Pondělí, 29. listopadu, 2021

Experti budoucí vládní koalice jsou ochotni podpořit návrhy lékárníků na změnu financování lékárenské péče, ale chtějí slyšet, co přinese pacientům

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Lékárníci jsou pilířem zdravotnictví a jejich práce musí být adekvátně ohodnocena. V tom se shodnou experti nové vládní koalice, chtějí však, aby případné změny ve financování lékárenské péče byly pečlivě prodiskutovány a ve výsledku přinesly dobrou dostupnost a kvalitu služeb pro pacienty. Rozdílné názory panují na to, zda lze takové změny stihnout připravit během jediného roku, jak by ráda prosadila lékárnická komora. Politici podporují i další požadavky lékárníků, tedy aby kompetentní instituce hlídaly dodržování zákonů a ochranu hospodářské soutěže v distribuci léčiv a také, aby bylo v lékárnách možné očkovat proti covidu nebo chřipce.

Česká lékárnická komora na svém nedávném sjezdu formulovala požadavky a cíle lékárníků, s nimiž se hodlá obrátit na novou vládu. Zdravotnický deník požádal zdravotnické experty z řad politiků budoucí vládní koalice, aby se k návrhům lékárníků vyjádřili.

Hlavní kritérium pro nové kódy: dostupnost a kvalita

Lékárníci chtějí řešit dlouhodobé financování lékárenské péče a také žádají, aby stát přijal krátkodobé opatření, jímž by srovnal růst odměňování lékárníků s ostatními zdravotníky.

Jako dlouhodobé řešení financování prosazuje Česká lékárnická komora zavedení kombinovaného systému, kdy by dostali lékárníci fixní částku za výkon a stali by se méně závislí na marži léků. Změnu by komora chtěla prosadit od 1.1. 2023. „Tuto změnu podpořím. Lékárníci vykonávají vysoce odbornou práci a ta musí být adekvátně oceněna bez vazby na marži. Ministr by o tom měl určitě s lékárníky jednat. Pokud dojde ke shodě obou jednajících stran, datum 1.1.2023 by mělo být reálné,“ míní Roman Kraus (ODS), předseda Výboru pro zdravotnictví Senátu.

Budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je opatrnější, zejména pokud jde o rychlost změny. Připomíná totiž, že se jedná o dlouhodobý problém. „Upřímně mi není jasné, proč v době po roce 1989, kdy vznikal náš systém zdravotního pojištění, takovýto kód lékárníci a jejich reprezentanti neprosazovali. Jelikož se jim to ale během více než třiceti let nepovedlo, nejsem si jistý, zda je úplně realistická představa, že se to povede během jednoho roku v době, kdy naše zdravotnictví ohrožuje covid-19 a kdy řešení všeho, co s tím souvisí, je naprostá priorita,“ říká Válek.

Současně ale očekává diskuzi odborné společnosti a plátců a také debatu v rámci dohodovacího řízení. „Já budu dělat vše proto, aby proces, který o schvalování nových kódů rozhoduje, byl transparentní a aby byl maximálně nezávislý na politických tlacích. Prioritní musí být zvýšení kvality a dostupnosti péče pro pacienty. To je vždy hlavní kritérium. A rozhodně není možné, aby zavedení jakéhokoliv nového kódu, který nezlepší kvalitu či dostupnost poskytované péče, vedlo k navýšení zdravotního pojištění,“ zdůrazňuje příští ministr zdravotnictví.   

„To je zásadní otázka, která musí projít odbornou diskusí mezi lékárníky, příslušnými odbory ministerstva zdravotnictví a pochopitelně i na půdě sněmovního zdravotního výboru, protože jde o zásadní změnu s ekonomickými a svým způsobem i zdravotními dopady. Pokud tyto návrhy lékárníci předloží, budeme se jimi velmi seriózně zabývat,“ slibuje Bohuslav Svoboda (ODS), pravděpodobný šéf sněmovního zdravotního výboru.

Nový poslanec za KDU-ČSL a bývalý náměstek ministerstva zdravotnictví pro zdravotní pojištění Tom Philipp jako základní cíl změn v lékárenství vidí zajištění spokojenosti pacientů s dostupností lékárenských služeb či srovnatelností (minimalizací) doplatků. „To je to hlavní, na co se bude koalice soustřeďovat. Chápu nespokojenost některých lékárníků, ale měli by se snažit vymyslet odpovědi na výše uvedená témata, a v souvislosti s tím pak požadovat navýšení úhrad za své služby.“

Požadavek na diskusi o cenovém předpisu je legitimní

Krátkodobě by lékárníci chtěli srovnat krok s růstem mezd ostatních zdravotníků. Zatímco ti z nich, kteří pracují ve státních nemocnicích, se mohou těšit z tabulkových platů a růstu, který garantuje vláda, lékárníci v nemocnicích jiných zřizovatelů jsou závislí na ekonomické situaci svého zaměstnavatele a jeho přístupu k jejich odměňování. Nezávislé veřejné lékárny pak žijí v realitě systému, v němž jsou závislé na ceně léků a svého podílu na obchodní přirážce. Nedosáhnou tudíž na navyšování odměn, které jde cestou úhradové vyhlášky.

„V našem případě je realizace komplikovanější, protože přes úhradovou vyhlášku, která navýšení v jednotlivých segmentech řeší, jde méně než 1/20 výdajů veřejného zdravotního pojištění pro zajištění příjmu lékáren a tedy i odměn zaměstnanců. Při stejném procentním navýšení v jednotlivých segmentech ve vyhlášce to proto v absolutní hodnotě vůbec neodpovídá deklarovanému navýšení platů a mezd. Podíváme-li se historicky do vývoje úhrad, tak vidíme, že během patnácti let se úhrady léků na recept v celkovém objemu zásadně nezměnily, zatímco náklady rostou,“ vysvětlil v rozhovoru pro Zdravotnický deník prezident lékárnické komory Aleš Krebs. Sjezd komory proto vyzval ministerstvo zdravotnictví, aby v cenovém předpisu prostřednictvím obchodní přirážky reflektovalo průměrný růst úhrad v ostatních segmentech poskytovatelů zdravotní péče podle úhradové vyhlášky pro rok 2022.

„Je naprosto samozřejmé, a vždy jsem to tvrdil, že lékárníci jsou jedním z pilířů zdravotnictví. A na tomto názoru trvám. Proto je požadavek na diskuzi o cenovém předpisu ministerstva zdravotnictví zcela legitimní. Na druhé straně není možné, aby bylo výsledkem jakékoliv diskuze zhoršení či zdražení péče pro pacienty. Toto bych rozhodně nemohl podpořit,“ komentuje požadavek komory Vlastimil Válek s tím, že v případě zaměstnanců v privátní sféře se mzdy odvíjejí od vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec a do tohoto vztahu stát zasahuje pouze omezeně. „Domnívám se, že v případech, kdy se jedná o odměně pro vlastníka lékárny, je toto ještě složitější. Zde je podle mého názoru velmi problematické hovořit o mzdě. Domnívám se, že tomto případě záleží na tom, v jaké výši si ji majitel lékárny sám sobě vyplácí. A opět toto stát reguluje jen velmi málo,“ doplňuje.

Oslovení experti politických stran nechtějí odpovídat konkrétněji, dokud nebude tato otázka podrobně diskutována. Ale například Roman Kraus o nárůstu platu lékárníků říká, že je „určitě žádoucí.“

Stát musí jít v dodržování zákonů příkladem

Lékárníci rovněž poukazují na to, že někteří výrobci nedodávají části lékáren a distributorů určité léky, které jsou k dispozici jenom pro vybrané obchodní partnery v tzv. DTP kanále. Podle lékárníků je tak porušován zákon a narušena hospodářská soutěž. Žádají, aby ministerstvo zdravotnictví přimělo SÚKL, aby kontroloval situaci na trhu a případně zakročil ve prospěch dodržování zákona.

Bohuslav Svoboda poukazuje na to, že se touto věcí již zabýval výbor pro zdravotnictví. „Zaujali jsme stanovisko, které nepřipouští rozdíly v distribuování léku rozdílným, prodejcům a de facto porušování zákona o hospodářské soutěži,“ připomíná. Roman Kraus považuje tuto otázku za složitou. „Zavedení tzv. DTP kanálů mělo hlavně bránit nežádoucím reexportům léků. Budu se o problém podrobně zajímat a po zhodnocení všech argumentů,“ ujišťuje.

„V dodržování a hlídání dodržování zákona musí být aktivní všechny státní instituce. Pokud stát chce, aby občané dodržovali zákony, měl by jít příkladem. Je jedno, zda je to SUKL nebo premiér země,“ uvádí Vlastimil Válek a dodává: „Dovolím si ale poznamenat, že pokud je tak silný subjekt jako Česká lékárnická komora přesvědčený, že dochází k  porušování zákona, měl by podat podnět pro prošetření příslušnými orgány. Stejně tak by se měl obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby vše prošetřil. To stejné samozřejmě může podle mého názoru udělat SÚKL.“

Jak Zdravotnickému deníku sdělil prezident komory Aleš Krebs, několik podnětů lékárníci na SÚKL podali a stejně tak poskytli podklady i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Lékárníci, očkujte!

Silné podpory se od politiků příští vládní koalice dostává očkování v lékárnách. „Očkování proti covidu-19 a chřipce v lékárnách podporuji již nyní. Jsem přesvědčen, že by zásadně přispělo ke zvýšení procenta očkovaných v současné koronavirové pandemii,“ zaujímá jasné stanovisko Roman Kraus. 

„Očkování v lékárnách jsme opakovaně podpořili, respektive jsme k němu lékárníky vyzývali. Je ale nutno právně ošetřit nepřítomnost lékaře u takto prováděného očkování, protože podle dosavadních směrnic má u očkování být, aby řešil případné komplikace,“ říká Svoboda a podobný názor má i budoucí ministr. „Zvýšení proočkovanosti proti covidu je samozřejmě priorita. Pokud zapojení například lékárníků bude jednou z možných cest, která tomu napomůže, pak je nutné toto podpořit. Samozřejmě je ale nutné vždy dodržet naši legislativu a pochopitelně v prvé řadě myslet na bezpečí pacienta,“ shrnuje Válek.   

„Máme zpracovány podklady, postupy, případně školení. Jsme pro, aby se tato možnost zavedla v rozumném časovém horizontu, jsme na ni připraveni. Není ale tajemstvím, že narážíme na velký odpor ze strany lékařů,“ popisuje přístup lékárníků k očkování prezident komory Aleš Krebs. Právě na něm nyní bude, aby dokázal soustředit argumenty a přesvědčit politiky, že návrhy lékárníků, které formuloval poslední sjezd jejich komory, budou přínosem nejen pro ně, ale také pro pacienty a racionální fungování českého zdravotnictví.

Tomáš Cikrt

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY