Středa, 25. května, 2022

Jen 17 procent dětských praktiků očkuje menší děti proti covid-19. Problémem je velké balení vakcín i chybějící komunikace státu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Praktičtí lékaři pro děti a dorost (PLDD) mají být páteří očkování dětí ve věku 5 až 11 let proti covid-19. Alespoň takové je očekávání státu i řady rodičů, kteří předpokládají, že „jejich“ dětský praktik bude nejvhodnější osobou pro očkování jejich ratolestí. V praxi ale vakcinace v ordinacích PLDD vázne. Podle analýzy Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) se do očkovacího programu zapojilo pouze 17 % praktických lékařů pro děti a dorost. Co je příčinou?

Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) je místem, kam rodiče pravidelně dochází za očkováním svých dětí proti řadě infekčních chorob. Vakcinace proti covid-19 by neměla být výjimkou. Už jen proto, že dětští praktici mají díky své práci důvěru rodičů. Za páteř očkovacího programu je pak považuje jak Pediatrická společnost ČLS JEP, tak i Klinická skupina COVID ministerstva zdravotnictví ještě před spuštěním očkovacího programu. „Očkování dětí a celkové očkování i v dospělé populaci chceme časem, pokud to situace dovolí, prioritně zařadit do ordinací praktických lékařů a onemocnění taktéž zařadit na seznam ostatních nemocí,“ říká Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva.

V praxi však očkování dětí ve věku 5 až 11 let v jejich ordinacích naráží na řadu problémů, které vedou k tomu, že se do očkovacího programu zapojila méně než pětina z nich. Podle analýzy Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) během prvního měsíce od spuštění vakcinace očkovalo pouze 17 % praktických lékařů pro děti a dorost. Skutečnost, že registrující dětský praktik očkování proti covid-19 nenabízí, ale může být pro některé rodiče důvodem, proč se nakonec rozhodnout své děti neočkovat. Po měsíci tak bylo zahájeno očkování u méně než 4 % dětí v této věkové skupině. Pro srovnání u dětí 12 až 15 let do za stejnou dobu bylo 18 %. Mezi jednotlivými okresy existují obrovské rozdíly v proočkovanosti, přitom nevyšších hodnot dosahují ty okresy, kde nemusí rodiče za očkováním daleko dojíždět.

Sami dětští praktici však naráží na řadu obtíží, které jim komplikují očkování dětí proti covid-19. Problémem je pro ně příliš velké minimální množství dávek, jenž musí odebrat a nakonec nevyužijí, a tak zbylé dávky likvidují. Stejně tak naráží na obtíže při vlastní organizace vakcinace, které negativně zasahují do provozu ordinace. Mluvit s rodiči o vakcinaci dětí proti covid-19 je časově náročné a s nejistým výsledkem. Navíc se dětští praktici musí vyrovnávat se zavádějícími nebo zcela lživými informacemi o očkování, které se šíří ve veřejném prostoru a ovlivňují rozhodování rodičů. Velmi pravděpodobné je, že bez dostatečné podpory očkujících praktických lékařů pro děti a dorost, ale i očkovacího programu jako takového, a to i po stránce komunikace, k výrazné změně v proočkovanosti nedojde.

„Zájem rodičů není dosud nikterak dramatický a pokud máme zachovat běžnou péči o děti včetně prevencí a běžného očkování, nemáme rozhodně čas sedět na telefonu a obvolávat rodiče, jestli nechtějí přijít dítě očkovat. Prostě logistika je podstatně složitější než u jiných očkování, která v ordinacích poskytujeme. A tím hůř, čím má ordinace méně registrovaných pacientů,“ vysvětluje situaci Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP. Zapojení do očkovacího programu je tak podle ní různé. Některé ordinace fungují jako „očkovací centrum“, kdy očkují jak své dětské pacienty, tak dospělé, jinde očkují i neregistrované pacienty svých kolegů a kolegyň, další dochází sloužit do větších očkovacích center, ale někteří lékaři a lékařky neočkují v rámci své praxe vůbec. Posledních je bohužel většina.

Minimálně 30 odebraných dávek, které ordinace často nevyužijí

Ordinace PLDD považuje za hlavní místo pro očkování dětí proti covid-19 Daniel Dražan, pediatr a člen výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP: „Očkování nejen proti covidu je nedílnou součástí naší činnosti a nemůžeme je přenášet na jiné zdravotnické segmenty, které mají dost své vlastní práce. Očkovací centra měla sloužit v době, kdy bylo nutné naočkovat ve velmi krátké době obrovský počet lidí a zajistit to jen v ordinacích praktiků by bývalo v té době velmi obtížné a též byly nejasnosti ohledně distribuce očkovacích látek.“

Sám očkuje ve své ordinaci a uznává, že očkování dětí proti covid-19 je náročnější na plánování, už jen proto, že jedna lahvička obsahuje 10 dávek, které je potřeba aplikovat během jednoho dne. „Pokud se podaří na den objednat 10 dětí, vždy někdo nepřijde, buď je nemocný, je v izolaci nebo je v karanténě, někdo si to rozmyslí. Pak je buď potřeba sehnat dalšího zájemce nebo se smířit s tím, že se část očkovací látky zlikviduje. Někteří lékaři asi nechtějí likvidovat očkovací látky. Jiní se zas třeba nechtějí zdržovat vysvětlováním rodičům a organizováním očkování. Všechny tyto překážky jsou ale překonatelné. Očkovací den je možné organizovat tak, aby se podařilo spotřebovat většinu dávek a je i nutné se smířit s tím, že menší část dávek bude zlikvidována,“ popisuje praktické aspekty vakcinace. Podle něj je naopak lichá argumentace, že bychom neměli očkovat děti, protože v chudých zemích nejsou naočkováni ani rizikové skupiny populace. „Dnes už to jistě není nedostatkem vakcín a očkováním dětí chudším částem světa vakcíny nebereme. Ani tím, že jich menší část zlikvidujeme,“ dodává.

Logistické komplikace přiznává také Oborná společnost praktických lékařů pro děti a dorost ČLS JEP. Vlastní zahájení očkovacího programu pak proběhlo „velmi nešťastně“. „Původní informace byla, že bude nutné objednat minimálně 100, pak 50 dávek. Dále měl distributor dovážet do konce roku 2021 vakcíny pouze do center, nikoli do ordinací PLDD. Následně začaly dovážky týden před Vánoci – myslím, že každému je jasné, že toto je špatné načasování. A konečně i ti, kteří se očkovat rozhodli, nemohli sehnat stříkačky, které jsou k očkování tak malého objemu dávky nutné. V prvním týdnu ledna byla ještě u distributora dovolená,“ popisuje Alena Šebková, předsedkyně společnosti.

Současný stav je takový, že minimální počet dávek k odběru je třicet, ale jedna ampulka obsahuje deset dávek. „Na jeden termín tak musí přijít buď deset dětí nebo násobky deseti, stejně tak u druhých dávek. Pokud nějaké dítě „vypadne“, už je to problém. Ideální by byl stav, který v ordinacích máme běžně, tedy ampule s malým počtem dávek, neomezený počet, který si lze objednat, dostatečná exspirace. Což ale s ohledem na pandemický charakter vakcíny nelze,“ shrnuje situaci.

Vídeň i Izrael očkují děti ve školách, Slovensko zatím jen v očkovacích centrech

Pro vlastní vakcinaci dětí však z odborného hlediska není rozhodující, zda proběhne v ordinaci praktického dětského lékaře nebo na jiném místě, což ukazují i praktické zkušenosti ze zahraničí. „Z hlediska očkování není podstatné, zda očkování dětí probíhá v ordinaci praktického dětského lékaře nebo v očkovacím centru, kde je dostupný pediatr. Rozdíl je spíš psychologický, rodiče se možná budou na svého pediatra obracet s větší důvěrou, případně pro ně může být návštěva u něj snazší. Rozumím ale tomu, že pro některé praktické dětské lékaře může být obtížné logistiku očkování připravit. Nemělo by to snížit šance dětí na očkování,“ upozorňuje profesor Jan Lebl, který působí na Pediatrické klinice 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole. Základní rozhodování, jestli očkování může proběhnout, tedy to, zda dítě je nebo není akutně nemocné, nejlépe zvládnou sami rodiče. „V tom není rozdíl mezi očkovacím centrem a ordinací PLDD,“ konstatuje profesor pediatrie. Očkování skupiny 5 až 11 let proti covid-19 je podle něj „potřebné a samozřejmé“, stejně jako jiná očkování proti jiným infekčním chorobám, která děti podstupují.

Řada zemí neváže očkování mladších dětí proti covid-19 na pediatrické ordinace. Například na Slovensku v současnosti vakcinace dětí ve věku 5 až 11 let proti této infekci probíhá ve vybraných očkovacích centrech a zapojení dětských praktiků teprve plánují. V USA patří mezi očkovací místa dokonce i lékárny a Izrael spustil očkování dětí ve školách skrze školní zdravotní sestry. Očkování ve školách plánují i některé německé spolkové země a prakticky s nimi začala rakouská metropole. Vídeňský magistrát se rozhodl přiblížit očkování svým obyvatelům co nejvíce, a tak mezi očkovací místa začaly v prosinci patřit i školy, kde vakcinaci proti covid-19 provádí školní lékaři, obdobně jako očkování proti jiným infekčním chorobám. V rámci pilotního projektu takto očkování proti covid-19 žáků prvního stupně probíhalo v osmi vídeňských základních školách. Podle údajů úřadu pak většina dětí je proti covid-19 očkována v rámci dětských očkovacích center, případně u pediatrů.

Chybí komunikace státu, pediatři naráží na dezinformace

Komplikací (nejen) dětského očkovacího programu proti covid-19 je skutečnost, že očkující lékaři tráví nemalou část svého času vysvětlováním zavádějících nebo přímo lživých informací o očkování. „Informační část procesu je časově náročnější než samotná realizace očkování,“ konstatuje Daniel Dražan s tím, že právě toto komplikuje i možné řešení, kdy z organizačních důvodů někteří pediatři neočkují, ale mohli by své registrované pacienty odeslat do očkovacího centra. „Tento model by fungovat mohl, ale obávám se, že lékaři, kteří svým pacientům poskytují dostatek informací, sami i očkují a naopak. Nejsem si tak jistý, zda by byl o tento model zájem,“ dodává. V očkování dětským praktikům podle něj nebrání to, že by neměli dostatek odborných informací: „Větším problémem jsou určitě dezinformace v mediální rovině, které jsou bohužel velmi rozsáhlé a lze předpokládat, že mnoho lékařů nemá energii je stále dokola vyvracet.“

Jak Pediatrická společnost ČLS JEP, tak Odborná společnost praktických lékařů pro děti a dorost ČLS JEP se shodují, že svým členům poskytují dostatek odborných podkladů k očkování dětí proti covid-19. Mimo jiné je rozesílají mailem svým členům. „Od počátku pandemie zavedla OSPDL informační covidové stránky, včetně poradny, kam mohli kolegové směrovat své dotazy. Očkování jako takové je jedno ze základních témat naší práce, covidové očkování není výjimkou, tudíž probíhaly a dále probíhají vzdělávací semináře s touto tématikou, včetně argumentů pro rodiče a komunikačních dovedností. Kolegům rozesíláme i aktuální informace z ministerstva zdravotnictví,“ popisuje Alena Šebková.

Rodiče dětí, kterých by se očkování proti covid-19 mohlo týkat, jsou však často ovlivněni zavádějícími nebo vyloženě lživými informacemi, jak o vakcinaci samotné, tak o infekci. „Bohužel nám nezbývá než trpělivě přesvědčovat veřejnost o odborných argumentech na podporu očkování. Jde také o to, koho z odborníků oslovují média – na tom je pak závislý mediální obraz konkrétního problému. To my za odbornou společnost obtížně ovlivníme. Bylo by vždy nejlepší, aby se k problematice nejen očkování, ale všech zdravotních aspektů covid-19 vyjadřovali odborníci na danou problematiku – v tomto případě epidemiologové, infekcionisté, hygienici a eventuálně členové poradního sboru pana ministra,“ říká profesor Jiří Bronský, předseda Pediatrické společnosti ČLS JEP, který působí na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN Motol.

Jednou z cest, jak podpořit očkující lékaře by podle něj mohl být také „komunikační manuál“, který by například obsahoval nejčastější otázky rodičů k očkování a odpovědi na ně. „Informovanost a pozitivní kampaň v zájmu očkování u nás vázne. Bylo by přínosné, aby očkující lékaři měli větší podporu v tom, jak komunikovat o očkování. Přinejmenším, jako rozumná protiváha řady dezinformací,“ myslí si profesor Lebl.

Vytvoření „komunikačního manuálu“ a také lepší komunikace státu k očkování dětí je konkrétním doporučením centra BISOP pro zvýšení proočkovanosti: „Bylo by také vhodné, aby očkující lékaři měli k dispozici komunikační manuál, například ve formě nejčastějších otázek a odpovědí k vakcinaci, který jim usnadní rozhovory s rodiči, a to jak po stránce odborné, tak psychologické. Stejně tak by měli mít možnost odkázat veřejnost na důvěryhodné webové stránky, které zpracovávají problematiku vakcinace proti covid-19 a zahrnují i problematiku očkování dětí. Nelze opomenout ani význam jednotné komunikace k tématu ze strany odborné veřejnosti i zapojených institucí státu.“

Lepší komunikace vysvětlující význam očkování proti covid-19 i závažnost onemocnění jako takového pro děti, spolu se zlepšením dostupnosti vakcinace, ať už v ordinacích dětských praktiků nebo v rámci jiných očkovacích míst, jsou podle centra BISOP klíčové faktory pro úspěch očkovacího programu. Odstranění překážek, které brání očkování, je pak smysluplný způsob, jak zvýšit proočkovanost.

Ludmila Hamplová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY