podle indexu duševního zdraví postiženy při pandemii více, také více zareagovaly na nabídku – během pilotu od prosince 2020 do letošního května si o příspěvek zažádalo 80 procent dam a 20 procent mužů.

Problémy by se neměly zametat pod koberec ani u dětí

Po zařazení benefitu do stálé nabídky od začátku letošního srpna už pojišťovna zaslala klientům na jejich žádost tři tisíce poukazů, s nimiž mohou navštívit vybrané terapeuty a čerpat nabízený příspěvek.

Průběžný počet vydaných poukazů k návštěvě psychoterapeuta (k 7. 10. 2021). Zdroj: VZP

„Mezi žadateli zatím máme 250 dětí starších sedmi let. Právě na dětskou psychiku mohla mít pandemie stejně devastující dopad jako na dospělou populaci, problém by se ale neměl zametat pod koberec třeba jen proto, že v rodině chybí finanční prostředky na terapeuta,“ podtrhává Duškov. Největší zájem zatím projevili klienti z Moravskoslezského a Středočeského kraje, nejméně klientů se naopak hlásí z krajů Karlovarského a Libereckého.

Příspěvek je určen dospělým a dětským pojištěncům starším sedmi let. Zažádat o příspěvek pro tento rok mohou klienti VZP do konce listopadu, pojišťovna ale hodlá nabízet tento benefit i v roce příštím. A jak si o příspěvek zažádat? Na webové adrese [email protected] si pojištěnci mohou požádat o poukaz, který se poté vytiskne a předloží u vybraného terapeuta. Seznam terapeutů dle kraje či zaměření (včetně jejich obsazenosti) je zveřejněn na webu VZP. Sezení lze absolvovat jak prezenčně, tak i online, záleží na domluvě s terapeutem.

Na prvním sezení vyplní klient vstupní dotazník, na jehož základě terapeut rozhodne o dalším postupu. Po ukončení terapie klient všechny výše zmíněné dokumenty, společně se žádostí o příspěvek, musí doručit do VZP nejpozději do 15. prosince poštou, osobně nebo on-line. Podrobnosti o čerpání jsou k nalezení na webu VZP.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY