Čtvrtek, 27. ledna, 2022

Za jednu „starou“ sestru dvě nové. Potřeba sestřiček v českém zdravotnictví bude růst, upozorňuje prezidentka ČAS Šochmanová

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nedostatek sester je v českém zdravotnictví stále skloňovaný problém, který se bez komplexních opatření bude dále prohlubovat. Na vině je vedle rostoucí potřeby péče o stárnoucí populaci i to, že se proměňují pracovní návyky a nově přicházející zdravotníci nezřídka odmítají plné úvazky a služby v rozsahu běžném u starší generace. Proto bychom potřebovali zásadně navýšit kapacity na školách, což ale možná zní jednoduše, realizace takového kroku je ale velmi náročná. Zejména co se týče lékařských fakult, těm scházejí výukové kapacity a narážejí i na nedostatek pacientů pro výuku vhodných. Ve výsledku tak například 1. lékařská fakulta UK všeobecné sestry dnes vůbec nevychovává a obecně se univerzity soustředí spíše na výuku specializovaných zdravotnických profesí. Problematice potřeby zdravotních sester se na odborném panelu Stálé konference českého zdravotnictví na téma lidské zdroje ve zdravotnictví, který se konal 26. října v Praze, věnovala prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.

„I když jsem v oboru dlouho, trend, který sledujeme v posledních letech, je pro mě překvapující. Nastupují nové kolegyně, které chtějí úvazek 0,8, protože mají docela dost peněz a pocit, že plný úvazek je zcela vyčerpává, jsou unavené a nemají čas na své aktivity. Nechtějí práci podřídit svůj život. Nevím, co s tím budeme dělat, protože někteří kolegové říkají, že za jednu odcházející sestru dnes potřebují dvě,“ uvádí Martina Šochmanová.

Na druhou stranu ale nyní zaznamenáváme i pozitivní trend – narůstá totiž zájem o studium zdravotnických škol. Jak loni, tak letos tyto školy konečně pocítily převis poptávky, za čímž stojí pandemie covidu. Díky němu si totiž lidé uvědomili důležitost sester, které byly pro zvládání situace v nemocnicích zcela klíčové.

„Nejsem si ale jistá, jestli nám to vydrží. Se čtvrtou vlnou pandemie nevím, jestli budou lékaři a sestry tak stateční, protože jsou opravdu velmi vyčerpaní. Na pracovištích navíc zaznamenáváme rozkol mezi těmi, kdo jsou očkovaní, a kdo očkovaní nejsou. Neočkované kolegyně se nám dostávají mezi pacienty a očkované se o ně pak mají starat. Potom říkají, byl jsem zodpovědný, nechal se očkovat, a teď se mám starat o ty, kdo odpovědní nebyli,“ načrtává Šochmanová.

Kapacitám vzdělávacího systému a personálním potřebám v českém zdravotnictví se na Stálé konferenci českého zdravotnictví věnovali náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Vašáková, prorektor Univerzity Karlovy Jan Škrha, prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová, ředitel FN Ostrava Jiří Havrlant (na snímku přednáší), ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Michal Filip, ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev, ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu AKESO holding a.s. František Vlček a ředitel pro segment personálních a mzdových systémů OKsystem a.s. Petr Panec.

Musíme se naučit pracovat s multidisciplinárními týmy

Nedostatek sester ještě prohlubuje to, že mnohdy v českém zdravotnictví neumíme náležitě rozdělovat kompetence a pracovat v týmu. Všeobecné sestry tak často dělají práci, kterou by mohl bez problémů zvládnout nekvalifikovaný personál. K tomu tu máme sestry praktické, které mají střední zdravotní školu, a o jejichž kompetencích se často vede debata.

„Ve chvíli, kdy praktické sestře zvýšíme kompetence, se stává všeobecnou sestrou a profese nemusíme rozdělovat. My ale v současném systému potřebujeme každou ruku. Je řada pracovišť, kde praktická sestra stačí a není třeba, abychom tam měli specializované sestry. Musíme se ale s kolegyněmi naučit jinak pracovat a musíme se naučit pracovat s multidisciplinárním týmem. Nejsme příliš zvyklí zaměstnávat v týmech třeba administrátora, přitom dnes může dělat obrovskou část práce za sestry. Musíme také přijímat více pomocných prací – sanitáři nám v mnohém mohou pomáhat. Prosadit tuto cestu je velmi těžké, ale je to cesta, kterou se musíme vydat. Musíme si uvědomit, že tým nebude jen sanitářka, sestra a lékař, ale profesí v něm bude mnohem více,“ načrtává Martina Šochmanová.

Lékařským fakultám scházejí kapacity

Potřeba zdravotníků zároveň bude narůstat s tím, jak se mění pracovní požadavky nové generace a roste potřeba péče související se stárnutím populace. Martina Šochmanová proto poukazuje, že bychom kapacity škol potřebovali zdvojnásobit (na což poukazuje i prorektor UK Jan Škrha, více zde). Podle ní tak je velká škoda, že sestry už několik let nevzdělává 1. lékařská fakulta UK. „Byla bych ráda, kdyby se to vrátilo zpátky k diskuzi a 1. lékařská fakulta otevřela studium pro všeobecné zdravotní sestry,“ konstatuje prezidentka ČAS.

Zásadní problém bohužel je, že lékařským fakultám scházejí vyučující. „Když se podívám na oddělení, která procházím každý den, vidím, jak jsou kapacitně zatížena. Je tu jednak problém ze strany výukového personálu, ale je to i otázka pacientů, kteří jsou také kapacitně limitovaní – ne každý pacient je vhodný pro výuku. A jestliže máme výuku rozdělenou v průběhu dne na tři části, tak i pacient pro výuku vhodný potřetí v odpoledních hodinách nechce,“ vysvětluje prorektor UK Jan Škrha.

Univerzity se tak dnes podle něj soustředí hlavně na výchovu specializací. „V počtech studentů ošetřovatelství, tedy středního zdravotního personálu, je zřetelný pokles. Nejen u nás, ale i na Masarykově univerzitě, v Ostravě či Olomouci je tendence zaměřovat se především na specializace ve zdravotnictví, tedy nikoliv na všeobecné sestry, ale například na sestry v intenzivní péči či fyzioterapeuty,“ dodává Škrha.

Diskuse o personálním zabezpečení českého zdravotnictví v plném proudu, zleva: prorektor Univerzity Karlovy prof. Jan Škrha, náměstkyně ministra zdravotnictví prof. Martina Koziar Vašáková, vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester, náměstkyně ředitele IKEM

Nedostudovaní medici mohou pracovat jako praktické sestry

Že je navyšování kapacit pro výuku sestřiček tvrdý oříšek, potvrzuje také náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. „Jsem si vědoma, že je třeba navýšit počty studentů lékařských i nelékařských povolání, ale to bychom potřebovali změnit systém výuky. Obávám se ale, že na to nenastal čas. Jedna z možností je, že na začátku studenti uslyší dvacet přednášek a pak je rozestrkáme do jiných nasmlouvaných nemocnic, kde zdravotníci projdou školením, jak učit. Zatím se k tomu ale nikde nepřistoupilo, protože se říkalo, že jsme ve fakultních nemocnicích naučeni učit a víme, co od nás studenti potřebují slyšet,“ podotýká Vašáková.

Přínosem podle Martiny Šochmanové ale je, že se podařilo docílit změny, kdy medici po čtvrtém ročníku se zkouškou z ošetřovatelství získávají kompetence praktické sestry. To pomáhá jak při výpomoci v rámci covidu, tak v případě, že student lékařskou fakultu nedokončí – pak totiž alespoň může pracovat ve zdravotnictví jako praktická sestra.

Zdroj: ČAS

Problematice lidských zdrojů ve zdravotnictví se budeme dále věnovat v nadcházejících vydáních ZD.

Odborný panel se uskutečnil za laskavé podpory OKsystem a.s.

Michaela Koubová

Foto: Radek Čepelák

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY