Slovenské zdravotnictví mohou posílit Ukrajinci, kteří uprchli před válkou. Mají nyní možnost získat legální zaměstnání. O jejich služby je na Slovensku velký zájem, poptávka je po lékařích, sestrách, stomatolozích, laborantech apod. Desítky se jich už také hlásí. „V jejich případě je proces zaměstnání zjednodušený díky statusu dočasného útočiště. Podle azylového zákona se osobám prchajícím před válkou po požádání uděluje dočasné útočiště,“ vysvětluje Monika Hnilicová, mluvčí Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny SR.
Na základě tohoto statusu získají doklad o tolerovaném pobytu s označením „utečenec“ („odídenec“). Zaměstnavatel může ve smyslu zákona o službách zaměstnanosti následně utečence zaměstnat bez povolení. Nevyžaduje se ani potvrzení o možnosti obsazení volného pracovního místa. Státní příslušníci Ukrajiny tak získají stejný přístup k pracovnímu trhu jako občané Slovenské republiky (s výjimkou míst státních zaměstnanců). Zaměstnavatelé mohou utečence z Ukrajiny zaměstnávat na pracovní smlouvu nebo formou dohody.
Zájem ze strany slovenských nemocnic
„Evidujeme obrovský zájem zdravotnických pracovníků všech kategorií, ať už jde o lékaře, sestry, stomatology, laboranty a podobně, o práci na Slovensku. Jde o lidi, kteří už na Slovensko přijeli, ale i o lidi, kteří jsou stále na Ukrajině, ale svůj příjezd plánují. Obracejí se na nás jednotlivci, často už i s poslaným životopisem. Takových žádostí evidujeme desítky. Ale žádosti o informace o možnosti práce ve slovenském zdravotnictví dostáváme i ze sítě klinik, z nichž většina nefunguje, a mají zájem o příchod celého personálu – jde o přibližně 1200 lidí, z toho zhruba 400 lékařů,“ říká Marian Neradný z Mezinárodní asociace lékařů a zdravotníků na Slovensku.
Zahraniční zdravotníci mají zájem o všechny pozice, otázkou je spíše nabídka ze strany poskytovatelů zdravotní péče. Tradičně jsou velmi žádanými pozice jako onkolog, anesteziolog, neonatolog, internista či pediatr. „Zdravotnická zařízení sítě AGEL mají zájem zaměstnávat i zdravotníky z Ukrajiny, jsou to především pozice sester, porodních asistentek, ale také pozice lékařů, kteří na Slovensku nejvíce chybí – anesteziologové, lékaři oddělení anesteziologie a intenzívní medicíny, gynekologové a porodníci, kardiologové a rehabilitační lékaři. Takřka každé zdravotnické zařízení skupiny AGEL má ukrajinské kolegy už z minulosti, takže zkušenosti s jejich zaměstnáváním máme, i když v souvislosti s válkou na Ukrajině jsou podmínky specifické. Při zaměstnávání ukrajinských zdravotníků se každé zdravotnické zařízení musí řídit platnou legislativou, která se nyní upravuje v tzv. Lex Ukrajina, kde jsou navrhovány změny, týkající se pobytu na našem území, uznávání diplomů, prokazování dosaženého vzdělání, zdravotního pojištění, Nezbytnou podmínkou pro práci s pacientem je alespoň základní znalost slovenského jazyka,“ konstatuje Martina Pavliková, mluvčí sítě nemocnic AGEL SK.
Podobně i Univerzitní nemocnice Bratislava (UNB) má zájem o nové zaměstnance. „UNB momentálně zaměstnává 6 080 zdravotnických i nezdravotnických pracovníků. Vzhledem k tomu, že jsme největší nemocnicí na Slovensku, neustále hledáme nové pracovní posily téměř na všechny pozice. Z tohoto důvodu bychom určitě přivítali i nové zaměstnance z Ukrajiny. Aktuálně zaměstnáváme 32 pracovníků původem z Ukrajiny a volná pracovní místa jsme nabídli jejich rodinným příslušníkům, kteří přicházejí na Slovensko. Hledáme způsob, jak jim v rámci zaměstnání vyjít vstříc, čemuž určitě pomůže nová legislativa z dílny Ministerstva zdravotnictví SR. Díky Institutu dočasné odborné stáže pro zdravotnické profese by mohli v případě zájmu pracovat pod dohledem zdravotníka v rámci své odbornosti i ti zdravotničtí pracovníci ze zahraničí, kteří ještě neabsolvovali všechny administrativní procesy,“ přibližuje Petra Lániková, mluvčí UNB.
Lex Ukrajina má zjednodušit postupy přijímání zaměstnanců
Dne 16. března přijala slovenská vláda balík opatření s označením Lex Ukrajina. Jejich součástí bylo zjednodušení přístupu k výkonu zdravotnického povolání osobami ze zahraničí. „Zdravotníci, kteří na území SR neprošli potřebnými zkouškami, mohou pomáhat při péči o pacienta prostřednictvím dočasné odborné stáže. Byly určeny i lhůty pro uznání dokladů o specializaci,“ tvrdí Monika Hnilicová.
„Dosavadní úprava umožňovala výkon dočasné odborné stáže pouze ve zdravotnických povoláních lékař, sestra a porodní asistentka a jen v ústavních zdravotnických zařízeních, tedy v nemocnicích,“ vysvětlil slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský.
Vzhledem k aktuálnímu nepříznivému vývoji na Ukrajině v důsledku ruské vojenské invaze a s tím související potřeby zajistit zdravotní péči, se také zjednodušuje přístup k výkonu příslušného zdravotnického povolání. Lhůta, do které Ministerstvo zdravotnictví SR rozhodne o uznání dokladu o specializaci získaného v členském státě anebo ve třetím státě, je do dvou měsíců od doručení úplné žádosti. Jinak je tomu u uznání dokladu o specializaci lékařů a zubních lékařů z členských států spadajících do systému vzájemného automatického uznávání kvalifikací, kdy ministerstvo zdravotnictví rozhodne v lhůtě do třiceti dnů. V případě pochybností si může ministerstvo zdravotnictví ověřit fakta prostřednictvím Informačního systému o vnitřním trhu, který je online nástrojem na výměnu informací mezi orgány veřejné správy, podílejícími se na vykonávání právních předpisů EU v praxi.
Na portálu pracovních nabídek ISTP.sk je pro zaměstnavatele při tvorbě inzerátu přidána možnost uvést, zda je jejich volné pracovní místo vhodné i pro Ukrajince, respektive Ukrajinky. „Také jsme vyzvali všechny zaměstnavatele s aktuálním inzerátem, aby označili své pracovní nabídky, jestliže jsou vhodné i pro ukrajinské uchazeče o práci. Aktuálně evidujeme 138 volných pracovních míst vhodných i pro Ukrajince z pracovní oblasti zdravotnictví. Jde hlavně o pozice zdravotní sestra, všeobecný lékař, lékař specialista a zubní lékař,“ říká Pavol Hudec, projektový vedoucí ISTP.
Budou zdravotníci pokračovat dál na západ?
„Co se týká možnosti rychlého začlenění do systému zdravotní péče, tak aktuální Lex Ukrajina toto do určité míry řeší. Zde je však problém s nostrifikací vzdělání (uznání diplomu), což je podmínka možnosti vykonávání odborné stáže (nejrychlejší legální způsob práce pro zdravotníky ze třetích zemí). Přicházející zdravotníci s sebou nemívají všechny požadované dokumenty vyžadované ze strany ministerstva školství pro uznání vzdělání. Jestliže se tedy neupraví i podmínky uznání vzdělání, význam schválených legislativních opatření bude minimální. Toto je však všeobecný dlouhodobý problém špatné kooperace ministerstev a státních orgánů podílejících se na celém procesu příchodu zahraničních zdravotníků na Slovensko,“ připomíná Marian Neradný.
Neexistuje komunikace s ministerstvem zdravotnictví. „Je to i přesto, že v dané oblasti působíme dlouhodobě a podobné kontakty jako my nemá nikdo na Slovensku. Toto je, bohužel dlouhodobý problém, který nám nepomohlo vyřešit ani onemocnění covid-19, kdy se naplno projevil nedostatek zdravotníků. Tak uvidíme, zda válka tento problém vyřeší,“ poznamenává Marian Neradný.
Podle jeho slov tragická situace na Ukrajině zároveň vytváří obrovskou příležitost rychle etablovat velké množství vysoce kvalifikovaných zdravotníků do slovenského zdravotnictví. „Při pohledu na počty chybějících lékařů a zdravotních sester vidíme možnost rychle a citelně tento stav změnit. Zároveň bychom jako sousední země mohli pomoci se zdravotní péčí pro pacienty z Ukrajiny, jako jsou děti, či zranění apod. Také by tito pracovníci zůstali blízko domova a mohli tak aktivně pomáhat své vlasti, případně by se rychle po ukončení konfliktu vrátili. Jestliže ale výrazně nezjednodušíme celý proces, zdravotníci budou pokračovat v cestě dál na západ a některá ‚rozumnější‚ země je určitě přijme,“ uzavírá Marian Neradný.
Jozef Brezovský
