Pátek, 30. září, 2022

Dofinancování slovenského zdravotnictví kritizují pacienti, lékaři i zdravotní pojišťovny

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Slovenská ministerstva financí a zdravotnictví se sice dohodla na dofinancování zdravotnictví ve výši 365 milionů eur (zhruba 9,16 miliardy korun), ale podle pacientských i lékařských organizací to nestačí a víceméně jde jen o marketingový tah.

„I přes avizované dofinancování ve výši 365 milionů eur půjde do zdravotních pojišťoven na financování zdravotní péče pouze 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Dalších 120 milionů eur (zhruba 3 miliardy korun) má jít pouze do státní zdravotní pojišťovny na navýšení jmění a zbývajících 145 milionů eur (zhruba 3,6 miliardy korun) přes vyšší výběr pojistného, které vychází z prognózy zaměstnanosti a výše platů, zůstává prozatím jen příslibem. Ekonomika reaguje i na krizi na Ukrajině či na globální problémy v dodavatelských řetězcích. To může v příštích měsících opět negativně ovlivnit zaměstnanost. Zdravotní péče a léčba tisíců pacientů nemůže stát na příslibech, potřebujeme reálná řešení,“ říká Mária Lévyová, prezidentka Asociace na ochranu práv pacientů (AOPP).

Stovky milionů eur jako marketingový trik?

O tom, že jde jen o marketingový trik, je přesvědčen také Peter Pažitný, expert na zdravotnictví a řídící partner firmy Pažitný & Kandilaki. „Z celkové slíbené částky je reálných jen sto milionů eur, o které se navýší platba státu za státní pojištěnce. 120 milionů eur na zvýšení základního jmění Všeobecné zdravotní pojišťovny (VšZP) bude sloužit na její záchranu a v principu pokryje pouze ztrátu z minulých let. Nejsou to nové zdroje. A těch 145 milionů eur, které má přinést vyšší výběr pojistného, ​​jsou v současné kritické situaci, kdy hrozí stagflace, nejasné. To je ten pověstný holub na střeše,“ konstatuje Peter Pažitný.

Podle Marie Lévyové by slovenské zdravotnictví potřebovalo k udržení alespoň současného stavu a k zajištění provozu nemocnic a ambulancí momentálně 350 milionů eur (zhruba 8,8 miliardy korun). „Nešlo by přitom o výrazné navýšení mezd zdravotníků, ani o zvyšování dostupnosti a kvality zdravotní péče, byla by pokryta valorizace jejich mezd. Do budoucna ale bude třeba přistoupit k tomu, na co nejen my jako pacienti, ale také lékaři či zdravotní pojišťovny poukazujeme již dlouhodobě. Pro zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče a léčby pro pacienty je klíčové vytvořit předvídatelný systém financování zdravotnictví, který by umožnil lépe plánovat a rozvíjet poskytování zdravotní péče na Slovensku. Dofinancování, jehož svědky jsme bohužel opakovaně každý rok, má být jen výjimečným nástrojem využívaným v době krize a neočekávaných zvratů, nikoli běžným nástrojem, jak dostat do systému více peněz, když už je situace kritická,“ tvrdí prezidentka AOPP.

Podle Petra Pažitného by zdravotnictví potřebovalo 500 milionů eur (zhruba 12,5 miliardy korun) navíc, aby platba státu za jeho pojištěnce dosáhla čtyři procenta z vyměřovacího základu, kterým byla průměrná mzda před dvěma lety. Tak to bylo nastaveno v roce 2004 jako součást reformy tehdejšího ministra zdravotnictví Rudolfa Zajaca. Vydrželo to jen do roku 2007. „Za státní pojištěnce dnes stát zaplatí 31 eur měsíčně (zhruba 775 korun), a i to ani nikoli za všechny reálné státní pojištěnce, ale jen za počty, které byly naplánované. V realitě je státních pojištěnců více a mnozí z nich přitom využívají zdravotní péči ve větší míře. Přirozeně jde nejčastěji o důchodce, nezaměstnané či děti. Zaplatí přitom méně než ti ekonomicky aktivní,“ upozorňuje Mária Lévyová.

Slovensku hrozí jen akutní zdravotní péče

Jak již AOPP upozornila, částka 145 milionů eur přes vyšší výběr pojistného je jen nejistou položkou. Takové přísliby totiž nejsou pro pacienty reálným řešením, ale jen prohlubují nejistotu v otázce financování zdravotní péče. Situace ve slovenském zdravotnictví je proto nadále vážná. „Přetrvává nedostatek lidských i finančních zdrojů, a pokud zdravotní pojišťovny nepřenesou dodatečných 145 milionů eur očekávaných z vyššího výběru pojistného ​​i do návrhů smluv s poskytovateli od 1. dubna, je hrozba poskytování pouze neodkladné zdravotní péče od 1. července 2022 nadále reálná,“ tvrdí Martin Hromádka, člen rady Asociace nemocnic Slovenska.

Pro pacienty by to znamenalo, že by jim nemocnice poskytovaly pouze akutní zdravotní péči a následnou zdravotní péči by si museli pacienti hradit v plné výši. Pro mnohé by byly tyto náklady neúnosné, a tak by si léčbu nemohli dovolit. Například při infarktu myokardu by byla pacientovi ze zdravotního pojištění hrazena záchrana života a stabilizace stavu, náklady spojené s dalším pobytem v nemocnici, včetně lůžka na každý den, léků, stravy a dalších nákladů, by si musel hradit sám.

„V takové situaci jsme ještě nebyli a věříme, že se do ní nedostaneme. I proto intenzivně komunikujeme s organizacemi, které sdružují zdravotníky, poskytovatele – nemocnice, ambulance, lázně, vedeme dialog a společně hledáme řešení. Je to důkaz toho, že nám všem na pacientech záleží a je nám líto, že ti, kdo stanoví pravidla, nemají stejné priority,“ připomíná Maria Lévyová.

Slovenské zdravotnictví má dlouhodobé problémy s financováním a všechny vlády to zachraňují jeho dofinancováním v průběhu roku. Vždy, když je již situace v sektoru neúnosná. „Finanční problémy jsou způsobeny třemi faktory. Za prvé, stát dlouhodobě platí málo za státní pojištěnce. Zatímco za ministra Rudolfa Zajace jsme tuto částku nastavili na čtyři procenta, tak v roce 2022 je to jen 2,7 procenta! Za druhé, politické garnitury, ať již Smeru a nyní i OĽaNO, se tvářily a tváří, že zdravotnictví je bezplatné, není ochota zavést legální a předvídatelnou spoluúčast. A za třetí, chybí vize pro moderní způsob zdravotního pojištění, jako je například nominální pojistné v Nizozemsku,“ konstatuje Peter Pažitný.

Soukromé zdravotní pojišťovny cítí diskriminaci

O slovenské pojištěnce se starají tři zdravotní pojišťovny, jedna státní a dvě soukromé. „Vláda svým rozhodnutím, neférově a na úkor ostatních, podpořit VšZP, opět rozdělila obyvatele Slovenska na dvě kategorie. Na ty své a na ty ostatní. Na léčbu jedněch dá více peněz, na léčbu těch druhých méně,“ říká Martin Kultan, generální ředitel zdravotní pojišťovny DÔVERA, a dodává: „Tak jako v minulosti, ani tentokrát vláda nepřekročila svůj stín. Opět nemyslí na všechny. Jinými slovy, chová se účelově a diskriminačně. Jinak nelze vysvětlit její rozhodnutí zvýšit základní jmění státní pojišťovny o 120 milionů eur. Při tom jen předloni téže pojišťovně vláda dala z daní všech obyvatel, tedy i pojištěnců jiných zdravotních pojišťoven, téměř 200 milionů eur. Považujeme za vrcholně nespravedlivé, že pojištěnci soukromých zdravotních pojišťoven se skládají na oddlužování špatně hospodařící státní pojišťovny. Připomínáme, že i ze stomilionové částky za státní pojištěnce dostane většinu zase jen státní pojišťovna. Dokdy chce vláda diskriminovat 2,3 milionu lidí platících daně?“

Kritikou rozhodnutí o dofinancování se netají ani druhá soukromá pojišťovna – Union. „100 milionů eur je jediné reálné navýšení zdrojů oproti podhodnocenému rozpočtu, to se však ještě poměrně rozdělí mezi zdravotní pojišťovny. Podstatná část (64 mil. eur) tedy opět skončí v „bezedné studni“ VšZP. Jen 36 milionů eur reálně skončí jako dofinancování u zdravě hospodařících soukromých pojišťoven, a tedy poputují k pojištěncům, kteří potřebují zdravotní péči,“ tvrdí pojišťovna Union.

Pojišťovna dále upozorňuje, že státní pojišťovna hospodaří dlouhá léta neefektivně – místo ozdravného plánu bude již podruhé nesystémově zachráněna. „Připomínáme také, že v loňském roce vláda zdravotnictví zmrazila 232 milionů eur. Vrátilo se z nich nakonec jen 90 milionů eur, které měly být započteny do základu rozpočtu roku 2022, což se ale neudálo,“ uzavírá Union.

Jozef Brezovský

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY