Úterý, 16. srpna, 2022

Lékaři a sestry ze třetích zemí míří do Česka. Brzdí je úřední šiml

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Řešit problémy včas nebo je nejlépe předvídat a zařídit se tak, aby vůbec nenastaly, je ta nejlepší cesta, jak předejít komplikacím. Platí to i o přípravě zdravotnického personálu, jehož nedostatek trápí nejen Česko, ale i řadu vyspělých států. Zatímco u nás ohledně navyšování kapacit zdravotnických škol není jasno a stát nijak moc nepomáhá ani se sháněním zdravotníků v zahraničí, sousední Německo již přistoupilo k tomu, že si zdravotníky vychovává dle svých pravidel přímo v třetích zemích. My oproti tomu nejsme schopni zajistit ani dostatečné kapacity mnoha úřadů tak, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům při příjezdu zdravotníka do ČR. Tomu, jak sehnat chybějící zdravotnický personál v zahraničí, se věnovala Stálá konference českého zdravotnictví na téma lidské zdroje ve zdravotnictví.

Příkladem státu, který předvídavě řeší personální problém dopředu, je sousední Německo. To už v 90. letech začalo čerpat zdravotní sestry z balkánských států, díky čemuž zabránilo krizi s nedostatkem zdravotníků. A ve své aktivitě neusnulo na vavřínech, právě naopak.

„Německo jde dnes tak daleko, že svoje vzdělávací procesy přenáší do třetích zemí. Vzdělává na místě dle německých standardů a výsledkem je německý bakalářský titul. Zdravotní sestra tam tak přijede hotová, dokonce se zkouškou z němčiny na úrovni B2,“ popisuje ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná.

Náměstek ředitele Nemocnice Karviná – Ráj Miroslav Homza.

Česko oproti tomu takovouto iniciativu ze strany státu nemá. „My asi nejsme tak silná ekonomika, abychom si něco takového mohli dovolit, ale asi by šlo studenty, kteří u nás budou studovat a neplatí si to, zavázat k tomu, aby zůstali v Česku. Vozit lékaře ze třetích zemí bez toho, aby prošli naším zkušebním procesem, co všechno znají a jestli umějí jazyk, je komplikované. I tak se ale dá říci, že znalosti ukrajinských lékařů jsou nevyrovnané, i když zkouškou projdou. Z mého pohledu tak je lepší nechat Ukrajince vystudovat medicínu tady. Co se ale týče středního zdravotnického personálu, v naší nemocnici máme sestry z Ukrajiny, které se zaškolí a jsou motivované, takže homogenita pracovních schopností je větší než u lékařů,“ přibližuje náměstek ředitele Nemocnice Karviná-Ráj Miroslav Homza.

Problém s učením jazyka

Přesto i u nás snahy ze strany státu o to, věnovat se zajištění zdravotníků z ciziny, dříve byly. „V minulosti se zvažoval program zdravotní sestra, ten však z důvodu jazykové vybavenosti či nostrifikace dokladů požadované kvalifikace nebyl dotažen do konce,“ říká Hana Flanderová z ministerstva zahraničních věcí.

Hana Flanderová z ministerstva zahraničních věcí.

V době, kdy zastávala post ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová, tu pak byl záměr vyčlenit z evropských peněz dvě miliardy, a část peněz mohla být využita právě na přípravu sester ze zahraničí. Její nástupkyně Jana Maláčová však záhy záměr změnila a prioritou se staly rekvalifikace a genderová problematika.

Předsedkyně pracovní skupiny Sekce zaměstnanosti a sociální péče Hospodářské komory ČR Jaroslava Němcová.

Ve finále tak dnes musí celý proces zajistit zaměstnavatel, který pracovníka dovezl. I když přitom lze kurzy češtiny absolvovat i on-line ještě před příjezdem k nám, obvykle zdravotník dobře česky nemluví.

„Když chce nemocnice sestru, může jít dvěma cestami. Zaplatit kurz za 71 tisíc, což znamená náklad 50 tisíc náklad měsíčně, nebo sestra bude půl dne pracovat a půl dne se učit. Zpočátku je ale dobré využít je na následné péči a odděleních, kde není tlak na češtinu takový a mohou si tam projít přípravou,“ načrtává předsedkyně pracovní skupiny Sekce zaměstnanosti a sociální péče Hospodářské komory ČR Jaroslava Němcová, podle které je reálné nechat projít kurzem lékaře, na sestry ale tak velká finanční dotace nebývá k dispozici.

Dva měsíce čekání na biometrickou kartičku

Zdravotnický personál z třetích zemí přitom dnes přichází do Česka obvykle na zaměstnanecké karty (modrá karta vyžaduje mzdový práh, kterého v českém zdravotnictví málokdo dosáhne). Jenže zatímco v roce 2013 se u nás vydávalo kolem 1500 zaměstnaneckých karet ročně, dnes je to 50 tisíc, což s sebou nese rozsáhlou administrativu. Proto byly navýšeny kapacity zastupitelských úřadů i ministerstva vnitra, jenže už se tak nestalo na dalších místech.

Ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná.

„Pak vám doktor či sestra přijede a čeká dva měsíce na vyřízení biometrické kartičky, kterou musí povinně mít, protože se to nestíhá. To je problém, na který upozorňujeme, a bude ho muset někdo řešit,“ podtrhává Pavla Novotná. Díky vyšším kapacitám na vnitru a zastupitelstvech se však alespoň vyřizování modrých i zaměstnaneckých karet daří během 45 dnů.

Zdravotníky lze přitom do Česka přivézt v rámci programu Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, ale i Kvalifikovaný zaměstnanec. Jaroslava Němcová doporučuje nejprve přivézt sestry v rámci Kvalifikovaného zaměstnance, aby si zaměstnavatel ověřil jejich schopnosti a to, zda jsou skutečně schopny nastoupit u lůžka. Protože to často bývá problém, není pak zaměstnavatel nucen je odměňovat jako plnohodnotné sestry. Po zapracování pak ale může na ministerstvu zdravotnictví zažádat o zařazení do Vysoce kvalifikovaného zaměstnance, což je program s mzdovým prahem a také možností dovézt do ČR rodinu. Zároveň jsou u tohoto programu nastaveny kvóty tak vysoko, že nehrozí jejich vyčerpání. Jak ale upozorňuje Pavla Novotná, v tuto chvíli jsou pro Ukrajinu volné kvóty i u Kvalifikovaného zaměstnance (což je program, přes který přicházejí i dělnické síly, takže se snáze vyčerpá).

„Přes programy už do ČR přišly stovky lidí. Zdravotnického personálu z třetích zemí je tu v tuto chvíli kolem 2700, což je mnohonásobně více než občanů EU, pokud odečteme Slováky. Přitom euroobčané tu mohou pracovat bez jakékoliv administrativy, jen je třeba vyplnit informační kartu na úřadu práce. Přesto tu je jen 416 zdravotníků z Evropy,“ dodává Novotná.

Blok konference, který se zabýval mobilitou pracovníků a legální migrací. Zleva: Hana Flanderová, ministerstvo zahraničních věcí, Pavla Novotná, ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, Martina Vašáková, náměstkyně MZ pro zdravotní péči, Ivo Hartmann, vydavatel Zdravotnického deníku (moderátor diskuse), Jaroslava Němcová, předsedkyně pracovní skupiny Sekce zaměstnanosti a sociální péče Hospodářské komory ČR a  Ivan Duškov, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Odborný panel se uskutečnil za laskavé podpory OKsystem a.s.

Michaela Koubová

Foto: Radek Čepelák

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY