Nemocnice Plzeňského kraje (NPK), kam patří zařízení s akutními lůžky v Domažlicích, Klatovech, Rokycanech a Stodu, zvládly podle vedení skupiny dva roky trvající pandemii koronaviru hlavně díky skvělému personálu. Během ní zvýšily počty zdravotníků – lékařů, sester i nelékařských pracovníků. Aktuálně má skupina v nemocnicích v přepočtených úvazcích 881 sester, před pandemií jich bylo 845. U nelékařského zdravotnického personálu je nárůst ještě markantnější, za dva roky vzrostl ze 342 pracovníků na 426. ČTK to dnes řekl mluvčí skupiny Jiří Kokoška.
Krajské nemocnice v reakci na pandemii zažádaly o dotaci z výzvy REACT-EU na rozvoj, modernizaci a posílení páteřní sítě s důrazem na možné civilizační hrozby, mezi něž patři i pandemie. Uspěly a do konce roku 2023 pořídí přístroje za 438 milionů Kč.
„I přes trvalý nárůst zaměstnanců chceme naše týmy dál rozšiřovat a doplňovat,“ řekl Kokoška. Jednak v reakci na běžnou fluktuaci, tedy na odchody do důchodu a na mateřskou, kam loni odešel rekordní počet přes 40 sester. Posílení týmů je ale nutné i kvůli plánovanému rozšiřování lůžkové a ambulantní péče. Za čtyři roky zvýšily NPK počet lůžek o 60, otevřely 18 ambulancí a poraden a plánují další expanzi.
Dalším důvodem je podle Kokošky to, že péče v době covidu je individuálnější a intenzivnější, tedy personálně náročnější, a je nutné mít stabilní týmy. Navíc ambulance, hlavně interní, jsou v posledních měsících vytíženější než před pandemií kvůli postcovidovým potížím, ale i chronickým problémům pacientů, kteří měli obavy chodit k lékaři a jejich stav se zhoršil. NPK také zajišťuje očkovací centra a mobilní týmy, odběry a laboratoře na testy, kde se střídají desítky zdravotníků. V pandemii má skupina více nemocných a zaměstnanců v karanténě. Posílení stavů se jí daří díky dobré spolupráci se středními zdravotnickými školami v Plzni, Klatovech a Domažlicích a s Fakultou zdravotnických studií ZČU.
Loňská jarní vlna pandemie kulminovala v Plzeňském kraji v první polovině března. V NPK bylo se tehdy léčilo z nemoci covid-19 současně až 293 pacientů (13. března 2021), z nichž až 51 bylo ve vážném stavu a byli na lůžkách intenzivní péče nebo na přístrojích dechové podpory (HFNO). „Žádná předchozí ani následující vlna už nebyly tak silné,“ uvedl Kokoška
Nejvíce pacientů hospitalizovala v tomto období Domažlická nemocnice, která byla po dohodě s krizovým štábem kraje vyčleněna jako covidová. Podle potřeb NPK a celého kraje omezovala loni od 20. února do 20. dubna necovidovou péči. V nejkritičtějším období ji kromě porodnice úplně zastavila a pro covidové pacienty měla až 127 lůžek, z nichž 30 bylo pro pacienty vyžadující intenzivní péči. Nejvíce covidových pacientů měla 13. března, a to 135. Necovidoví pacienti z Domažlicka byli transportováni do Klatov a Stodu, kde byla covidová lůžka v menší míře.
„Specializace Domažlické nemocnice umožnila vytvořit v nejkritičtějším období v celém kraji více covidových lůžek. Zároveň byla zachována relativně vysoká míra hospitalizační péče o necovidové pacienty včetně odkladné péče,“ řekl Kokoška. Specializace napomohla také tomu, že během loňské jarní vlny pandemie nemusel být z kraje transportován žádný covidový pacient k hospitalizaci do jiného regionu. Naopak nemocnice v kraji vypomáhaly a přijímaly pacienty z karlovarského a zlínského regionu.
Plzeňská fakultní nemocnice (FN) byla na jaře, na podzim i v minulých týdnech nejvíce postiženou nemocnicí v ČR s největším počtem covidových pacientů, maximum, téměř 300, jich bylo loni v půlce března. „Přineslo nám to spoustu práce, ale také ukázku toho, že když se dobře pracuje s týmem, tak se dokáže stmelit a dělat to, co umí, tedy léčit lidi. Dokázali jsme pospojovat možná až neslučitelné lékařské obory na jedno místo. Zvládli jsme to se ctí, nikdy jsme nevolali o pomoc, nikdy jsme si nestěžovali,“ řekl ČTK ředitel nemocnice Václav Šimánek. FN se také naučila dobře třídit pacienty.
Nemocnice postupně měnila oddělení na covidová. „Co se týká standardní péče o covidové pacienty, byla to hlavně infekční a interní lůžka, v intenzivní péči to byla plicní klinika, klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny, ARO ve vojenské nemocnici a ARO kardiochirurgie. Tyto celky byly uzavřené, mohli jsme tam směřovat intenzivní pacienty a postupně oddělení navyšovali,“ řekl Šimánek. Jen jednou zapochyboval o tom, kolik ještě dalších pacientů může FN zvládnout. „Naštěstí to byla jen jedna noc, a pak se to zlomilo na dobrou stranu,“ dodal.
Generel rozvoje FN na příští roky plánuje podle ředitele pavilon infekčních chorob, kde mají být kliniky infekční, plicní a kožní. „Ukázalo se, že pro podobnou situaci, jako je pandemie koronaviru, je spojení těchto tří oborů do jednoho objektu velmi výhodné,“ dodal.
V ČR byl registrován první pacient s covidem-19 první březnový den roku 2020. Republiku zasáhla pandemie v několika vlnách a nakazilo se zhruba 3,7 milionu Čechů a dalších přes 220.000 opakovaně. S covidem zemřelo dosud přes 39.000 lidí.
-čtk-
