Statistiky jsou pro Slovensko alarmující a hepatologové na tento trend upozorňují již řadu let. Podle prestižního vědeckého časopisu The Lancet má Slovensko nejvyšší výskyt jaterní cirhózy na světě. Foto: Pixabay

V IKEM poprvé transplantovali játra od žijícího dárce dospělému příjemci

Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantovali poprvé játra od žijícího dárce dospělému příjemci. Polovinu svých jater darovala vážně nemocné pacientce její sestra. Zástupci IKEM o tom dnes informovali novináře. Dosud takto transplantovali lékaři játra jen třem dětem, kdy byl dárcem jejich otec.

Podle transplantačního hepatologa Pavla Taimra počet pacientů na čekací listině na nová játra v posledních letech stoupá, počet dárců je ale přibližně stejný, a tak se řada pacientů nového orgánu nedočká. Proto je třeba hledat nové možnosti, jak nemocným pomoci. Možnost transplantace jater od žijícího dárce nyní nabízejí lékaři v IKEM téměř všem pacientům, kteří jsou na čekací listině. Už po několika hodinách od operace se podle Taimra začnou jaterní buňky množit a orgán doroste zhruba do dvou měsíců.

Nejčastějším důvodem, proč se v IKEM pacienti dostanou na čekací listinu na nová játra, je podle Taimra karcinom jater. Nyní je to u zhruba 20 procent pacientů. Právě program transplantace od živých dárců nabízí řešení, protože v podstatě obchází čekací listinu.

„V IKEM je ročně na čekací listině přes 150 pacientů, kteří v průměru čekají 148 dní. Ale je velký rozdíl mezi jednotlivými pacienty. Roli hraje tělesná konstituce a například i krevní skupina,“ uvedl Taimr. Nejdéle podle něj čekají pacienti s krevní skupinou 0, u nich je medián asi osm měsíců.

Přednosta kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk doplnil, že dárcem jater se může stát každý dospělý člověk bez závažného onemocnění, který není obézní. Shoda v krevní skupině podle něj není nutná.

Dosud v IKEM od žijícího dárce transplantovali lékaři játra třem dětem. Dárcem byl vždy otec dítěte. Podle Froňka je ale transplantace u dospělých složitější, protože je nutné od žijícího dárce odebrat mnohem větší kus jater. „Přitom nesmíme ohrozit jeho život. I proto se na tyto nejtěžší výkony připravujeme i pomocí virtuální reality, která nám umožní se podívat na orgán nejen zvenku, ale i zevnitř na cévní řečiště,“ popsal Froněk.

Loni chirurgové v IKEM transplantovali játra 143 pacientům, z toho devět byly děti. Podle Froňka je cílem zachovat tento počet transplantací od zemřelých dárců a k tomu ročně udělat několik desítek transplantací od žijících.

-čtk-, -pur-