Sobota, 16. října, 2021

Roman Kraus: Debatujme o navýšení fondu prevence

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

„Debatu o navýšení podílu fondu prevence z výběru pojistného na veřejné zdravotní pojištění si umím představit a rád bych se jí zúčastnil,“ prohlásil předseda Výboru pro zdravotnictví Senátu Roman Kraus na debatě Liberálního fóra 2020. Diskuse se týkala tří zdravotnických témat – poučení z covidové epidemie, prevence a možnosti doplňkového připojištění.

Roman Kraus reagoval na tezi, kterou do diskuse vnesl vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. „Řada zdravotních pojišťoven si význam prevence uvědomuje, začíná přemýšlet o tom, jak to udělat, činí první kroky. Je otázka, jestli poměr peněz určených na fond prevence vůči výběru pojistného je dostatečný a jestli tedy nezačít debatu i o této oblasti,“ uvedl vydavatel.

Předseda Výboru pro zdravotnictví Senátu Roman Kraus

Zákon říká, že zdrojem fondu prevence mohou být (také) finanční prostředky z výnosu z pokut, přirážek k pojistnému a penále.  Tyto příděly do fondu prevence lze provádět zálohově tak, aby jejich celková výše za kalendářní rok nepřekročila 0,3 % celkového objemu příjmů pojistného po přerozdělení. O podílu, jaký ze svých celkových příjmů vydávávají pojišťovny na prevenci, by se měla vést debata, míní Ivo Hartmann. A senátor Kraus jí vítá. „Když je zákonem a vyhláškou dáno, kolik mohou zdravotní pojišťovny vydat na fond prevence, tak je pak velmi obtížné, aby správní rady ve zdravotně pojistném plánu dělaly nějaké změny ve prospěch prevence,“ říká senátor s tím, že prvním krokem by měla být nějaká znatelná bonifikace těch lidí, kteří skutečně preventivní programy absolvují. „To je na širší debatu a určitě bych se jí rád účastnil,“ zdůraznil Kraus.

Vydavatel portálů Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice Ivo Hartmann (vlevo) s moderátorem diskuse šéfredaktorem Zdravotnického deníku Tomášem Cikrtem

Ostatně na financování preventivních opatření posvítila i pandemie. Jindřich Vobořil, ředitel společnosti Podané ruce a spoluzakladatel Liberálního fóra 2020 v diskusi jako příklad uvedl otázku financování antigenních testů. Právě organizace Podané ruce spolu s brněnským magistrátem připravila preventivní ochranná opatření, včetně antigenního testování, která byla primárně zaměřena na seniorskou populaci. „Když se dnes podíváte na statistiku UZISu, zjistíte, že v brněnských domovech pro seniory nebyla vůbec žádná úmrtí, na rozdíl od zbytku republiky, kde byla situace dramatická,“ vysvětluje Vobořil, jenž ve svých úvahách princip testování rozvíjí dál. „Celá řada testů u praktického lékaře by mohla být tzv. point-of care (point-of care testing – POCT – zahrnuje provádění měření a testů in vitro v místě péče o pacienta – poznámka redakce). Ordinace by se mohly vybavit tak, jak to známe z Japonska, z Jižní Koreje, Malajsie apod. – kde je běžné, že přijdu na místo a tam mi provedou celou řadu rychlých preventivních vyšetření, která poskytnou v řádu hodin informace, na jejichž základě lékař může rozhodnout o dalším postupu,“ říká Vobořil.

Jindřich Vobořil, ředitel společnosti Podané ruce a spoluzakladatel Liberálního fóra 202

Pokud jde o epidemii, měl by, podle Petra Smejkala, hlavního epidemiologa IKEM a vedoucího skupiny Meses, vzniknout covidový fond, z něhož by se všechna preventivní opatření, a zejména testování, hradila.  „Do testů se neinvestovalo včas, a to nás pak stálo mnohem více v léčbě, v karanténách, v lockdownech, k nimž nemuselo vůbec dojít,“ míní Smejkal.

Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES)

-cik-

Reprofoto: Liberální forum 2020

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY