Středa, 28. září, 2022

Pandemický zákon by měl podle zdravotnického výboru platit do konce listopadu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Protože platnost pandemického zákona s posledním únorem skončí, chce jeho prodloužení spolu s novelizací protlačit koalice v co nejkratší lhůtě. Původně se měla úprava ve sněmovně projednávat zrychleně včera odpoledne, což nakonec zhatilo SPD svým vetem. Už včera ráno se ale novelou zabýval sněmovní zdravotnický výbor, kde ze strany opozice zaznělo několik výtek. Vadí jí například to, že na projednání úpravy je málo času, nebo že by šlo karanténu či izolaci oznámit esemeskou. Navzdory tomu výbor novelu schválil, odsouhlasil ovšem zároveň pozměňovací návrh, který platnost pandemického zákona ukončuje 30. listopadu tohoto roku. Do té doby by tak ministerstvo zdravotnictví muselo připravit a nechat projít celým legislativním procesem novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která pandemický zákon nahradí.

„Jsme ve fázi, kdy vlna omikronu vrcholí a pravděpodobně podle predikcí neskončí koncem února. Pandemický zákon v současné podobě ale platí do 28. února, přičemž tento zákon zapíná a vypíná všechna opatření a stav pandemické pohotovosti. Podobná legislativa, jako je pandemický zákon, byla přijata ve všech zemích EU, a byla to reakce na vydání direktivy EU týkající se certifikátů – kdybychom pandemický zákon neměli, přestaly by v ČR certifikáty platit u všech občanů EU,“ uvedl na výboru ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Novelu přitom začalo připravovat už předchozí vedení ministerstva, nyní do ní navíc byla zahrnuta rozhodnutí soudů v tom smyslu, že došlo k opravám inkriminovaných paragrafů. Vedle toho byla posílena akceschopnost krajských hygienických stanic, protože se zatím nepovedlo připravit novelu sjednocující chování stanic – na ní ministerstvo v tuto chvíli pracuje. Zohledněny byly také varianty odškodnění.

„Pandemický zákon připomínkovali jak odborníci, tak jednotlivá ministerstva a poslanecké kluby či Asociace hejtmanů. 99 procent připomínek jsme vypořádali způsobem, že byly zapracovány,“ doplňuje Válek.

Podle předsedy zdravotnického výboru Bohuslava Svobody (ODS) je ovšem zásadní, že dochází k rozšíření výčtu mimořádných opatření, které lze přijmout. Týkají se omezení podnikatelské činnosti, dětských a školských zařízení, podmínek přítomnosti na pracovišti, oddělení pozitivních osob a zrychlení komunikace ohledně izolace a karantény. Dochází také ke změně působnosti ministerstva obrany a vnitra, kdy se zakotvuje subsidiarita opatření ministerstva zdravotnictví platných pro bezpečnostní složky. Upravuje se i postup Nejvyššího správního soudu v otázkách soudního přezkumu.

Málo času na detaily, říká ANO

Opoziční poslanci Julius Špičák a Kamal Farhan (oba za ANO) ovšem poukázali, že výbor neměl dost času na to, aby novelu řádně vydiskutoval. „Mně se nelíbí rozšíření ukládání restrikcí, co se týká venkovních aktivit a zoo. Je tam také rozšíření na regulaci mateřských, základních či vysokých škol. Pokud už by mělo dojít k zavírání škol, nemělo by se to podle mě řešit pandemickým zákonem. Stojí tam také, že podnikatelům se bude hradit skutečná škoda, což ale vylučuje ušlý zisk. Režim pandemického zákona je tak méně příznivý než režim nouzového stavu, kde podle paragrafu 36 krizového zákona dochází k náhradě jak skutečné škody, tak ušlého zisku. Dopadá to tedy na provozovatele restaurací, vleků a podobně. Poslední věc, která se mi líbí úplně nejméně, je to, že lze ukládat karantény ústním pokynem, SMS a tak dále, a to i ze strany pověřené osoby – učitelky nebo třeba nějakého pracovníka. Neumím si představit, jak na to budou lidé reagovat a jak to bude soudně vymahatelné,“ vypočítává Kamal Farhan.

„Jediná možnost, jak dát děti do karantény, je, že rodičům někdo pošle SMS – jinak se to nedozvědí. A v podstatě už to tak dnes funguje. Vnímám to jako nouzové řešení, které si infekce vyžaduje – za tři, čtyři dny je pozdě. U dospělých je situace trochu jiná. Běží to přes zaměstnavatele a forma oznámení bude mít formálně zaručenou podobu s tím, že zdroj je oprávněn takovou věc říkat,“ reaguje Bohuslav Svoboda.

Ten také poukazuje na to, že vyrobit papírové rozhodnutí a doručit ho znamená, že ho dotyčný mnohdy dostane ve chvíli, kdy mu už karanténa končí. Pokud má přitom někdo za to, že pokyn absolvovat izolaci či karanténu byl nesprávný, může podat námitky vůči krajské hygienické stanici, která pak písemně rozhodne. Ve chvíli, kdy by byl dotyčný stále nespokojen, má možnost obrátit na správní soud.

Co se pak týče situace ohledně náhrad pro podnikatele, je podle náměstka MZ pro legislativu Radka Policara režim pandemického zákona nejvýhodnější. Krizový zákon se totiž uplatňuje pouze během nouzového stavu a nejsou k němu judikáty, takže nejsou známy meze reálného odškodnění. Navíc podle zákona o ochraně veřejného zdraví si každý nese náklady na plnění opatření sám.

„Proto když byla před necelým rokem diskuze o tom, jak správně odškodnění nastavit, byla shoda stran, že by se měla odškodňovat skutečná škoda, ne ušlý zisk. I kvalitní akademické studie, které se otázkou zabývají, dospívají k tomu, že vyčíslovat ušlý zisk je v těchto případech téměř nemožné,“ dodává Policar.

Výhrady k novele pandemického zákona má ale také Julius Špičák. „Vidím tam celou řadu principů, které bych si potřeboval ujasnit. Jde například o princip univerziality a regionality – co se bude konat, jestliže bude kritická situace jen v jednom kraji, ale v ostatních ne? Pak se tu rozšířila působnost na školská zařízení, takže budu chtít slyšet, jestli tu bude princip selektivity, nebo půjde o univerzální řešení. Nejsem si také úplně jist, jestli vyhlášení karantény esemeskou se kryje s principy naší legislativy. A další problém je celoplošná karanténa při návratu z určitých zemí. Ďábel zkrátka tkví v detailu a nejsem pro to, abychom to rychle schvalovali – máme čas na regulérní legislativní proces,“ domnívá se Julius Špičák.

S tím ovšem nesouhlasí Bohuslav Svoboda, který připomíná, že pandemický zákon bude platit už pouze měsíc, a je tedy problematiku nutno řešit urychleně.

Šibeniční termín

Spolu s novelou tak je hlavně třeba prodloužit působnost pandemického zákona. „Odborné společnosti v EU i na celém světě jsou optimisté a existuje změněný postoj poradců prezidenta USA, který říká, pojďme od pandemie k endemii, což je podle mě správná cesta – pojďme od chaotického očkování k systematickému, které bude předcházet stejně jako u chřipkových epidemií jednotlivým vlnám tak, aby byly protilátky na nejvyšší úrovni v době podzimní a jarní vlny, ne při letní dovolené. Přesto není jistota, že se neobjeví jiná mutace, a proto musíme mít legislativu, která bude nachystaná na podzimní vlnu. Proto žádám o prodloužení pandemického zákona,“ vysvětluje Válek.

K návrhu dostal výbor jeden pozměňovací návrh, který předložil Bohuslav Svoboda. Ten přichází s tím, že by platnost pandemického zákona skončila 30. listopadu tohoto roku, nebyl by tedy na dobu neurčitou. Návrh následně zdravotnický výbor schválil, čímž se tak trochu vrátil k tomu, co zamýšlelo i ministerstvo zdravotnictví.

„Na vládu jsme šli s omezenou platností zákona, vláda ale rozhodla jinak. O platnosti tak rozhodne poslanecká sněmovna; ministerstvo zdravotnictví obecně s omezením platnosti problém nemá. My budeme intenzivně pracovat na zákoně o ochraně veřejného zdraví, který se měl během uplynulých dvou let připravit, ale z různých, často objektivních důvodů se ho připravit nepovedlo. Pokud tak poslanecká sněmovna schválí nějaké datum, my do něj budeme muset připravit novelu, předložit ji a sněmovna ji bude muset projednat, poslat do senátu a musí ho podepsat prezident. Jestli se tedy poslanecká sněmovna domnívá, že se to dá zvládnout do 30. listopadu, pak je to správné. My jsme původně navrhovali srpen 2023,“ říká k tomu Vlastimil Válek s tím, že nová úprava nebude zaměřená jen na jeden virus, ale na pandemie či epidemie obecně.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY