Ministerstvo zdravotnictví kvůli současné uprchlické krizi umožňuje zdravotnickým zařízením získat akreditaci pro vzdělávání v mimořádném zjednodušeném režimu. Foto: Flickr/Björn Laczay, licence Creative Commons Attribution 2.0 Generic

Poslanci ANO strhali osekaný návrh rozpočtu MZ, zdravotnický výbor ho přesto schválil

Sněmovní zdravotnický výbor včera schválil osekaný rozpočet ministerstva zdravotnictví, který počítá s o šest miliard menšími výdaji, než se původně plánovalo. To během hodinové diskuze strhali poslanci ANO, kteří si stěžovali zejména na škrty týkající se hygienických stanic. Právě hygieny se pak týkal i další bod, který zdravotnický výbor projednával, a to její plánované restrukturalizace. Do budoucna by tak podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové měla vzniknout jednotná státní hygienická služba, která by zahrnovala 14 sekcí s podobnou strukturou, kterou dnes mají krajské hygienické stanice.

Hlavním bodem, kterým se včera sněmovný zdravotnický výbor zabýval, byl návrh rozpočtu ministerstva zdravotnictví. Ten přichází s tím, že příjmy dosáhnou výše 12,85 miliardy a výdaje 17,98 miliardy. Příjmy z prodeje vakcín přitom tvoří 5,9 miliardy a očekávané příjmy z rozpočtu EU a finančních mechanizmů by měly tvořit 6,87 miliardy. Co se týče výdajů, vedle zmíněných evropských projektů, na jejichž kofinancování má jít ze státního rozpočtu 621 milionů, půjde 1,83 miliardy na výzkum, vývoj a inovace a 3,5 miliardy souvisí s nákupem vakcín na covid. Běžné výdaje, které jsou určeny na provoz 20 organizačních složek státu, příspěvky na provoz příspěvkových organizací, leteckou záchranku či specializační vzdělávání zdravotníků, pak dosáhnou 9,74 miliardy.

„Redukce je na objem financí v resortu největší, což je paradox. Z původních asi 23 miliard je tu redukce asi šest miliard, kdy se 4,5 miliardy šetří v oblasti pandemie a vakcinace,“ poukazuje místopředseda výbor Julius Špičák (ANO).

„Ministerstvo si nechalo sebrat takové peníze, že je postiženo nejvíc z celého rozpočtu. Neumím si představit, že by ministryně obrany v době války přistoupila na to, že jí seberou nejvíce peněz. My nyní bojujeme s virem, ale ministerstvo se v tomto boji nechá nejvíc osekat,“ přidává se Kamal Farhan (ANO).

A co na seškrtané položky říká ministerstvo? „Týká se to výhledu, kolik budeme nakupovat vakcín a kolik za ně dostaneme od zdravotních pojišťoven. Je to ale křišťálová koule, takže máme předjednáno s ministerstvem financí, že se k tomu budeme vracet podle reálné situace. Samotný rozpočet ministerstva byl krácen o 1,3 miliardy, což bylo proporční s ostatními ministerstvy,“ reaguje náměstkyně Helena Rögnerová.

Poslanec Jiří Mašek (ANO) ale také upozornil, že ministerstvo financí seškrtalo kofinancování evropských programů z původních 903 milionů o 300 milionů – jenže už se adekvátně neponížila částka, s níž počítáme z EU a která je kofinancováním podmíněna. „V tomto roce nebude čerpáno tolik, abychom původně plánovanou částku potřebovali celou. Nedojde tedy ke snížení, jen proběhne část v příštím roce,“ reaguje náměstek ministra Jakub Dvořáček. K tomu ovšem Mašek dodává, že tím pádem budeme letos čerpat z EU vzhledem k podmínkám jen 4,68 miliardy, což však v rozpočtu napsáno není.

O 15,6 milionu má přijít také samotné ministerstvo s tím, že už nebude chytrá karanténa, což ale zůstává nejisté. Zároveň podle Maška nejsou zohledněny rostoucí ceny energií. „Je to nereálné a jsem přesvědčen, že současná vláda počítá s tím, že se to na závěr dosype,“ domnívá se Mašek.

Neškrtneme lidi, ale nezaplatíme je

Jedním z míst, kde se škrtalo, je hygienická služba, která má dostat o 62,7 milionů méně. Původně bylo snížení rozpočtu doprovázeno seškrtáním 132 míst, od tohoto plánu ale bylo ustoupeno. „Nicméně nevím, jak jinak lidi zaplatíme, než že jim výrazně sáhneme na platy,“ poukazuje Jiří Mašek s tím, že průměrný plat na krajských hygienických stanicích se plánuje na 36 291 korun, zatímco doposud to bylo 38 560 korun. „Nadšenci, kteří tam byli, odejdou, protože za ty peníze tam nebudou. Už teď mají velký problém doplnit personál,“ dodává místopředsedkyně výboru Věra Adámková (ANO) s tím, že se tak můžeme rovnou přestat připravovat na podzimní vlnu.

Ke kritice se připojuje i Kamal Farhan. „Hygieny hospodaří s nějakým rozpočtem, provozní náklady jim rostou. My jim teď ubereme hloupých 60 milionů, spotřebují se rezervy a pak jsem zvědavý, za co budou volat a jezdit. Takže neřekneme, že ubereme lidi, ale nakonec na ně nebudeme mít,“ konstatuje Farhan.

Přestože se opoziční poslanci postavili proti návrhu rozpočtu ministerstva, ten byl schválen v poměru 12:9. Na diskuzi pak navázal další bod, který se týkal reformy hygienické služby. „Snažili jsme se navrhnout řešení, které by bylo efektivní a vedlo k tomu, že hygienická služba bude mimořádné události zvládat standardně, efektivně a jednotně v celé ČR. Co během pandemie nefungovalo, je IT technika, kdy se na koleni tvořily systémy chytré karantény. Ne každá hygienická stanice je byla ochotna akceptovat bez výhrad,“ popisuje hlavní hygienička Pavla Svrčinová.

„Dva roky covidového šílenství v plné nahotě ukázaly, že celá řada věcí na všech hygienických stanicích nefunguje ideálně a pod tlakem se začíná hroutit,“ potvrzuje ředitel plzeňské KHS Michal Bartoš.

Centralizace obslužných provozů na hygieně

Hlavní hygienička proto přichází s návrhem, že by byla jednotná státní hygienická služba, v jejímž čele by byl ústřední ředitel. Na krajích by v první fázi byla zachována struktura, která je nyní, takže by existovalo 14 krajských sekcí s pěti odbory (protiepidemický, hygieny práce, hygieny obecné a komunální, hygieny dětí a mladistvých a hygieny výživy). Na ústředí by se pak vytvořilo 14 pracovníků ze zrušených míst ředitelů sekce.

„To bychom chtěli nahradit tím, co nyní hygienické službě trochu chybí, a to je oddělení metodologie pro jednotlivé odborné sekce. Na to by byla navázána odborná centra na SZÚ, která by pomáhala shromažďovat vědecké poznatky a tvořit metodologii. Na ústředí by pak mělo postupem času dojít k centralizaci provozů, protože dnes má každá krajská hygiena jednu až dvě mzdové účetní. 14 stanic by místo toho mohlo zvládnout menší oddělení o pěti, šesti lidech, takže bychom něco mohli ušetřit. Byla by tam také centrální právní služba a také oddělení kontrolní, které v současnosti s výjimkou úseku bezpečnosti potravin moc nefunguje. Uplatňování legislativy ze strany KHS je tak velmi nejednotné,“ načrtává Svrčinová.

Podle ní jsou zároveň velké rozdíly mezi jednotlivými KHS v tom, jak jsou obsazeny lidmi, zejména v obslužných provozech. „Moje představa je taková, že lidé z obslužných provozů by postupně odcházeli a byli nahrazováni lidmi, kteří by vykonávali odborný zdravotní dozor. Tam bych viděla posílení, protože na některých KHS máme úseky silně poddimenzované,“ dodává Svrčinová.

„Přístup by měl znamenat, že by z žádné hygienické stanice neměl v důsledku reorganizace odejít jediný odborný pracovník. To nevylučuje do budoucna centralizovat některé obslužné činnosti, a pokud už by mělo ke změnám počtu pracovníků dojít, půjde o tyto profese,“ shrnuje Bartoš.

Bartoš také poukazuje na současný neutěšený stav, kdy jsou všechny KHS správními úřady (nejde tedy na rozdíl od zdravotních ústavů o poskytovatele zdravotních služeb), což s sebou nese rigidní systém státní služby a obtížnou aplikovatelnost změn. Zároveň jsou ředitelé KHS ve složité situaci, protože má každý z nich tři šéfy – odborným a metodickým šéfem je hlavní hygienička, faktickým šéfem dle zákona o státní službě je státní tajemník ministerstva zdravotnictví a je tu pochopitelně také ministr zdravotnictví.

„Tuto situaci nepokládáme za správnou a chybí tam to podstatné: přímá odpovědnost a nástroje, které by měl mít vedoucí pracovník na svého podřízeného. Když mi paní náměstkyně Svrčinová uloží nějaký úkol a já ho budu ignorovat, tak v tuto chvíli nemá reálné nástroje, aby mě potrestala. To by zamýšlená reorganizace tak, jak jsme na ní nedávno začali pracovat, odstranila,“ dodává Michal Bartoš.

Elity v oblasti veřejného zdraví nejsou vidět

Při diskuzi o restrukturalizaci hygieny ale poukázal ředitel ÚZIS Ladislav Dušek ještě na jeden důležitý aspekt. „Potřebujeme závažnou debatu o tom, kdo vychovává hygieniky, jaké máme akreditované vysokoškolské obory v oboru veřejného zdraví a zda v tomto oboru máme základnu akademické hierarchie. V tomto oboru nám schází hierarchie elit. Do médií teď vystupovala řada lidí v oblasti epidemiologie, vakcinologie a podobně, ale ta největší elita se neozvala,“ konstatuje profesor Dušek.

O problému by tak nyní chtěl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) diskutovat s děkanem 3. LF UK Petrem Widimským. „Já v systému nevidím, jakou práci má dělat bakalář v oboru hygieny a co magistr. Najednou se také ztrácí atestovaný hygienik, který v systému není,“ říká k tomu Válek.

A jakou má vizi podoby hygieny on? „Chtěl bych propojit SZÚ, hlavního hygienika a krajské hygieny. Chtěl bych, aby měl SZÚ důstojnou vědeckou radu, jejímž základem by byli reprezentanti České lékařské společnosti, na nichž se shodne AZV a ČLS,“ načrtává Válek, který dodává, že na modelu nyní pracuje tým složený z šéfky SZÚ a hlavní hygieničky.

Michaela Koubová