Pondělí, 29. listopadu, 2021

Nespoléhejte na promořování, ale zvyšujte proočkovanost proti covid-19, vzkazuje ECDC

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Dosáhnout co možná nejvyšší národní proočkovanosti proti covid-19 by mělo být „absolutní prioritou všech úřadů a institucí, které se věnují veřejnému zdraví“ pro podzim 2021. Tak shrnuje současnou situaci Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve své nejnovější zprávě hodnotící cirkulaci viru SARS-CoV-2, šíření variant vyvolávajících obavy, proti-epidemická opatření a průběh očkovacích programů v Evropské unii/Evropském hospodářském prostoru. Česko by se vzhledem k nedostatečné proočkovanosti populace, která je nižší než evropský průměr, mělo připravit na „vysoké riziko“ zátěže zdravotnického systému pacienty s covid-19, včetně možnosti, že počet pacientů vyžadujících hospitalizaci dosáhne loňského maxima. Rizikem je také souběžná cirkulace virů chřipky a covid-19, která může během příštích měsíců nastat.

Pandemie covid-19 v Evropě stále neskončila, a ještě může nepříjemně překvapit, zejména v zemích, kterým se nepodařilo dosáhnout potřebné proočkovanosti 75 % na úrovni celé populace, což se týká i Česka. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) shrnuje současný vývoj situace a zároveň předkládá předpovědi pro nejbližší měsíce ve své nejnovější zprávě hodnotící cirkulaci viru SARS-CoV-2, šíření variant vyvolávajících obavy, proti-epidemická opatření a průběh očkovacích programů v Evropské unii/Evropském hospodářském prostoru.

ECDC současně varuje před tím, aby se země, kde není dostatečná proočkovanost, nyní pouštěly do rozvolňování proti-epidemických opatření: „Země s proočkovaností na úrovni evropského průměru nebo nižší (pozn. redakce – Česko je pod evropským průměrem) a které plánují uvolnit nefarmakologické intervence, jsou ve vysokém riziku, že od nynějška do listopadu 2021 dojde k výraznému nárůstu počtu případů, hospitalizací a úmrtí. V takovém případě by i u plně očkovaných zranitelných osob (pozn. redakce – senioři, chronicky nemocní a další těžkým průběhem infekce ohrožení) bylo vysoké riziko vážného průběhu onemocnění.“ Naopak v relativně dobré situaci by podle ECDC měly být země s vysokou proočkovaností a zejména ty, kde se daří držet šíření infekce covid-19 pod kontrolou. Ty by měly čelit „zvladatelnému riziku výraznému nárůstu případů, hospitalizací a úmrtí do listopadu 2021“, tedy za podmínky, že nedojde k výraznému poklesu účinnosti očkování v důsledku slábnoucí ochrany.

V praxi to podle doporučení úřadu znamená snažit se o co možná nejvyšší proočkovanost populace proti covid-19, nadále trvat na dodržování proti-epidemických opatření, jako je nošení roušek a respirátorů, zlepšení větrání v uzavřených prostorách a respektování rozestupů a využívání dalších nástrojů proti šíření infekce. „S ohledem na dominantní cirkulaci varianty viru delta, nerovnoměrné proočkovanosti napříč i uvnitř zemí EU/EHS a prognózu zvýšené zátěže způsobenou nárůstem případů šíření viru SARS-CoV-2 v příštích dvou měsících, by během podzimu 2021 mělo být absolutní prioritou všech úřadů věnujících se veřejnému zdraví zvýšení proočkovanosti,“ varuje ECDC s tím, že je na místě připravit se i možný souběh chřipkové epidemie a pandemie covid-19, což může znamenat ještě vyšší zátěž pro zdravotnické systémy jednotlivých zemí. 

Spoléhat na promořování je problematické

Vzhledem ke skutečnosti, že Česko je z hlediska proočkovanosti populace pod průměrem EU/EHS, lze v případě, že by nedošlo k žádné redukci kontaktů mezi lidmi, očekávat, že se v největším ohrožení ocitnou neočkované osoby, u kterých je jak vysoké riziko nákazy, tak vážných dopadů infekce. V ohrožení se v případě intenzivního šíření infekce ale mohou ocitnout i očkovaní, pokud spadají mezi ohrožené skupiny, protože virová nálož v populaci bude vysoká. Za určitých okolností pak podle ECDC bude na místě sáhnout i po opatřeních, které sníží množství kontaktů mezi lidmi.

ECDC současně upozorňuje, že není možné spoléhat na promoření populace, už jen proto, že se jednotlivé členské státy v tomto ohledu velmi liší a současně takto zaměřené studie jsou zatíženy řadou možných zkreslení, například výběrem sledovaného vzorku.

Navíc v současnosti chybí data o tom, jak dalece je imunita po prodělání spolehlivá a trvanlivá. Už jen proto, že takto zaměřené práce nezvažovaly nástup další varianty viru delta, protože proběhly ještě před tím, než se intenzivně rozšířila. Právě nedostatek dostatečně pevných důkazů vede ECDC k předběžné opatrnosti.

Cílem je 75 % očkovaných obyvatel, Česko je pod evropským průměrem

Klíčovým opatřením proti šíření covid-19 je očkování populace. V současnosti mohou být napříč evropskými zeměmi očkováni všichni dospělí a dospívající starší 12 let. Navzdory faktu, že evropské země nemají problémy s dodávkami vakcín a očkování je pro obyvatele těchto států EU/EHS dobře dostupné, v proočkovanosti proti covid-19 na úrovni populaci stále panují velké rozdíly. Vůbec nejúspěšnější je v tomto ohledu Malta, kde bylo ke konci září plně očkováno 79,4 % všech obyvatel. Naopak nejnižší proočkovanost má Bulharsko, kde bylo ke stejnému datu plně očkováno pouze 18,4 % obyvatel. Česko se s proočkovaností na úrovni 55,1 % tak nedosahuje ani evropského průměru, který je 62,4 % z celé populace. Ještě hůře je na tom Slovensko, které zvládlo plně naočkovat pouze 42,5 % obyvatel.

„Země by se měly neustále snažit zvýšit proočkovanosti proti covid-19 ve všech věkových skupinách, které mají na očkování nárok, aby se na podzim snížila zátěž infekcí způsobených variantou delta,“ konstatuje ECDC s tím, že je na místě, aby jednotlivé státy průběžně sledovaly a vyhodnocovaly, průběh očkovacích programů, „včetně sociálních determinantů“ a také odpovídajícím způsobem reagovaly. Klíčovým principem podle úřadu je pochopit, že neexistuje jedna univerzální strategie pro všechny, ale naopak cílit očkovací programy „na míru“ různým skupinám populace s ohledem na jejich životní podmínky. Naprosto zásadní je v tomto ohledu dostupnost očkování, a to jak místní, tak faktická, tak spolupráce a důvěra veřejnosti. Instituce a úřady, které se pak věnují plánování a realizaci očkovacích programů, by tak podle ECDC měly aktivně zjišťovat důvody a bariéry, které brání lidem v očkování a odpovídajícím způsobem na ně reagovat.

Velký vliv v tomto ohledu mají sami zdravotníci, kteří se napříč Evropou těší vysoké důvěře veřejnosti. Toho lze využít při podpoře očkování samotného i zvládání obavy, které mohou někteří lidé z očkování mít. A naopak, pokud sami zdravotníci mají z očkování obavy nebo dokonce šíří zavádějící či přímo lživé informace o očkování, jejich jednání má vážné dopady, protože takto neovlivňují jen sami sebe a své rodiny, ale také své pacienty a jejich okolí.

Hrozí souběh epidemie covid-19 a chřipky, řešením je očkování proti oběma

ECDC varuje před možným rizikem, kdy se v populaci budou šířit jak viry způsobující chřipku, tak covid-19. Obě onemocnění jsou preventabilní očkováním. „Cirkulace a potenciální nárůst případů chřipky během pandemie covid-19 v podzimním a zimních měsících by mohly mít vážné důsledky pro zranitelné skupiny osob a přinést další zátěž již tak zvládáním covid-19 vytíženým zdravotnickým systémům,“ upozorňuje zpráva s tím, že by jednotlivé členské státy EU/EHS měly dbát nejen na kvalitní kampaně, které budou veřejnost motivovat k očkování proti chřipce, ale také mít zajištěné dostatečné zásoby očkovacích látek proti tomuto onemocnění ještě před nástupem chřipkové sezóny.

Důležitým faktorem je pak srozumitelná a konzistentní komunikace veřejných institucí směrem k veřejnosti. Mimo jiné to neustále připomínat, jak je za současné situace důležité být očkovaný: „Vakcíny jsou klíčovým nástrojem kontroly epidemie. Ti, kteří zůstávají neočkovaní, ohrožují sami sebe i své blízké. Bezpečné a účinné vakcíny jsou k dispozici a jsou vysoce účinné proti těžkému průběhu, nutnosti hospitalizace a smrti v souvislosti s covid-19.“ Částečně očkovaným je pak na místě vysvětlovat, že je potřeba, aby své očkování dokončili a dosáhli tak potřebné ochrany. Současně by úřady a instituce měly být schopné vysvětlovat možné riziko tzv. průlomových infekcí, tedy stavu, kdy se nakazí a případně onemocní i plně očkovaný člověk: „Plně očkovaní by si měli být vědomi, že i když jsou dobře chráněni před infekcí a závažným průběhem, stále existuje riziko průlomových infekcí. To lze očekávat, protože žádná vakcína není 100% účinná, ačkoliv průlomové infekce obvykle vedou k mírnějšímu onemocnění.“ Nejvyšší riziko, že i přes očkování onemocní, mají lidé s chronickými zdravotními problémy a také imunokompromitované osoby, u nichž je také vyšší riziko komplikovanějšího průběhu infekce.

Stejně tak by mělo pro všechny platit, že je stále na místě dodržovat potřebná proti-epidemická opatření, která jsou účinná jako prevence před nákazou, a to bez ohledu na přítomnost variant viru vzbuzující obavy, tedy zakrytí dýchacích cest ve vnitřních prostorách, dodržování rozestupů, zvýšená hygiena rukou, hygiena při kýchání a kašlání a také pravidlo, že pokud se u někoho objeví příznaky infekce dýchacích cest, zůstane doma.

Ludmila Hamplová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY