Nedostatek zdravotníků je problém, jehož řešení by se mělo skládat z celé sady opatření – od vyšších kapacit škol přes nabírání administrativních pracovníků po nábor ze zahraničí. Jedním dílkem do skládanky je také využívání technologií, a to například k automatizaci procesů, jimiž se jinak musí zabývat některý z vedoucích pracovníků. Využívání takovýchto systémů k plánování služeb má přitom ještě další výhodu – dovoluje totiž personálu více se zapojit do plánování pracovního času, protože usnadňuje výměnu směn. Přínosy technologií v personálním řízení nemocnice představil na odborném panelu Stálé konference českého zdravotnictví na téma lidské zdroje ve zdravotnictví, který se konal 26. října v Praze, ředitel pro segment personálních a mzdových systémů OKsystem a.s. Petr Panec.
„Na trh práce vstupují mladší ročníky, pro které již není motivací jen výdělek či společenská prestiž povolání, ale kladou velký důraz na takzvanou life-work balance – chtějí si tedy ušetřit nějaký čas pro sebe. K tomu, aby zaměstnanci měli možnost s časem pracovat, mohou pomoci technologie a systémy. Čas je benefit, a my se k tomu tak musíme postavit,“ říká Petr Panec.
náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Vašáková (na snímku přednáší), prorektor Univerzity Karlovy Jan Škrha, prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová, ředitel FN Ostrava Jiří Havrlant, ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Michal Filip, ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev, ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu AKESO holding a.s. František Vlček a ředitel pro segment personálních a mzdových systémů OKsystem a.s. Petr Panec.
Na jedné straně tak stojí zaměstnanec, který by si rád řídil svou práci, a na druhé straně máme vyhlášku o minimálním personálním zabezpečení a zákoník práce. Ve finále je obvykle šance, aby si zaměstnanec pracovní čas ovlivňoval, minimální – maximálně neformálně na dobré slovo.
„Pokud zaměstnancům dáme nástroj, aby se na plánování aktivně podíleli, získáme je a zvýšíme jejich loajalitu směrem k zaměstnavateli. Zároveň pokud máme čerpání pracovní doby formálně podchycené, můžeme lépe pracovat s predikcí toho, jaké budou třeba mzdové prostředky,“ načrtává Panec.
Více autonomie i času na pacienty
Takovýto nástroj zároveň velmi pomůže zdravotníkům ve vedoucích pozicích, kteří mají vedle poskytování péče ještě na starosti řízení příslušné jednotky a dohled nad dodržováním všech pravidel.
„Už jen formalizací procesu a komunikace jim velmi usnadníme práci. Ideální je, když se k tomu zaměstnanci dostanou odkudkoliv, nejen, když zrovna sedí v nemocnici – tedy třeba když chtějí zažádat o dovolenou, nemusí sedět na sesterně,“ načrtává Panec.
Technologie přitom dnes mohou umožnit plánování směn se zohledněním všech zákonných povinností, zároveň ovšem umožňují vyjít vstříc zaměstnancům. Když například někdo potřebuje volné odpoledne, aby mohl odvést dítě třeba k logopedovi, není záskok „natvrdo“ přidělen, ale nabídne se k výměně – a to bez zatěžování vedoucího pracovníka.
„Dvě třetiny času člověka, který má plány na starosti, je řešení operativních věcí, kdy se někdo potřebuje prohodit. Systém hlídá, že stále dodržujeme vyhlášku, ale je možno i formálně podchytit výměnu mezi personálem, čímž mu umožňuje autonomii bez toho, aby to zatěžovalo vedoucího pracovníka. To jsou nástroje, které pomohou automatizovat vybrané personální procesy. A díky tomu se mohou zdravotníci více věnovat tomu, kvůli čemu tam jsou, a nemusí se zabývat prostému organizačnímu zajištění provozu,“ dodává Petr Panec.
Problematice lidských zdrojů ve zdravotnictví se budeme dále věnovat v nadcházejících vydáních ZD.
Odborný panel se uskutečnil za laskavé podpory OKsystem a.s.
Michaela Koubová
Foto: Radek Čepelák
