Středa, 25. května, 2022

Omikron není mírný a pandemie není u konce. WHO třídí mýty a fakta o nové variantě

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

V celém evropském regionu Světové zdravotnické organizace (WHO) dochází k prudkému nárůstu počtu případů infekce covid-19, a to převážně v důsledku šíření nové varianty omikron. Od 26. listopadu 2021, kdy byla varianta B.1.1.529 ze strany WHO označena za „znepokojivou“ a dostala jméno omikron, vzrostlo poznání o ní, a současně díky uplynutí téměř dvou měsíců bylo možné sledovat její chování i dopady na jednotlivce i celé komunity.

Regionální kancelář WHO pro Evropu vydala základní shrnutí faktů o nové variantě viru SARS-CoV-2 s označením omikron. Reaguje tak na příval „obrovského množství spekulací, dohadů a zavádějících informací o této variantě, což ztěžuje jednotlivcům i autoritám učinit informovaná rozhodnutí ohledně ochrany zdraví“. Skutečnost, že se covid-19 nyní rychle šíří, a zejména kvůli rychlému šíření varianty omikron, WHO dokládá i srovnáním, že zatímco v září 2021 byl během jednoho týdne zaznamenán více než jeden milion případů, prvního lednového týdne roku 2022 došlo k nárůstu o více než sedm milionů hlášených případů.

Svůj materiál pro veřejnost kancelář označuje za „třídění mýtů a faktů“. Vznikl na základě monitoringu médií, sociálních sítí a častých dotazů v internetových vyhledávačích, ve spolupráci s iniciativami věnujícími se ověřování faktů. Níže jej předkládáme v plném znění:

Fakt: Omikron se zdá být méně závažný než delta, ale neměl by být považován za mírný.
Mýtus: Omikron způsobuje pouze mírné onemocnění.

Je důležité, abychom nepředbíhali v posuzování závažnosti a potenciálního dopadu omikronu.

Řada zemí ukazuje, že závažnost infekce omikron je ve srovnání s variantou delta nižší. Nicméně tyto zjištěné dopady omikronu byly většinou pozorovány v zemích s vysokou proočkovaností v rámci evropského regionu WHO. Relativně nižší míra hospitalizací a úmrtí je tak z velké části způsobena očkováním, zejména v těch nejzranitelnějších skupinách. Nebýt očkování, mnohem více osob by muselo být hospitalizováno. Je tak příliš brzy na to konstatovat, jaký dopad bude mít omikron v zemích s nižší proočkovaností a v nejvíce zranitelných skupinách populace.

Fakt: Omikron stále představuje vysoké riziko pro naše zdravotnické systémy.
Mýtus: Vzhledem k tomu, že je omikron méně závažný, počet hospitalizací bude nižší a naše zdravotnické systémy budou schopné situaci zvládnout.

Celková rizika spojená s omikronem zůstávají z řady důvodů velmi vysoká. Současná data ukazují, že omikron má ve srovnání s variantou delta výhodu rychlého šíření. I kdyby tak infekce způsobené omikronem byly ve srovnání s deltou méně závažné, jejich rychlý nárůst povede k rychlému k navýšení počtu hospitalizací, což následně vytvoří tlak na zdravotnické systémy, aby zvládly zajistit péči, jak o pacienty s covid-19, tak s jinými onemocněními.

Fakt: Vakcíny nabízí nejlepší dostupnou ochranu proti omikronu.
Mýtus: Vakcíny nefungují proti omikronu.

Očekává se, že očkování poskytne významnou ochranu proti závažnému průběhu a úmrtí způsobenými variantou omikron, a současně také proti infekcím způsobenými dalšími stále cirkulujícími variantami. Relativně nižší podíl hospitalizací a úmrtí v důsledku omikronu je z velké části způsoben tím, že mnoho osob v našem regionu je již očkováno. Očkování dává imunitnímu systému podnět k tomu, aby se dokázal bránit nejen vůči v současnosti cirkulujícím variantám – včetně omikronu – a současně nám dává ochranu vůči závažnému průběhu i budoucích mutací covid-19.

Fakt: Neočkovaní lidé jsou variantou omikron ohroženi nejvíce.
Mýtus: Neočkovaní lidé neonemocní závažně, pokud se nakazí omikronem.  

Skutečně není příliš moudré držet si palce a doufat v souvislosti s omikronem v to nejlepší, protože tato varianta si najde ty, kteří zůstávají neočkovaní. Prudký nárůst počtu případů infekce covid-19 už nyní vede k více hospitalizacím v zemích, kde se omikron stal dominantní variantou, přičemž většinu hospitalizovaných tvoří neočkovaní. Tam, kde chybí opatření k přerušení řetězce šíření infekce covid-19, se omikron šíří nebývalou rychlostí, a stejně jako při vlně způsobené variantou delta budou neočkovaní zasaženi nejhůře. Naše nejlepší doporučení tak nadále zní: Nechte se očkovat, jakmile je to možné, a to včetně posilující (booster) dávky, pokud je vám nabídnuta.

Fakt: Omikron je o dost závažnější než běžné nachlazení.
Mýtus: Omikron je jen jako běžné nachlazení.

Omikron není jako běžné nachlazení, protože vás mnohem pravděpodobněji přivede do nemocnice. Vidíme, že osoby infikované variantou omikron musí být hospitalizovány a někteří z nich v důsledku této infekce umírají. Stejně tak se očekává, že u lidí, kteří se nakazili omikronem a uzdravili se, bude existovat riziko rozvoje stavu označovaného jako „long-covid“. 

Fakt: Omikron může znovu nakazit ty, kteří covid-19 již v minulosti prodělali.
Mýtus: Předchozí infekce poskytuje imunitu proti omikronu.

Pokud jste v minulosti měli covid-19, měli byste se nechat očkovat, protože reinfekce omikronem je stále možná, a to včetně rizika závažného průběhu, přenosu viru na ostatní a rozvoje „long-covidu“. Nechat se plně očkovat, bez ohledu na to, zda jste prodělali covid-19 či nikoliv, je tím nejlepším způsobem, jak chránit sebe i ostatní před závažným průběhem infekce, hospitalizací a úmrtím v důsledku nákazy.

Fakt: Posilující (booster) dávky jsou účinné a zvyšují ochranu proti závažnému průběhu infekce způsobené omikronem a dalšími variantami covidu-19.
Mýtus: Posilující (booster) dávky jsou neúčinné proti závažnému průběhu onemocnění způsobeného omikronem.

Účinnost vakcín proti covidu-19, stejně jako jiných očkovacích látek, například proti chřipce, s postupem času klesá. Pokud vám bude nabídnuta možnost nechat si aplikovat posilující (booster) dávku, využijte ji. Skutečně tak posílíte svou ochranu proti závažného průběhu omikronu i dalším variantám covid-19. Toto doporučení je obzvláště důležité pro osoby z rizikových skupin, jako jsou lidé starší 60 let a chronicky nemocní, u nichž je nejvyšší riziko závažného průběhu infekce. Zdravotníci by rovněž měli dostat posilující dávku vzhledem k riziku vysoké expozice viru a nebezpečí, že budou šířit virus na zranitelné osoby, o které pečují.

Fakt: Používání roušek je efektivní ochranné opatření, které pomáhá redukci infekcí a šíření omikronu.
Mýtus: Roušky proti omikronu nefungují, protože mezery mezi vlákny v nich jsou větší než virus.

Na základě důkazů, které máme nyní k dispozici, můžeme říci, že všechna preventivní opatření, která fungují proti variantě delta, jsou účinná také proti omikronu – a to včetně nošení roušek. Omikron se šíří rychle, tedy spolu s očkováním, všechna ochranná opatření – nošení roušek, mytí rukou, rozestupy, vyhýbání se uzavřeným a stísněným prostorům a místům s vysokou koncentrací osob, kýchaní a kašlání do kapesníku nebo loktu, a dostatečné větrání – jsou třeba k zastavení vlny infekce a ochrany zdravotníků i zdravotnických systémů.

Fakt: Konec pandemie není v dohledu.
Mýtus: Vzhledem k tomu, že je omikron méně závažný, blížíme se konci pandemie.

Je důležité si uvědomit, že je před námi ještě kus cesty ke konci pandemie. Ačkoliv nyní hlásíme méně hospitalizací a úmrtí napříč evropským regionem WHO jako celkem, potýkáme se s obrovským nárůstem počtu případů. I když se omikron v regionu rychle prosazuje, většina současných případů covid-19 je stále způsobená variantou delta, o které je známo, že způsobuje závažný průběh onemocnění a úmrtí.

V těch zemích, kde se omikron stává nebo již stal dominující variantou, vidíme zdvojnásobení počtu případů každého 1,5 dne až každé tři dny, a v důsledku toho rapidně stoupají hospitalizace.

Nemůžeme si proto dovolit polevit v naší ostražitosti. Bez ohledu na váš věk nebo místo, kde žijete, stále platí, že byste se měli nechat očkovat, jakmile máte možnost, být plně očkováni a případně absolvovat posilující (booster) dávku, a pokračovat dodržování preventivních opatření s cílem chránit sebe i ostatní.

Ukončení pandemie vyžaduje, abychom dosáhli mnohem vyšší proočkovanosti klíčových skupin v našem regionu i mimo něj. Také jde o rovnost v dostupnosti očkovacích látek mezi zeměmi i v nich samotných, která musí zahrnovat prioritizaci vakcinace zranitelných osob a zdravotníků.

Dezinformace a zavádějící informace navíc podněcují nedůvěru. To pak ohrožuje zdraví i životy, podkopává důvěru ve vědu, instituce a zdravotnické systémy, a brání odpovídající reakci na pandemii. Kdykoliv se zavádějící informace a dezinformace střetnou s vědou postavenou na důkazech, je někomu znemožněno učinit správné rozhodnutí pro ochranu svého zdraví.

Ludmila Hamplová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY