Čtvrtek, 27. ledna, 2022

VZP dala za covid od začátku pandemie 43,5 miliardy, očkování rizikových skupin se snaží podpořit příspěvkem

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Správní a dozorčí rada VZP včera projednaly finální návrh zdravotně pojistného plánu pro příští rok. Jeho návrhem se zabývaly již před dvěma měsíci, nyní ale bylo třeba probrat změny dané zejména zněním úhradové vyhlášky. Nakonec tak VZP počítá pro příští rok se schodkem ve výši 5,9 miliardy korun, přičemž na konci roku by jí ještě měly zůstat rezervy ve výši 20 miliard, které budou rozpuštěny v dalších dvou letech. Pojišťovna navíc včera prozradila, že její náklady na covid-19 se od začátku pandemie vyšplhaly na 43,5 miliardy korun.

„Návrh zdravotně pojistného plánu je důležitý materiál, který musí být projednáván správní i dozorčí radou. Už byl jednou projednáván zhruba před dvěma měsíci, ale mezitím se změnila epidemiologická situace a bylo rozhodnuto o dalším poskytování služeb, které něco stojí, a tyto finanční náročnosti musí opět projít oběma orgány. Nedošlo ale k žádné zásadní změně hlavních parametrů – úpravy byly zejména v souvislosti s úhradovou vyhláškou pro rok 2022, která musí být inkorporována,“ vysvětluje předsedkyně správní rady Věra Adámková s tím, že zdravotně pojistný plán je sestaven velmi konzervativně a jako schodkový s tím, že již odráží navýšení mezd zdravotníků pro příští rok.

Předpokládaný výsledek hospodaření pro rok 2022 tak představuje schodek ve výši 5,9 miliardy a bude plně pokryt ze stávajících rezerv. Nárůst výběru pojistného je předpokládán ve výši 6,1 miliardy, což znamená navýšení o 4,1 procenta. Vedle toho by mělo dojít k navýšení platby za státní pojištěnce o 200 korun, takže celkové příjmy VZP porostou 14,6 miliardy (6,1 procenta) na celkových 255,5 miliardy. Náklady na zdravotní péči pak stoupnou o 12,6 miliardy. Zároveň chce pojišťovna procesními úpravami ve vnitřním řízení uspořit až dvě miliardy korun na vlastním provozu.

„Náklady na zdravotní služby dosáhnou v roce 2022 plánované výše 251,5 miliardy Kč vycházející zejména z uzavřených dohod v rámci dohodovacího řízení mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami. Navíc bude hospodaření VZP ČR zatíženo o náklady na zvýšení platů zdravotníků dohodnuté mezi ministerstvem zdravotnictví a radou poskytovatelů, takže nad rámec již dohodnutých úhrad budou náklady na zdravotní služby vyšší o 9 procent, tj. o 9,4 miliardy Kč. Na náklady související s onemocněním covid-19 je pro rok 2022 kalkulováno 5,6 miliardy Kč, z toho 3,1 miliardy Kč na testování, 2 miliardy Kč na očkování a 0,5 miliardy Kč na ostatní náklady. V roce 2021 činily náklady související s pandemií 16,1 miliardy,“ píše se v úvodu návrhu zdravotně-pojistného plánu na příští rok.

Na konci roku 2022 by měla mít VZP na účtech celkem 20,1 miliardy korun, což umožní pokrýt předpokládané schodky v hospodaření v letech 2023 a 2024. V roce 2023 se přitom předpokládá schodek ve výši 10,4 miliardy a v roce 2024 ve výši 9,2 miliardy, celkově tedy 19,6 miliardy korun.

O příspěvek získaný za očkování by mělo zájem 40 tisíc pojištěnců

Pojišťovna také včera zveřejnila, kolik finančních prostředků si doposud vyžádala pandemie covid-19. V tomto roce šlo celkem o sedm miliard za péči, celkově pak od začátku roku 2020 spolkl covid 43,5 miliardy korun.

Pro odhad ocenění nákladů na covid byl použit předpoklad, že sem vstupují jak náklady přímé typu testování, očkování, bonifikace JIP a za ošetřovací den, tak i nepřímé náklady, které jsou součástí kompenzačních mechanismů. Jde například o jiný mechanismus výpočtů založený na snížené produkční podmínce u lůžkových zařízení nebo zahrnutí unikátně ošetřených pojištěnců v referenčním období u ambulantních segmentů či navýšení hodnoty bodu a výše ošetřovacích dnů dle kompenzačních vyhlášek.

Celkem tak do konce letošního září putovalo 17 miliard na kompenzační vyhlášku (navýšení hodnoty bodu, zmírnění regulací, snížení produkční podmínky), osm miliard na bonifikace za JIP a ošetřovací den, 5,2 miliardy na PCR testy včetně odběru, 4,2 miliardy na antigenní testy, necelých 4,2 miliardy na očkování včetně aplikace a 4,8 miliardy na práci zdravotníků.

Jak je patrné, očkování proti covidu zabírá mezi covidovými náklady nejmenší část. VZP ho proto chce dále podpořit u rizikových skupin tím, že nabízí za očkování příspěvek 500 korun na nákup potravinových doplňků či vitamínů. Z počtu 213 tisíc neočkovaných pojištěnců VZP v rizikových skupinách by přitom o nabídku mělo zájem zhruba 40 tisíc. „Provedli jsme průzkum mezi klienty v rámci našich klientských pracovišť a odhadujeme zájem na 40 tisíc. Ostrá čísla budou s nějakým zpožděním, ale na konci roku bychom první čísla mohli mít,“ doplňuje ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Centrová péče letos vzrostla o pětinu

Nárůst nákladů ale nezaznamenala VZP jen v souvislosti s covidem – letos jí oproti předchozím letům více rostla také centrová péče. Ta si během prvních tří čtvrtletí tohoto roku vyžádala o 20 procent vyšší náklady než ve stejném období loňského roku, což je v absolutní částce nárůst o více než 1,9 miliardy.

„Nejvíce přispěla k růstu nákladů diagnostická skupina svalová muskulární atrofie, kde se významně projevila léčba lékem Zolgensma v hodnotě 847,5 milionů korun na 16 pacientů. Při nezahrnutí nákladů na Zolgensmu by náklady rostly o 11,7 procenta. Tento nárůst nákladů v podstatě odpovídá očekávanému vývoji, nejvíce se na růstu podílely diagnostické skupiny hematoonkologie, nádory prsu, cystická fibróza a oftalmologie,“ popisuje člen správní rady Miloslav Janulík.

Nárůst počtu unikátně ošetřených pacientů už nedosahuje takového tempa jako v prvním pololetí roku 2021 – za první tři čtvrtletí 2021 vzrostl proti stejnému období loňského roku o 10,6 procenta, což v absolutním čísle znamená o 4 938 pacientů víc. Průměrná úhrada na jednoho pacienta tak oproti prvnímu pololetí roku 2020 při nezapočtení léku Zolgensma vzrostla o procento (v případě započtení Zolgensmy by průměrná úhrada na pacienta vzrostla o 8,4 procenta).

„Růst vidíme v oftalmologii, protože další síť poskytovatelů splnila podmínky, aby se stala centrovou, a jde také o zvýšení regionální dostupnosti. Nově se tak uzavřelo 16 speciálních smluv. Pojišťovna tak i v době zatížené covidem myslí na celé spektrum svých klientů,“ poukazuje Věra Adámková.

Po hospodářské stránce se zatím VZP daří

Co se týče aktuální hospodářské situace VZP, měla pojišťovna na konci října na běžném účtu základního fondu 13,8 miliardy, přičemž rezervní fond byl naplněn do minimální zákonné výše 2,9 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření základního fondu zdravotního pojištění za leden až říjen činí dvě miliardy korun (podle zdravotně pojistného plánu měla mít pojišťovna na konci roku výsledek hospodaření ve výši minus 9,7 miliardy).

Celkové příjmy základního fondu dosáhly 199,6 miliardy (86,2 procenta zdravotně pojistného plánu), přičemž výběr pojistného tvořil 123 miliard. Očekávané celkové čerpání by se mělo vyšplhat na 197,7 miliardy (81,9 procenta plánu), z čehož náklady na zdravotní služby se očekávají ve výši 190 miliard.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY