Sobota, 16. října, 2021

Evropská komise podmiňuje peníze na eHealth reformou. Menší projekty zaměřené na propojování dat by ale mohla podpořit i VZP

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Česká republika má zatím na poli propojování dat z různých zdrojů pramálo zkušeností. Debaty v této oblasti se tak obvykle odkazují na příklady dobré praxe ze zahraničí, například na Finsko či Holandsko. Také Evropská komise by ale po nás při čerpání peněz v rámci Národního plánu obnovy chtěla, abychom provedli reformu eHealth. Faktem však je, že takovéto systémové změny jsou během na dlouhou trať, po které je snadné se ztratit. Na úvod by proto bylo na místě vyzkoušet si propojování dat v rámci menších pilotních projektů, které by vznikly za účasti pojišťoven, odborníků či ministerstva, potažmo průmyslu. A protože by takové projekty mohly přinést výstupy v podobě nákladově efektivnějších přístupů ze strany pojišťovny a zároveň kvalitnější péče pro pacienty, finančně by je byla ochotna podpořit i VZP. Problematice se věnoval Kulatý stůl ZD s názvem Personalizovaná medicína a využití dat z reálné klinické praxe, který se konal 25. srpna v Praze.

Z Národního plánu obnovy, který Evropská komise schválila v červenci, by do roku 2026 mělo ministerstvo průmyslu a obchodu rozdistribuovat 170 miliard. Co se týče eHealth, mělo by jít na interoperabilitu zdravotnických dat (zejména na sdílení pacientské dokumentace mezi zařízeními) 1,2 miliardy korun, stejná částka by měla jít také na kybernetickou bezpečnost. 260 milionů má putovat na portál služeb elektronického zdravotnictví, 180 milionů pak na infrastrukturu eHealth.

„Evropská komise na nás ale udělala bič, kdy investice podmiňuje reformou. Investice je cukr, reforma je bič. Národní plán obnovy jsme museli namíchat v tomto smyslu. Reformou je eHealth, a bez schválení zákona o eHealth se nerozjedou investice v pilíři 6.1 ani 6.2, které jsou pro zdravotnictví, a komise dokonce uvažuje, že se nerozjede jakákoliv platba. Je to tedy zásadní reforma, která ovlivňuje celý národní plán,“ popisuje náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha s tím, že komise nyní vidí mnohem raději reformy než investiční milníky tak, jak bylo zvykem u projektového financování z evropských fondů.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

Komise zároveň bude vítat zejména změny, které budou kopírovat dobrou praxi z jiných států. „Bál bych se jít českou zkratkou‘,“ podotýká Piecha. Cestou tak podle něj je inspirovat se v zahraničí, překlopit řešení do české legislativy a na implementaci čerpat peníze z Národního plánu obnovy.

Příkladem může být podle odborného pracovníka Farmakologického ústavu LF MU Brno Adama Svobodníka Finsko či Holandsko. Každá země k tomu přistoupila jinak, nicméně výsledkem jsou fungující systémy umožňující propojení dat a práci s nimi.

Česko se zapojuje do mezinárodní datové spolupráce

Odborný pracovník Farmakologického ústavu LF MU Brno Adam Svobodník

Také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vidí velký potenciál jak v zahraniční inspiraci, tak v zapojení do evropského prostoru. Česká republika už se přitom zapojila do Evropského prostoru zdravotních dat (EHDS – European Health data space) a na konci srpna ministerstvo schválilo projekt, na němž se mají podílet desítky partnerů z různých zemí.

„Česká republika je malý rybníček, takže je to i o mezinárodní spolupráci alespoň na evropské úrovni a využití dat z jiných zemí, kdy vznikne významnější kohorta pro analýzu,“ říká ministr Vojtěch. „Budeme se bavit o sekundárním využití dat i legislativně a hledat dobrou praxi v zemích, jako i Finsko či Francie,“ dodává.

Takovéto reformní snahy jsou ale během na dlouhou trať, zatímco kratší pilotní projekty by stály zlomek peněz a proběhly by v dohledném horizontu. „Evropský celek bude nějaký čas trvat. Mohly by se ale vytěžit data z konkrétního segmentu, ať je to onkologie či kardiocentra. S Kanceláří zdravotních pojišťoven už se dělají projekty, kde se sbírají data například z oblasti cévních mozkových příhod. To je  cesta,“ poukazuje Adam Vojtěch.

Z pilotů vytvořme letectvo

Jak ale poukazuje Marian Piecha, je u menších projektů Evropská komise opatrná. Abychom tedy vyčerpali všechny peníze, je na místě kombinovat jak na úvod cestu menších, rychlejších projektů, tak dlouhodobějších reforem. „Z dílčích pilotních projektů bychom se měli posunout dál, dát je do celku a zamířit i na reformu. Nebudeme tedy mít 20, 30 pilotů, ale ukážeme, že máme letectvo. V Národním plánu musíme ukázat, že každý neletí jiným směrem, ale máme formaci a správný cíl,“ doplňuje Piecha.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek

„Mělo by to běžet paralelně. Velký projekt tvoří celý ekosystém, který vytvoří prostředí, kde s daty půjde efektivně pracovat, ale zároveň je třeba vytvářet motivaci a poptávku po datech,“ podtrhává Adam Svobodník.

Na úvod by přitom podle něj bylo vhodné zkusit roční či dvouletý projekt, který bude mít jasné výstupy. V jeho rámci by bylo vhodné zkusit posbírat data z klinické praxe, tedy z nemocnic, kde je sběr strukturovaných dat obtížnější, a propojit je s daty z pojišťovny, která již jsou dobře parametrizovaná.

Právě pojišťovny by mohly poskytnout platformu pro práci s daty. VZP je zároveň ochotná pilotní projekt podpořit i finančně. „Nebudeme čekat na financování z EU, protože si myslím, že součástí naší aktivní politiky by mělo být financovat či spolufinancovat takovéto projekty. Děláme to pro sebe – otestováváme si, zda jsme schopni dosáhnout lepších ekonomických výsledků a lepší nákladové efektivity,“ dodává ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Michaela Koubová

Foto: Radek Čepelák

Kulatý stůl vznikl za laskavé podpory společností Roche a Sprinx.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY