Středa, 28. září, 2022

Duševní zdraví (nejen) mediků se zhoršilo. Bojovat s problémy jim na 3. LF UK pomáhá nová konzultační služba

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Studium medicíny je samo o sobě velmi náročné, což s sebou pro řadu studentů nese velkou stresovou zátěž a dopad na duševní zdraví. Situaci nijak nepomohl ani covid a distanční výuka, která se nejvíce podepsala na studentech nižších ročníků. 3. lékařská fakulta UK proto od září zavedla konzultační službu, kde mohou studenti včas řešit své problémy v oblasti duševního zdraví. Jejímu zavedení předcházel průzkum mezi studenty různých fakult Univerzity Karlovy, který zjistil zajímavou věc. Zatímco v zahraničí mají obvykle medici více problémů než jiní studenti, u nás tomu bylo naopak. Důvodem může být například to, že jim během covidu zůstala zachována praktická výuka a že mnozí pomáhali jako dobrovolníci, což je mohlo na rozdíl od ostatních, kteří seděli doma u počítačů, psychicky podpořit.

„Na 3. lékařské fakultě se od roku 2010 snažíme zajistit studentům podporu v duševních problémech, které indukuje studium a jeho nároky, anebo s ním ale ani nemusí mít nic společného. Dlouhodobě tak pro nás proto pracují dva nezávislí psychologové. V roce 2019 jsme však ze zpětných vazeb, které získáváme díky tomu, že máme non-stop podpůrnou telefonní linku, zjistili, že se zhruba ztrojnásobil počet studentů, kteří museli vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc či hospitalizaci, a vzrostl i počet sebepoškození,“ popisuje proděkan 3. LF UK pro studium a výuku David Marx.

Tehdy se 3. LF rozhodla provést srovnávací studii mezi fakultami zaměřenou na výskyt deprese. Kvůli covidu sice byla odložena, před rokem se ji ale povedlo uspořádat ve větším měřítku, než se původně počítalo. Dotazníky tak byly rozeslány všem studentům denního studia na Karlově univerzitě, kterých je přes 35 tisíc. Návratnost byla 20 procent, tedy téměř 7700, na 3. LF pak šlo o zhruba 500 studentů (což je zhruba polovina celkového počtu).

„Je přitom logické, že ptáme-li se studentů na informace o úzkostech a depresích, dochází k tomu, že ti, kdo problémy nemají, spíše neodpovědí. S ohledem na to také musíme data interpretovat. Znepokojující přesto je, že zhruba 25 procent všech respondentů, tedy necelé dva tisíce, uvádějí příznaky střední a těžké deprese,“ poukazuje Marx.

Pod prvními pěti písmeny jsou lékařské fakulty. Zdroj: 3. LF

Standardizovaný mezinárodní dotazník zaměřený na depresi byl přitom rozšířen také o vliv covidové pandemie na duševní stav dotazovaných.

„Naše hypotéza byla v souladu se zahraničními studiemi, tedy že míra deprese je vyšší u studentů a absolventů lékařských fakult než u ostatních fakult. Interpretace bývá, že jsou pod větším ekonomickým tlakem či pod větším tlakem získat kompetitivní pozici. V naší studii nám to ale vyšlo obráceně – medici měli signifikantně nižší skórování než ostatní fakulty. Jsme přesvědčeni, že to byl dopad pandemie covid, protože lékařské fakulty nepřerušily klinickou výuku, takže studenti chodili do školy, a navíc se řada mediků podílela na dobrovolnických aktivitách, což jim zvyšovalo pocit z toho, že dělají užitečnou práci, a zlepšilo jim to prožívání,“ vysvětluje David Marx.

Jednou z otázek v dotazníku také bylo, jakou podporu studenti v případě problémů na poli duševního zdraví využívají. Lidé v nejrizikovější skupině přitom odpovídali, že buď si pomáhají sami, nebo nikoho nemají či nevědí, na koho se obrátit – což vedlo 3. LF k dalším krokům.

Některým zahraničním studentům ztěžuje prosbu o pomoc stigmatizace

3. lékařská fakulta má dlouhodobě zavedený tutorský a podtutorský systém, v rámci kterého jsou studenti rozděleni do kroužků s vlastním tutorem (zkušený pedagog) a podtutorem (student studující o rok výše). Ti se schází jak s celou skupinou, tak jednotlivě se studenty, a řeší spolu problémy. Ty se mnohdy týkají zdraví obecně, zhruba třetina potíží se pak dotýká zdraví duševního. Proto je také navázána spolupráce s externími klinickými psychology. Těmito kroky se fakulta snaží zabránit tomu, aby studenti zbytečně vypadli ze studia.

„Nad rámec toho, že pro fakultu pracuje klinický psycholog a psychiatr, ale bylo zjevné, že je třeba zdroje zvýšit. Proto jsme od září tohoto roku s finanční podporou rozvojového programu UK zřídili na fakultě kontaktní místo pro duševní zdraví. Nejde o zdravotnické zařízení – ordinaci psychiatra či psychologa, ale o velmi nízkoprahově nastavenou službu péče o duševní zdraví,“ vysvětluje David Marx.

Zdroj: 3. LF

Fakulta přitom vycházela ze zahraničních zkušeností, kdy v řadě západoevropských zemí běžně na vysokých školách fungují tzv. Student Health Centres zaměřující se mimo jiné i na péči o duševní zdraví.

Studenti 3.LF se tak od září mohou v rámci on-line kalendáře anonymně přihlásit a sejít se během dvou, maximálně čtyř týdnů s odborníkem (pokud jde o velmi akutní věc, zprostředkují se kontakty na centra krizové intervence). Službu zajišťují dva atestovaní psychiatři a dva psychologové se specializací, kteří slouží jako záchytná síť. Ta pak studentům jak v českém, tak anglickém curriculu pomůže v případě potřeby zajistit následnou péči.

„Rozdíl mezi českými a zahraničními studenty v zasažení psychickými problémy není, ale rozdíl je vzhledem k různým kulturním prostředím v míře stigmatizace žádosti o pomoc při psychických problémech. Studenti ze zemí kolem Perského zálivu nebo třeba z některých asijských zemí jsou vedeni k tomu, že se s něčím takovým musí vypořádávat sami. Proto jim to opakovaně při přednáškách i cestou tutorů zdůrazňujeme,“ načrtává Marx.

Mnohdy stačí jedna intervence

Jak tedy kontaktní místo na 3. LF funguje? „Dominantně jde o preventivní konzultační činnost, kdy student přijde a představí svoje potíže. Většina konzultací bohatě postačí a jsou jednorázové, takže student dostane tipy, jak s problémem naložit, nebo kontakt, na koho se obrátit. V případě, že zjistíme, že je to problematika neřešitelná jednorázovou intervencí, otevíráme kontakt nebo studenta převezmeme do ambulantní praxe, kde se mu můžeme dle potřeby věnovat,“ popisuje psychiatr zajišťující pomoc v rámci kontaktního místa Jan Michálek.

Zatím novou službu využilo přes padesát studentů, kteří nejčastěji chtěli řešit úzkostné problémy týkající se nároků vysokoškolského studia, v poslední době zvýrazněných distanční výukou a chybějícím kontaktem se spolužáky či učiteli. Více bývají zasaženi mladší studenty (zejména pak ti z ciziny), kteří si zvykají na nový režim studia na vysoké škole. Odborníci také často řeší vztahovou problematiku (partnerské problémy či problémy v rodině, které opět covid často zhoršil) nebo zvládání stresu.

Dalším místem, kde mohou hledat pomoc nejen medici, ale všichni studenti Karlovy univerzity, je UK Point. Sem se také někdy obracejí studenti, pro které je příjemnější dojít si pro pomoc jinam než na vlastní fakultu.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY